Nigel Marven je britský ornitolog a cestovatel. Znám je především ze svých dokumentů Putování za tučňáky, nebo Za smrtícími hady. V Prehistorickém parku se však vydal tam, kam doposud žádný dokumentarista, totiž do miliardy let vzdálené minulosti. Ve fiktivním dokumentárním cyklu se rozhodl, že zachrání několik již vyhynulých tvorů, přenese je do přítomnosti, a postaví pro ně chráněný park.
Mluvit o snímku jako o fiktivním dokumentu, což může znít jako oxymóron, je opravdu na místě. Je totiž natočený jako každý jiný dokument, který můžete vidět na National Geographic, nebo Prima Zoom. Všechny informace, které se zde dozvíme jsou pravdivé a prezentovány srozumitelně a jasně. Přesto je však samozřejmé, že cestování časem do minulosti, kde se Nigel plíží po stepích a loví Šavlozubé tygry, nebo v džunglích chytá dvoumetrový hmyz, je jasným dílem fikce. Tvůrci problém cestování časem vyřešili poměrně jednoduše – Nigel má časový portál, který ho přenese přesně do toho období, kam bude chtít.
Dokument, ač s vloženou fikcí, však stále pracuje s tím, s čím by dokument pracovat měl, tedy s autentičností, fakticitou, dramatičností a prezentací schopnou zaujmout široké publikum.
Tým kameramanů tvořil Tim Pridham, David Langan a Patrick Duval. Odvedli skvělou práci, zvlášť když zvážíme, že všechna zvířata, která natáčeli, byla jen CGI generovaná, a oni tak k umělým atrapám museli přistupovat, jako by šlo o reálná zvířata v divočině. Přesto působí vše velmi autenticky, a naprosto uvěřitelně, pokud tedy samozřejmě pominu nápadnou počítačovou grafiku dinosaurů, která je ekvivalentní roku 2006.
Kromě Nigela Marvena se v cyklu objevuje Rod Arthur, jako správce parku Bob, nebo Suzanne McNabb, jako hlavní veterinářka. Do dílu o Šavlozubém tygrovi si dokonce přizval na pomoc kolegyni dokumentaristku Sabu Douglas-Hamilton, odbornici na velké kočky. Všechny postavy působili velmi reálně, a opět to jen dokreslovalo realističnost dokumentu.
Dramatičnost cyklu byla vystavěná samozřejmě především v situacích, kdy Nigel čelil nebezpečí ze strany prehistorických tvorů, nebo podmínek prehistorického prostředí. Těmto pasážím na napětí přidala navíc hudba, složená Danielem Pembertonem. Celý cyklus měl navíc i řekněme až filmový zvrat, kdy na konci Tyranosauři celý park zničili, a vypustili tak zvířata z jejich klecí volně po areálu. Pro dokument to možná bylo zbytečné, ale na druhou stranu to ničemu neuškodilo, a můžeme to brát jako přidanou hodnotu.
Hlavním úkolem dokumentu je však vzdělávat co nejširší veřejnost. Přístup, který tvůrci, v čele s producentem Jasperem Jamesem zvolili, je podle mě pro tento účel naprosto ideální. Kombinuje se klasický zažitý a populární princip cestovatelského dokumentu, spolu s lehkým sci-fi, které udělá snímek ještě atraktivnější například pro mladší diváky. Plus samozřejmě pracuje zvolené téma, protože dinosaury má rád každý. Myslím, že širší diváckou základnu už oslovit ani nemohli.
Závěrem tedy, velmi oceňuji inovativní přístup, kde se do dokumentu přimíchá fikce, ale zároveň tím není narušena informativní integrita. Nigel Marven jako zkušený dokumentarista umí informace předat zajímavě a poutavě. Místy tvůrci možná až moc dramatizují, což mě osobně nevadilo, ale dovedu si představit, že ne každý to v dokumentu rád vidí. Lehce odfláknutý princip cestování časem mi taky nevadil, protože šlo spíše jen o formální kličku, aby cyklus jako takový fungoval. Celkově tedy dávám 9/10.
Nejnovější komentáře