Připoutejte se, prosím!

Airplane!  (alter­na­tiv­ní název Flying High!) je ame­ric­ký paro­dic­ký film z roku 1980, kte­rý napsa­li a reží­ro­va­li brat­ři David a Jerry Zuckerovi a Jim Abrahams, kte­ří zde debu­to­va­li jako reži­sé­ři, a pro­du­ko­val ho Jon Davison. V hlav­ních rolích se před­sta­vi­li Robert Hays a Julie Hagerty, dále hra­jí Leslie Nielsen, Robert Stack, Lloyd Bridges, Peter Graves, Kareem Abdul-Jabbar a Lorna Patterson. Jedná se o paro­dii na žánr kata­stro­fic­kých fil­mů, zejmé­na na film spo­leč­nos­ti Paramount z roku 1957 Zero Hour!, z něhož si vypůj­čil záplet­ku a ústřed­ní posta­vy, a čer­pá také mno­ho prv­ků z fil­mu Letiště 1975 a dal­ších fil­mů ze série Letiště. Je zná­mý pro pou­ži­tí surre­a­lis­tic­ké­ho humo­ru a rych­lé slaps­tic­ko­vé kome­die, včet­ně vizu­ál­ních a slov­ních hří­ček, gagů, run­ning jokes a obskur­ní­ho humo­ru.

Vydán spo­leč­nos­tí Paramount Pictures, zazna­me­nal kri­tic­ký i komerč­ní úspěch a celo­svě­to­vě vydě­lal 171 mili­o­nů dola­rů při roz­počtu 3,5 mili­o­nu dola­rů. Jeho tvůr­ci obdr­že­li cenu Writers Guild of America Award za nej­lep­ší adap­to­va­nou kome­dii a nomi­na­ce na Zlatý gló­bus za nej­lep­ší film - muzi­kál nebo kome­dii a na cenu BAFTA za nej­lep­ší scé­nář.

Od své­ho uve­de­ní do kin jeho repu­ta­ce výraz­ně vzrost­la. V žeb­říč­ku 100 nej­vtip­něj­ších fil­mů časo­pi­su Bravo se umís­til na 6. mís­tě. V anke­tě brit­ské sta­ni­ce Channel 4 z roku 2007 byl vyhod­no­cen jako dru­há nej­lep­ší kome­die všech dob, hned po fil­mu Monty Pythonův Život Briana. V roce 2008 byl vybrán časo­pi­sem Empire jako jeden z „500 nej­lep­ších fil­mů všech dob“ a v roce 2012 byl zvo­len na prv­ním mís­tě v anke­tě „50 nej­vtip­něj­ších kome­dií všech dob“. V roce 2010 byl kni­hov­nou Kongresu USA vybrán k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru Spojených stá­tů jako „kul­tur­ně, his­to­ric­ky nebo este­tic­ky význam­ný“.

Děj

Bývalý pilot stí­hač­ky Ted Striker je trau­ma­ti­zo­va­ný váleč­ný vete­rán, kte­rý se stal taxi­ká­řem. Kvůli své­mu pato­lo­gic­ké­mu stra­chu z létá­ní a násled­né­mu „pro­blé­mu s alko­ho­lem“ - stří­ká nápo­je kam­ko­li, jen ne do úst - nebyl Ted scho­pen zastá­vat zod­po­věd­nou prá­ci. Jeho váleč­ná pří­tel­ky­ně Elaine Dickinsonová, nyní letuš­ka, s ním pře­ru­ší vztah ješ­tě před nástu­pem na plá­no­va­ný let z Los Angeles do Chicaga. Ted opus­tí svůj taxík a kou­pí si leten­ku na stej­ný let, aby se ji poku­sil zís­kat zpět. Po nástu­pu na palu­bu ho však Elaine nadá­le odmí­tá.

