Slunce se klonilo k západu a v jednom malém domku na verandě odpočíval stařec a přimhouřenýma očima se díval do slunka. Byl uvolněný a dýchal čistý vzduch, který kolem něj poletoval. Když si myslel, že je všechno v pořádku, znenadání se přesvědčil o tom, že ne úplně. Vynořila se totiž majestátní loď a na její palubě spatřil stařec to, co dosud nikdy neviděl – na palubě byla žena, což sice nebylo nic až tak divného, ale ona měla rudé vlasy. To starce upřímně vyděsilo, protože na něco takového nebyl jednak zvyklý a také ani připraven. Dokonce si myslel, že je to ohavné.
Navíc se mu udělalo dosti nevolno, když si všiml, jaké má oči – modré – v Asii něco nemyslitelného. Stařec byl v mdlobách a ani si nevšiml, že už není sám. Po jeho boku stál nyní Taró Kumaširo, jenž se ptal, cože se děje. Stařec mu pověděl o ženě, z čehož byl Taró potěšen. Jednalo se totiž o jeho nevěstu, která se vydala na cestu k němu. Taró se dále vyptával, ž čeho je tak poděšen. Stařec jménem Janagiharo-san s hrůzou v hlase podotkl, že neviděl nevěstu, ale cizinku. Stařec bych vychovatelem mladého muže, tudíž si spolu rozuměli a tak se Taró ani nehněval, jakým způsobem s ním Janagiharo-san mluví.
Spíš mu nešlo na mysl, jak to, že jde o cizinku, když ženy nemají vstup do země povolen. Taró byl hradní pán a dost ho rozesmálo, když mu stařec pověděl i o rusých vlasech. Stařec měl narážky v tom smyslu, že by ho mohla ohrozit, ale Taró na to jen dodal, že zbytečně přehání. Stařec se pokoušel mladému pánovi vysvětlit, že nemyslel přímo jeho, ale celý japonský národ. Dokonce prohlásil, že by sem mohlo jednat o nějakou císařovnu a prozradil mladíkovi i tajemství jejich očí. Taró se rozhodl, že si ji musí prohlédnout.
Stařec z toho nebyl nadšený, ale Taró jen odvětil, že pošle na výzvědy své muže. Stařec ještě mladíka varoval, aby si dával pozor, protože kdo ví, jakou katastrofu žena předpovídá. Taró se tomu jen smál, že se jeho vychovatel zbytečně stará. Za nějaký ten čas se k Taróvi dostala jeho budoucí manželka Hasuko Takaki-sama. Nemohl od ní odtrhnout zrak, jak moc se mu líbila. Kráčela tak, že bylo na první pohled patrné, že pochází ze vznešeného rodu. Taró chtěl vyskočit a jít k ní, avšak to se nesmělo. Navíc musel vší silou potlačit svoje štěstí z této dívky.
Hasuko mu kromě krásy přinášela i další věc – ohromný majetek. Kromě toho ještě i kontakty, které se určitě budou hodit. S Hasuko přijela rodina i služebnictvo. Když došli až před trůn, tak se jak Hasuko, tak i její otec téměř neznatelně uklonili. Taró byl celkem rozladěný, že ho budoucí manželka nepozdravila hlubokou úklonou, tak, jak to bylo zvykem. Taró je všechny přivítal. Pak všechny pozval, aby se posadili. Hned ji začal nenápadně zpovídat. Doufal, že jí zde bude u něj líbit. Uvítal i její sestru jménem Reiko-sama. Ta však trochu koketovala, což se mladému pánovi vůbec nelíbilo.
Tady musím znovu pochválit obálku, která je dělaná v duchu knihy. Mám ráda Asii, nejvíc Čínu, i když tohle je zasazeno do Japonska, tak jsem od toho čekala hodně, ale bohužel mě to moc nezaujalo, nicméně se to bude líbit těm, kdo mají opravdu nadmíru rádi zemi vycházejícího slunce. Má 288 stran.
Knihu můžete zakoupit za 214 Kč zde.
- Autor: Christina Courtenay
- Žánr: román
- Nakladatelství: Alpress
- Datum vydání:2017
Nejnovější komentáře