Preview: Alien vs. Predator - A bude rvačkááááá!

Přiznám se ote­vře­ně, že když jsem se popr­vé dozvě­děl, že se za vel­kou lou­ží kují plá­ny na natá­če­ní fil­mu, v němž by se pro­ti sobě posta­vi­ly dvě význam­né per­so­ny dnes již slav­ných horo­ro­vých sci-fi kla­sik, napadlo mě jedi­né slo­vo - „komer­ce“. Identický pocit jsem konec­kon­ců zažil i u dru­hé­ho Jurského par­ku a Matrixu Reloaded. V obou pří­pa­dech mé tuše­ní ohled­ně před­po­klá­da­né­ho vítěz­ství kvan­ti­ty nad kva­li­tou naby­lo ale­spoň čás­teč­né podo­by, tak­že co se týče blí­ží­cí se pre­mi­é­ry sním­ku Alien vs. Predator, nevím, zda­li bych se měl jakož­to skal­ní pří­z­ni­vec obou fil­mo­vých sérií (myš­le­no Vetřelce a Predátora) vůbec těšit.

Přestože má oče­ká­vá­ní jsou cha­rak­te­ru spí­še skep­tic­ké­ho, stá­le jsou zde mini­mál­ně dva důvo­dy, kvů­li nimž nemo­hu ten­to počin odvrh­nout defi­ni­tiv­ně (navíc jsem člo­věk soud­ný :-)). Na mys­li mám pře­hna­né plky tvůr­ců, kte­ré mě - ani nevím proč - vždyc­ky oba­la­mu­tí, a před­ně pak trai­ler, jenž vhod­ným výbě­rem „nic nepro­zra­zu­jí­cích“ scén a důmy­sl­ně zvo­le­ným ozvu­če­ním potvr­zu­je slo­va reži­sé­ra sním­ku o tom, že AvP (Alien vs. Predator) nebu­de jenom o akci a per­fekt­ních počí­ta­čo­vých efek­tech.

Zaměřili-li bychom se na zmí­ně­né reklam­ní řečič­ky ze stra­ny pro­ta­go­nis­tů, zjis­ti­li bychom, že nás vlast­ně čeká nefal­šo­va­ný sci-fi horor, kte­rý se bude moci po atmo­sfé­ric­ké strán­ce vyrov­nat prv­ní­mu Vetřelci Ridleyho Scotta a jenž se v ničem neza­dá ani se sko­ro dva­cet let sta­rým Predátorem. Tvůrci toho sli­bu­jí oprav­du mno­ho, ale na dru­hou stra­nu… na dru­hou stra­nu je zde reži­sér Paul W. S. Anderson, jenž ač má se sci-fi žánrem urči­té zku­še­nos­ti, tak kva­li­ta­tiv­ní výsled­ky - trou­fám si tvr­dit - zatím žád­né. Ale nikde samo­zřej­mě není psá­no, že by se muž, jenž na plát­na kin při­ve­dl her­ní série Mortal Kombat a Resident Evil, nemohl koneč­ně odpou­tat od béč­ko­vých balas­tů, jímž dopo­sud krmil pře­de­vším mlad­ší divá­ky, a nato­čit sku­teč­nou poctu obě­ma slav­ným fil­mo­vým séri­ím. K tomu totiž sta­čí zdán­li­vě málo - hos­po­dár­né vyu­ži­tí poměr­ně pří­z­ni­vé­ho roz­počtu, správ­ný reži­sér­ský cit po vysti­že­ní stís­ně­né atmo­sfé­ry a nála­dy na pokra­ji psy­chic­ké­ho kolap­su a v nepo­sled­ní řadě ale­spoň tro­chu sro­zu­mi­tel­ný pří­běh.