Po podá­vá­ní jíd­la během letu celá posád­ka a něko­lik ces­tu­jí­cích one­moc­ní. Cestující dok­tor Rumack zjis­tí, že otra­vu jíd­lem způ­so­bi­la ryba podá­va­ná při výde­ji jíd­la. Protože posád­ka leta­dla je neschop­ná letu, kon­tak­tu­je Elaine řídí­cí věž v Chicagu s žádos­tí o pomoc a vedou­cí věže Steve McCroskey jí naří­dí, aby akti­vo­va­la auto­pi­lo­ta leta­dla, vel­kou nafu­ko­va­cí figurí­nu pilo­ta pře­zdí­va­nou „Otto“, kte­rá je dopra­ví do Chicaga, ale nebu­de schop­na s leta­dlem při­stát. Elaine a Rumack pře­svěd­čí Teda, aby se ujal říze­ní. Když se Steve dozví, že pilo­to­vat bude Ted, kon­tak­tu­je Tedova býva­lé­ho velí­cí­ho důstoj­ní­ka Rexe Kramera - nyní slou­ží jako komerč­ní pilot - aby mu pomohl vysvět­lit Tedovi postup při­stá­ní. Ted zne­jis­tí, když Kramer začne dávat roz­ka­zy, a krát­ce se zhrou­tí upro­střed dal­ších váleč­ných fla­shbac­ků. Elaine i Rumack posí­lí Tedovu sebe­dů­vě­ru a on se opět doká­že cho­pit říze­ní.

Jak se leta­dlo blí­ží k Chicagu, zhor­ší se poča­sí, což zkom­pli­ku­je při­stá­ní. S pomo­cí Elaine jako dru­hé­ho pilo­ta a Rexovým vede­ním z věže se Tedovi poda­ří s leta­dlem bez­peč­ně při­stát, přes­to­že se pod­vo­zek utrh­ne, a ces­tu­jí­cí utr­pí jen drob­ná zra­ně­ní. Přijíždí záchran­ná vozi­dla, kte­rá pomá­ha­jí vylo­žit leta­dlo. Elaine, ohro­me­ná Tedovou odva­hou, ho obe­jme a polí­bí, čímž se obno­ví jejich vztah. Oba sle­du­jí, jak „Otto“ pře­bí­rá kon­t­ro­lu nad leta­dlem, nafouk­ne spo­lu­jezd­ky­ni a vzlét­ne.

Obsazení

• Robert Hays jako Ted Striker
• Julie Hagerty jako Elaine Dickinsonová
• Leslie Nielsen jako Dr. Rumacková
• Peter Graves jako kapi­tán Clarence Oveur
• Lloyd Bridges jako Steve McCroskey
• Robert Stack jako kpt. Rex Kramer
• Lorna Patterson jako Randy
• Stephen Stucker jako letec­ký dis­pe­čer Johnny Henshaw-Jacobs
• Frank Ashmore jako Victor Basta
• Jonathan Banks jako Gunderson
• Kareem Abdul-Jabbar jako Roger Murdock
• Craig Berenson jako Paul Carey
• Barbara Billingsley jako Jive Lady
• Lee Bryant jako Mrs. Hammen
• Nicholas Pryor jako Jim Hammen
• Joyce Bulifant jako paní Davisová
• Maureen McGovern jako jep­tiš­ka
• Kenneth Tobey jako letec­ký dis­pe­čer Neubauer
• Marcy Goldman jako Mrs. Geline
• Barbara Stuart jako paní Kramerová
• Ross Harris jako Joey Hammen
• Norman Alexander Gibbs jako prv­ní Jive Dude
• Al White jako dru­hý Jive Dude
• David Hollander jako mla­dý chla­pec s kávou
• Michelle Stacy jako mla­dá dív­ka s kávou
• David Leisure jako prv­ní Krišna
• Jason Wingreen jako dr. Brody
• Jill Whelan jako Lisa Davisová
• Ethel Merman jako poru­čík Hurwitzová
• Lee Terri jako Mrs. Linda Oveur
• Jimmie Walker jako Muž se stě­ra­čem
• James Hong jako Japonský gene­rál
• Howard Jarvis jako Muž v taxí­ku
• Michael Laurence jako Hlasatel
• Herb Voland jako Letecký dis­pe­čer Macias

