Připravované projekty na ČT

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Portréty dějin i dobo­vé seri­á­ly Herec

Jak změ­nit pře­ží­vá­ní ve stra­chu v plno­hod­not­ný život?

Je Silvestr 1952. Stanislav Láník žije jen s babič­kou a sestrou Anežkou. Otec padl ve vál­ce ve služ­bách západ­ní armá­dy, mat­ka zemře­la ve věze­ní jako kola­bo­rant­ka. Standa a Anežka jsou tak vlast­ně odsou­ze­ni k pře­ží­vá­ní bez šan­ce na vzdě­lá­ní a lep­ší prá­ci. Standa je talen­to­va­ný herec v ochot­nic­kém diva­dle. Má sen se jed­nou pro­sa­dit ve vel­kém pro­fe­si­o­nál­ním diva­dle, snad i na plát­ně. Ale mís­to toho musí zase vystří­dat zaměst­ná­ní. Nastupuje jako údrž­bář na uni­ver­zi­tu. Až postup­ně se uká­že, že se tak sta­lo v rám­ci jeho jiné akti­vi­ty. Řídící orgán StB, kapi­tán Korčák, ho zde nasa­dil na pro­fe­so­ra mate­ma­ti­ky, kte­ré­ho režim potře­bu­je zís­kat pro spo­lu­prá­ci. A když to nejde po dob­rém, půjde to po zlém. Stačí ho nača­pat s mla­dým milen­cem in flagran­ti….

Dramatický pří­běh slib­né­ho mla­dé­ho her­ce je zasa­zen do počát­ku pade­sá­tých let, tedy vrchol­né­ho obdo­bí komu­nis­tic­kých repre­sí. Mnoho mla­dých lidí teh­dy muse­lo volit stej­ně jako on: tota­lit­ní­mu reži­mu se posta­vit, při­způ­so­bit se mu, nebo se na něm dokon­ce aktiv­ně podí­let. Volba hlav­ní posta­vy mini­sé­rie Herec je při­tom ješ­tě o řád slo­ži­těj­ší. Nejen před reži­mem, ale i před celou spo­leč­nos­tí musí skrý­vat svou sexu­ál­ní ori­en­ta­ci. „Být na klu­ky“ bylo trest­né. A když se k tomu při­dá vel­ký škra­loup v kádro­vém pro­fi­lu kvů­li pro­vi­ně­ní vlast­ních rodi­čů, nabíd­ne se otáz­ka, jak změ­nit pře­ží­vá­ní ve stra­chu v plno­hod­not­ný život.

Byla uzná­va­nou diva­del­ní hereč­kou, neza­po­me­nu­tel­nou Divou Bárou i bláz­ni­vou Viktorkou, obje­vi­la se ve více než pade­sá­ti fil­mech. Snímek Past se zamě­ří pře­váž­ně na obdo­bí její nezda­ře­né emi­gra­ce na Západ, kam se chtě­la vydat s malým synem Jiřím na pozvá­ní reži­sé­ra Františka Čápa, a násled­ný pro­ces, kte­rý ji stál deset let živo­ta ve věze­ní. Zradu kole­gů z Vinohradského diva­dla ve for­mě peti­ce za nej­vyš­ší trest pro Jiřinu uká­že dru­há para­lel­ní dějo­vá lin­ka, kte­rá vyprá­ví osud mla­dé­ho her­ce Oldřicha Švestky, kte­rý do diva­dla nastou­pí těs­ně před Jiřininým poku­sem pře­ko­nat hra­ni­ce. Další pohled divá­ka zave­de do živo­ta esté­bá­ka Bohumila Doubka, kte­rý celý pří­pad vyšet­řu­je a Jiřinu Štěpničkovou vyslý­chá. „Postava vyšet­řo­va­te­le STB Doubka je pro her­ce zdán­li­vě vel­mi vděč­nou rolí zrůd­né­ho zápo­rá­ka, ti se hra­jí skvě­le. Ale tím, že pří­běh o paní Štěpničkové je sku­teč­ný, nechtěl jsem hrát jen dal­ší­ho zlé­ho oplzlé­ho esté­bá­ka. Chtěl jsem pocho­pit, jak je mož­né, že někdo byl schop­ný zni­čit té ženě život tím, že na ní ušil zlo­čin, kte­rý nespácha­la. Považoval ji oprav­du za nepří­te­le? Věřil tak moc reži­mu? Nebo se ho i sám bál? Měl tak vymle­tou hla­vu ško­le­ní­mi a pro­pa­gan­dou? Byl tako­vý kari­é­ris­ta? Nevěřím, že ‚teh­dy‘ byli lidé jiní než dnes. Ale doba jiná byla. A je dob­ré se k tomu vra­cet a pře­mýš­let nad tím. Protože ději­ny se opa­ku­jí,“ říká herec Igor Orozovič.

scé­nář: Šárka Maixnerová,

Viktor Polesný

režie: Viktor Polesný kame­ra: David Ployhar výkon­ná pro­du­cent­ka:

Ilona Jirásková

kre­a­tiv­ní pro­du­cent: Jan Lekeš

hra­jí: Zuzana Stivínová,

Igor Orozovič, Jitka Ježková a dal­ší