Zápletka nikdy nepa­t­ři­la k sil­ným strán­kám vetřel­čí a pre­dá­to­ří série, a tak není divu, že se výraz­něj­ší­ho odklo­nu od dáv­no vyšla­pa­né ces­tič­ky nedo­čká­me ani nyní. Příběh, jenž je na ofi­ci­ál­ních strán­kách fil­mu roz­pitván snad v jed­né jedi­né větě, by tedy měli pocho­pit všich­ni bez roz­dí­lu věku, pohla­ví a rasy (člo­věk, pre­dá­tor či vetře­lec). V pod­sta­tě jde o to samé, o co krá­če­lo v minu­lých dílech a co mají tolik v obli­bě nej­růz­něj­ší tee­nager­ské horo­ry (což je vzhle­dem k době, kte­rou Anderson zasvě­til tvor­bě scé­ná­ře, více než pozo­ru­hod­né). V úvo­du sním­ku se nám před­sta­ví poměr­ně počet­ná sku­pin­ka horolezců-vědců-dobrodruhů, jež se vydá na tako­vý men­ší „trip“ do věč­ně zasně­že­ných a zle­do­va­tě­lých kon­čin jmé­nem Antarktida. Na tom by samo­zřej­mě neby­lo nic zas tak zvlášt­ní­ho, jenomže… jenomže když se k tomu při­dá pod­zem­ní „egypt­ský“ palác, v jehož útro­bách spin­ka­jí ali­e­ni a taky pre­dá­to­ři a kam „sho­dou okol­nos­tí“ zablou­dí i naši hrdi­no­vé, rázem je o zába­vu a posra­né tren­ky posta­rá­no.

A pak je tu onen trai­ler, krát­ký video­zá­znam, nedáv­no vypuš­tě­ný na svět­lo svě­ta, kte­rý byl hlav­ním důvo­dem, kte­rý mě při­měl k napsá­ní toho­to člán­ku. Řeknu vám, tak chytře sestří­ha­nou ukáz­ku jsem oprav­du dlou­ho nevi­děl. Tvůrci nám v ní nepre­zen­tu­jí útrž­ky z těch nej­lep­ších akč­ních scén, ale drží se pěk­ně poza­du (v potem­ně­lém kou­tě) a mís­to zábě­rů stu­du­jí­cích sli­na­mi se lesk­nou­cí vetřel­čí chrup ser­ví­ru­jí divá­ko­vi zábě­ry, v nichž nehra­je prim nebez­pe­čí sku­teč­né, nýbrž poten­ci­ál­ní.

Hereckému obsa­ze­ní vévo­dí jedi­né zvuč­né jmé­no. Ne… neboj­te se, nedo­čká­me se opě­tov­né­ho klo­no­vá­ní těla Sigourney Weaverové, avšak na plát­na se vrá­tí po del­ší odml­ce herec, kte­rý pat­řil v letech nedáv­no minu­lých k nej­ob­sa­zo­va­něj­ším - Lance Henriksen. Zatímco v Cameronových Vetřelcích se ten­to „vete­rán“ zapsal do pod­vě­do­mí divá­ků coby andro­id Bishop, v AvP se zhos­tí zce­la jiné úlo­hy, resp. se vtě­lí do posta­vy mili­ar­dá­ře Weylanda, na jehož přá­ní je výlet na Antarktidu pod­nik­nut.

V ostat­ních rolích, z nichž vět­ši­na bude nemi­lo­srd­ně odsou­ze­na k sežrá­ní či roz­leptá­ní lase­ro­vým ramen­ním kanó­nem, se před­sta­ví her­ci a hereč­ky zná­mí spí­še zámoř­ským divá­kům. Více či méně nezná­mé herec­ké obsa­ze­ní se sice dá na jed­né stra­ně pova­žo­vat za pří­jem­né osvě­že­ní, ledo­vý vánek do zatuch­lých pre­dá­to­řích vod, na stra­ně dru­hé ovšem nelze nepo­čí­tat s jis­tým rizi­kem daným nezku­še­nos­tí vět­ši­ny před­sta­vi­te­lů s leskem stří­br­né­ho plát­na.

Ať už se na nové­ho „Vetřelce a Predátora v jed­nom“ těší­te, nebo ne, jed­no je jis­té. I přes jed­no­znač­nou komerč­ní sna­hu tvůr­ců vyždí­mat z dané lát­ky to, co v ní ješ­tě zby­lo a co divá­ky jis­tě stá­lá láká, pat­ří AvP mezi nej­žha­věj­ší adep­ty na začle­ně­ní se mezi komerč­ně nej­ú­spěš­něj­ší titu­ly toho­to roku. Premiéra fil­mu, jenž se z val­né čás­ti natá­čel v praž­ských ate­li­é­rech, je v našich luzích sta­no­ve­na na 4. lis­to­pad.