Produkce

Jerry Zucker, Jim Abrahams a David Zucker (spo­leč­ně zná­mí jako Zucker, Abrahams a Zucker nebo ZAZ) napsa­li film Airplane! v době, kdy vystu­po­va­li s diva­del­ní sku­pi­nou Kentucky Fried Theatre, kte­rou zalo­ži­li v roce 1971. Aby zís­ka­li mate­ri­ál pro své kome­di­ál­ní výstu­py, běž­ně nahrá­va­li noč­ní tele­viz­ní vysí­lá­ní a poz­dě­ji si nahráv­ky pro­hlí­že­li pře­de­vším pro­to, aby z nich vytáh­li rekla­my, což Abrahams při­rov­nal k „love­ní ryb“. Při jed­nom tako­vém nahrá­vá­ní nechtě­ně nahrá­li film Zero Hour! z roku 1957 a při ske­no­vá­ní reklam zjis­ti­li, že jde o „doko­na­le kla­sic­ky struk­tu­ro­va­ný film“, jak říká Jerry Zucker. Abrahams poz­dě­ji popsal film Zero Hour! jako „váž­nou ver­zi fil­mu Airplane!“. Byl to prv­ní fil­mo­vý scé­nář, kte­rý napsa­li, dokon­či­li ho kolem roku 1975 a původ­ně se jme­no­val The Late Show. Scénář se původ­ně držel v blíz­kos­ti dia­lo­gů a děje Zero Hour!, pro­to­že ZAZ se domní­va­li, že v té době nemě­li dosta­teč­né zna­los­ti o fil­mu, aby doká­za­li struk­tu­ro­vat pořád­ný scé­nář. Scénář ZAZ si z fil­mu Zero Hour! vypůj­čil tolik, že se domní­va­li, že je tře­ba vyjed­nat prá­va na vytvo­ře­ní rema­ku fil­mu a zajis­tit, aby zůsta­li v rám­ci autor­ské­ho záko­na v pří­pust­né paro­dii. Podařilo se jim zís­kat prá­va od spo­leč­nos­tí Warner Bros. a Paramount za teh­dej­ších asi 2 500 dola­rů. Původní scé­nář obsa­ho­val paro­die na tele­viz­ní rekla­my, ale lidé, kte­ří ho kori­go­va­li, jim pora­di­li, aby rekla­my zkrá­ti­li, a oni je nako­nec odstra­ni­li. Když byl jejich scé­nář dokon­čen, nepo­da­ři­lo se jim ho pro­dat.

Když se jim nepo­da­ři­lo scé­nář pro­dat, sezná­mi­la se tro­ji­ce s reži­sé­rem Johnem Landisem, kte­rý je povzbu­dil, aby na zákla­dě svých diva­del­ních ske­čů napsa­li film. Koncem sedm­de­sá­tých let se jim poda­ři­lo film The Kentucky Fried Movie uvést do výro­by. David Zucker řekl: „Bylo to popr­vé, co jsme byli na fil­mo­vém pla­ce. Hodně jsme se toho nau­či­li. Naučili jsme se, že pokud chce­te, aby film dopa­dl pod­le vašich před­stav, musí­te ho reží­ro­vat. Takže u dal­ší­ho fil­mu, Airplane!, jsme trva­li na tom, že bude­me reží­ro­vat.“

Nakonec se scé­nář Airplane! dostal pro­střed­nic­tvím Michaela Eisnera do Paramountu. Eisner se o scé­ná­ři dozvě­děl pro­střed­nic­tvím Susan Baerwaldové, dal­ší sce­nárist­ky spo­leč­nos­ti United Artists, a nechal Jeffreyho Katzenberga, aby ZAZ vyhle­dal a sešel se s ním, aby s ním pro­bral podrob­nos­ti. O pro­duk­ci fil­mu pro­je­vi­la zájem také spo­leč­nost Avco Embassy Pictures, ale ZAZ se roz­ho­dl pro Paramount.

Paramount trval na tom, aby byl film nato­čen barev­ně, niko­li čer­no­bí­le, jak si přál ZAZ, a aby se ode­hrá­val na palubě trys­ko­vé­ho leta­dla, niko­li vrtu­lo­vé­ho, aby se lépe zto­tož­nil s moder­ní­mi fil­mo­vý­mi divá­ky. Výměnou za to Paramount při­stou­pil na přá­ní ZAZ obsa­dit do fil­mu seri­óz­ní her­ce a ne kome­di­ál­ní uměl­ce. Hlavní natá­če­ní zača­lo 20. červ­na 1979 a skon­či­lo 31. srp­na, při­čemž vět­ši­na natá­če­ní pro­běh­la v srpnu. Jerry Zucker stál během natá­če­ní ved­le kame­ry, zatím­co David Zucker a Jim Abrahams sle­do­va­li video­pře­nos, aby vidě­li, jak bude film vypa­dat; po kaž­dém zábě­ru se radi­li.

Casting

David Zucker vysvět­lil, že „trik spo­čí­val v obsa­ze­ní her­ců jako Robert Stack, Leslie Nielsen, Peter Graves a Lloyd Bridges. Byli to lidé, kte­ří do té doby kome­die nikdy nedě­la­li. Mysleli jsme si, že jsou mno­hem vtip­něj­ší, než byli teh­dej­ší komi­ci.“

David Zucker pova­žo­val Stacka za nej­dů­le­ži­těj­ší­ho her­ce, kte­ré­ho bylo tře­ba obsa­dit, pro­to­že byl „svor­ní­kem“ děje fil­mu. Stack svou roli zpo­čát­ku hrál jinak, než si reži­sé­ři před­sta­vo­va­li. Ukázali mu kaze­tu s imi­tá­to­rem Johnem Bynerem, kte­rý se vydá­val za Roberta Stacka. Podle pro­du­cen­tů Stack „napo­do­bo­val Johna Bynera, kte­rý napo­do­bo­val Stacka“. Stack o roli zpo­čát­ku neměl zájem, ale ZAZ ho pře­svěd­čil. Bridgesovy děti mu pora­di­ly, aby roli vzal. Graves scé­nář nej­pr­ve odmí­tl, pro­to­že ho pova­žo­val za nevkus­ný. Během natá­če­ní ZAZ Gravesovi vysvět­lil, že jeho repli­ky pro­ne­se­né k malé­mu chlap­ci, jako napří­klad „Viděl jsi někdy dospě­lé­ho muže nahé­ho?“, „budou vysvět­le­ny poz­dě­ji v roli, ve kte­ré nejsi“. V komen­tá­ři na DVD Abrahams řekl: „Nerozumím tomu. Co si mys­lel, že je nevkus­né­ho na pedo­fi­lii?“

Do role dok­to­ra Rumacka ZAZ původ­ně navr­ho­val Doma DeLuise, Christophera Leeho a Jacka Webba, kte­ří ji všich­ni odmít­li, než zvá­ži­li Nielsena, kte­rý byl pod­le Jerryho Zuckera ve své roli „jako ryba ve vodě“. Nielsenova dosa­vad­ní kari­é­ra se sklá­da­la pře­váž­ně z váž­ných hlav­ních rolí, ale chtěl pra­co­vat v kome­dii a hle­dal film, kte­rý by mu pomohl v tom­to pře­cho­du. Na pla­ce byl pova­žo­ván za „komi­ka ve skří­ni“, kte­rý mezi zábě­ry vtip­ko­val se svý­mi herec­ký­mi kole­gy, ale při roli Rumacka si oka­mži­tě osvo­jil svou pochmur­nou, váž­nou osob­nost. Během natá­če­ní pou­ží­val Nielsen pol­štá­řek Whoopee, aby udr­žel her­ce z rov­no­váhy. Hays řekl, že Nielsen „hrál na tu věc jako mis­tr“. Christopher Lee poz­dě­ji uznal, že odmít­nout roli (hrát ve fil­mu 1941) byla obrov­ská chy­ba.

Role Teda Strikera byla napsá­na pro Davida Lettermana, kte­rý se uchá­zel o roli mode­rá­to­ra zpráv ve fil­mu Kentucky Fried Movie. Letterman v roce 1979 absol­vo­val kame­ro­vé zkouš­ky, ale nako­nec nebyl vybrán. Do role byli zva­žo­vá­ni také Bill Murray a Fred Willard. O roli se uchá­ze­la také Caitlyn Jenner. Místo toho se ZAZ roz­ho­dl pro Roberta Hayse, spo­lu­hrá­če ze situ­ač­ní kome­die Angie na sta­ni­ci ABC. O roli Elaine se uchá­ze­ly Sigourney Weaver a Shelley Long, ale nako­nec ji zís­ka­la Julie Hagerty. Režiséři dvo­ji­ci dopo­ru­či­li, aby své role hrá­la rov­nou. Mezi Haysem a Hagertyovou vznik­la na plát­ně che­mie, kte­rá fil­mu pro­spě­la; věno­va­li čas zdo­ko­na­le­ní baro­vé taneč­ní sesta­vy na píseň Stayin“

Pro scé­nu „čer­ve­ná zóna/bílá zóna“, v níž se hla­sa­te­lé „Betty“ a „Vernon“ přou o čer­ve­nou a bílou zónu, pro­šel ZAZ obvyk­lým pro­ce­sem kon­kur­zu na pro­fe­si­o­nál­ní hla­so­vé her­ce, ale nepo­da­ři­lo se mu najít tako­vé, kte­ří by doká­za­li poskyt­nout poža­do­va­nou věro­hod­nost. Místo toho tvůr­ci nako­nec vyhle­da­li a naja­li sku­teč­ný man­žel­ský pár, kte­rý nahrál pás­ky s hlá­še­ním, jež se teh­dy pou­ží­va­lo na mezi­ná­rod­ním letiš­ti v Los Angeles. ZAZ pře­vzal někte­ré jejich dia­lo­gy pří­mo z romá­nu Letiště z roku 1968, jehož auto­rem je Arthur Hailey, kte­rý napsal i scé­nář k fil­mu Nultá hodi­na. Mezi pře­vza­tý­mi repli­ka­mi byly i ty o nechtě­ném těho­ten­ství; David Zucker řekl, že dvo­ji­ce „z toho dosta­la kopa­nec“.

Hudba

Hudbu k fil­mu slo­žil Elmer Bernstein, kte­rý před­tím vytvo­řil soun­d­trac­ky ke kla­sic­kým fil­mům jako Desatero při­ká­zá­ní, Sedm sta­teč­ných, Zabít droz­da nebo Velký útěk. ZAZ Bernsteinovi řek­li, že nechtě­jí epic­kou hud­bu jako v jeho před­cho­zích dílech, ale „hud­bu na úrov­ni béč­ko­vé­ho fil­mu, pře­hna­nou a otře­pa­nou“. Podle ZAZ Bernstein napros­to pocho­pil, o co se sna­ží, smál se během celé­ho před­cho­zí­ho sestři­hu fil­mu a napsal „fan­tas­tic­kou hud­bu“.

V roce 1980 vyšel u Regency Records LP soun­d­track k fil­mu, kte­rý obsa­ho­val dia­lo­gy a pís­ně z fil­mu. Vyprávěl ho Shadoe Stevens a obsa­ho­val pou­ze jed­nu hudeb­ní sklad­bu, „Love Theme from Airplane!“, kte­rou slo­žil Bernstein. Pro evrop­ské vydá­ní „Flying High“ byl soun­d­track pozmě­něn a něko­lik uvá­dě­ných skla­deb bylo vymě­ně­no za sklad­by původ­ní na LP.

V dub­nu 2009 vyda­va­tel­ství La-La Land Records ozná­mi­lo, že vydá prv­ní ofi­ci­ál­ní album soun­d­trac­ku k fil­mu Airplane!, kte­ré bude obsa­ho­vat kom­plet­ní Bernsteinovu hud­bu. Soundtrack byl vydán digi­tál­ně 19. úno­ra 2013 spo­leč­nos­tí Paramount Music.

Vydání

Před uve­de­ním fil­mu do kin měli reži­sé­ři oba­vy po prů­měr­ném divác­kém ohla­su na před­pre­mi­é­ře, ale film vydě­lal celý svůj roz­po­čet ve výši asi 3,5 mili­o­nu dola­rů během prv­ních pěti dnů uve­de­ní do kin.

Airplane! měl pre­mi­é­ru 27. červ­na 1980 v sed­mi kinech v Torontu a za prv­ní víkend vydě­lal 83 058 dola­rů. Film měl pre­mi­é­ru také ve dvou kinech v Buffalu, kde za prv­ní týden vydě­lal 14 000 dola­rů. Ve stře­du 2. čer­ven­ce se pak film roz­ší­řil do 705 kin ve Spojených stá­tech a Kanadě a za prv­ních pět dní širo­ké­ho uve­de­ní vydě­lal 6 052 514 dola­rů, o víken­du skon­čil dru­hý s výděl­kem 4 540 000 dola­rů. Celkově film v ame­ric­kých a kanad­ských poklad­nách vydě­lal 83 mili­o­nů dola­rů a vrá­til 40 mili­o­nů dola­rů z pro­nájmu, čímž se stal čtvr­tým nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem roku 1980. Celosvětově film při svém prv­ním uve­de­ní vydě­lal 130 mili­o­nů dola­rů a do roku 2002 vydě­lal 171 mili­o­nů dola­rů.

Recepce

„Airplane! se v roce 1980 obje­vil jako ostře vní­ma­vá paro­die na vel­ko­roz­počto­vé kata­stro­fic­ké fil­my, kte­ré domi­no­va­ly Hollywoodu v 70. letech [a] před­sta­vil tolik potřeb­né deflač­ní hod­no­ce­ní ten­den­ce pro­du­cen­tů kine­ma­to­gra­fic­kých fil­mů posou­vat úspěš­né šab­lo­no­vi­té fil­mo­vé kon­ven­ce za hra­ni­ci logi­ky.“

Airplane! zís­ka­lo vše­o­bec­né uzná­ní kri­ti­ky a je vše­o­bec­ně pova­žo­vá­no za jeden z nej­lep­ších fil­mů roku 1980. Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes zís­kal film na zákla­dě 69 recen­zí sesta­ve­ných zpět­ně hod­no­ce­ní 97 s prů­měr­nou znám­kou 8,45/10. Kritický kon­sen­zus na této strán­ce zní: „Ačkoli je Airplane! nesty­da­tě dětin­ský a hloupý, je přes­to zábav­nou paro­dic­kou kome­dií plnou cito­va­tel­ných hlá­šek a slaps­tic­ko­vých gagů, kte­ré pře­tr­vá­va­jí dodnes.“ Na ser­ve­ru Metacritic má film na zákla­dě 18 kri­ti­ků váže­ný prů­měr 78 bodů ze 100, což zna­me­ná „obec­ně pří­z­ni­vé hod­no­ce­ní“.

Roger Ebert z Chicago Sun-Times napsal: „Airplane! je sofis­ti­ko­va­ný, zřej­mý, před­ví­da­tel­ný, otře­pa­ný a poměr­ně čas­to vel­mi vtip­ný. A důvo­dem, proč je vtip­ný, je čas­to to, že je sofis­ti­ko­va­ný, před­ví­da­tel­ný, otře­pa­ný atd.“. Janet Maslinová z The New York Times napsa­la: „Airplane! je více než pří­jem­ným pře­kva­pe­ním.... Jako lék na nabubře­lou sebestřed­nost pří­liš mno­ha jiných sou­čas­ných poči­nů je to přes­ně to, co lékař pře­de­psal.“

V roce 2008 byl Airplane! vybrán časo­pi­sem Empire mezi „500 nej­lep­ších fil­mů všech dob“. Na podob­ný seznam - „1000 nej­lep­ších fil­mů všech dob“ - jej zařa­dil i deník The New York Times. V lis­to­pa­du 2015 se film umís­til na čtvr­tém mís­tě v žeb­říč­ku „101 nej­vtip­něj­ších scé­ná­řů“, kte­rý sesta­vi­la orga­ni­za­ce Writers Guild of America.

MaximOnline.com zařa­dil havá­rii leta­dla ve fil­mu Airplane! na čtvr­té mís­to své­ho sezna­mu „Nejděsivějších fil­mo­vých havá­rií leta­del“. Reakce Leslieho Nielsena na Haysovu hláš­ku „To snad nemys­lí­te váž­ně“ - „Myslím to váž­ně. A neří­kej­te mi Shirley“ - se umís­ti­la na 79. mís­tě v sezna­mu 100 nej­lep­ších fil­mo­vých hlá­šek, kte­rý sesta­vil AFI. V roce 2000 zařa­dil Americký fil­mo­vý insti­tut film Airplane! na desá­té mís­to své­ho sezna­mu 100 nej­vtip­něj­ších ame­ric­kých fil­mů. Ve stej­ném roce jej čte­ná­ři časo­pi­su Total Film zvo­li­li dru­hou nej­lep­ší kome­dií všech dob. Rovněž se umís­til na dru­hém mís­tě v brit­ské anke­tě 50 nej­lep­ších kome­di­ál­ních fil­mů na Channel 4, kde jej pora­zil Monty Pythonův Život Briana. Časopis Entertainment Weekly jej ve svém žeb­říč­ku 100 nej­vtip­něj­ších fil­mů na videu ozna­čil za „nej­zá­bav­něj­ší film na videu“.

Řada her­ců byla obsa­ze­na tak, aby zpo­chyb­ni­la své zave­de­né image: Nielsen, Stack a Bridges byli před svý­mi role­mi ve fil­mu Airplane! zná­mí ztvár­ně­ním dob­ro­druž­ných, neo­te­sa­ných postav drs­ňá­ků. Stackova role kapi­tá­na, kte­rý ztra­tí ner­vy v jed­nom z prv­ních „kata­stro­fic­kých“ fil­mů o letec­kých spo­leč­nos­tech, The High and the Mighty (1954), je v Airplane! zpa­ro­do­vá­na, stej­ně jako tele­viz­ní role Lloyda Bridgese z let 1970-1971 jako ředi­te­le letiš­tě Jima Conrada v San Francisco International Airport. Peter Graves si zahrál v tele­viz­ním fil­mu SST: Let smr­ti, v němž leta­dlo SST nemoh­lo kvů­li mimo­řád­né udá­los­ti při­stát.

Nielsen se po uve­de­ní fil­mu Airplane! do kin dočkal výraz­né­ho kari­ér­ní­ho vze­stu­pu. Tento film zna­me­nal výraz­nou změ­nu jeho fil­mo­vé posta­vy smě­rem k mrt­vol­né kome­dii, zejmé­na ve třech fil­mech Nahá zbraň: The Naked Gun (1988); The Naked Gun 2½: (1991) a The Naked Gun 33 1⁄3:  (1994). Filmy vznik­ly na zákla­dě šes­ti­díl­né­ho tele­viz­ní­ho seri­á­lu Policejní koman­do! s Nielsenem v hlav­ní roli, kte­rý vytvo­ři­la a pro­du­ko­va­la spo­leč­nost Zucker-Abrahams-Zucker. Díky tomu byl také o mno­ho let poz­dě­ji obsa­zen do fil­mu Mela Brookse Dracula: Mrtvý a milu­jí­cí to. Brooks chtěl ten­to film nato­čit už dlou­ho, ale odklá­dal to, pro­to­že, jak sám řekl: „Prostě jsem nemohl najít toho správ­né­ho Drákulu“. Podle Brookse viděl film Airplane! až něko­lik let po jeho uve­de­ní. Když ho viděl, věděl, že Nielsen se na roli hodí. Když bylo nazna­če­no, že jeho role v Airplane! je pro­ti typu, Nielsen pro­tes­to­val, že „vždyc­ky před­tím byl obsa­zo­ván pro­ti typu“ a že kome­die byla to, co chtěl vždyc­ky oprav­du dělat.

Film je uzná­ván Americkým fil­mo­vým insti­tu­tem v těch­to sezna­mech:

-2000: 100 Years...100 Laughs - No. 10

-2005: AFI’s 100 Years...100 Laughs - No. 10:

oTed Striker: „To snad nemys­lí­te váž­ně?“

Dr. Rumack: „Myslím to váž­ně. A neří­kej­te mi Shirley“. - Č. 79

Vliv

Petr Farrelly o fil­mu řekl: „Mám pocit, že je to pro mě těž­ké: „Když jsem popr­vé viděl Airplane! Vidět ho popr­vé bylo jako jít na vel­ký rocko­vý kon­cert, jako vidět Led Zeppelin nebo Talking Heads. Až poz­dě­ji jsme si uvě­do­mi­li, že to, co jsme vidě­li, byl vel­mi spe­ci­fic­ký druh kome­die, kte­ré dnes říká­me Zucker-Abrahams-Zuckerova ško­la“. Farrelly spo­lu se svým sce­náris­tic­kým part­ne­rem Bennettem Yellinem posla­li scé­nář kome­die Davidu Zuckerovi, kte­rý jim na oplát­ku posky­tl jejich prv­ní holly­wo­od­skou sce­náris­tic­kou prá­ci.

Při neho­dě letu Qantas 72 nad Indickým oce­á­nem západ­ně od Austrálie v roce 2008 si kapi­tán leta­dla při poku­su o při­stá­ní odří­kal něko­lik hlá­šek Lloyda Bridgese: „Vypadá to, že jsem si vybral špat­ný týden na to, abych pře­stal pít“, aby se zba­vil napě­tí. To bylo komen­to­vá­no v epi­zo­dě Letecké kata­stro­fy „Volný pád“.

O tři­cet let poz­dě­ji byl nato­čen doku­men­tár­ní film Židé a base­ball:

V epi­zo­dě tele­viz­ní­ho pořa­du MythBusters „Airplane Hour“ (Hodina leta­dla) se ode­hrá­va­lo vyvr­cho­le­ní fil­mu, aby se zjis­ti­lo, zda nezku­še­ný pilot doká­že při­stát s leta­dlem pou­ze na zavo­lá­ní z říze­ní leto­vé­ho pro­vo­zu. Bořiči mýtů muse­li k ově­ře­ní mýtu pou­žít simu­la­ci, ale došli k závě­ru, že scé­na je věro­hod­ná. Zmínili však, že vět­ši­na dneš­ních leta­del má auto­pi­lo­ta, kte­rý umož­ňu­je bez­peč­né při­stá­ní.

Ve fil­mu Ted z roku 2012 vyprá­ví hlav­ní hrdi­na John Bennett pří­běh o tom, jak se sezná­mil s Lori Collinsovou. Flashback je věr­nou rekon­struk­cí scé­ny, v níž se Ted Striker na dis­ko­té­ce sezná­mil s Elaine Dickinsonovou.

Na začát­ku roku 2014 zača­la spo­leč­nost Delta Air Lines pou­ží­vat nový palub­ní bez­peč­nost­ní film s mno­ha odka­zy na 80. léta, v jehož závě­ru si Kareem Abdul-Jabbar zopa­ko­val svou roli dru­hé­ho pilo­ta Rogera Murdocka.

V roce 2014 zača­la spo­leč­nost Travel Wisconsin vysí­lat rekla­mu s Robertem Haysem a Kareememem Abdul-Jabbarem, kte­ří si zopa­ko­va­li své role z fil­mu. Kareem pro­ne­se komen­tář „Proč jsem tohle mís­to vůbec opus­til?“, čímž odka­zu­je na dobu, kdy hrál za Milwaukee Bucks. Hays si také zopa­ko­val svou roli pilo­ta letec­ké spo­leč­nos­ti ve fil­mu Sharknado 2: The Second One.

V prv­ní epi­zo­dě osmé série tele­viz­ní­ho seri­á­lu The Goldbergs jsou někte­ré scé­ny pře­vy­prá­vě­ny.

Pokračování

Airplane! II: Pokračování, popr­vé uve­de­né do kin 10. pro­sin­ce 1982, se poku­si­lo vypo­řá­dat se s žánrem sci-fi fil­mu, i když byl stá­le kla­den důraz na obec­né téma kata­stro­fic­kých fil­mů. Ačkoli se vět­ši­na her­ců pro pokra­čo­vá­ní zno­vu sešla, scé­náris­té a reži­sé­ři fil­mu Airplane! se roz­hod­li na něm nepo­dí­let. V komen­tá­ři na DVD k fil­mu Airplane! David Zucker, Jim Abrahams a Jerry Zucker tvr­dí, že nikdy nevi­dě­li a ani netou­ží vidět Airplane II.

---

Zdroj: Anglická Wikipedie

---