Konečně český film s mladými hrdinkami, který se nechová jako parodie na sebe sama.
První zamyšlení nad tímto filmem bych asi věnovala jeho přístupnosti, která je označna dvěma pé, tedy PP – plně přístupno. No při vší úctě, nevím nakolik s tímto souhlasili rodiče, kteří vzali na film své děti (překvapivě převážně dcery), kterým bylo při dobré vůli tak kolem desíti let. Snímek se nese na velmi otevřené (rozuměj bez-zábran) vlně. Jistěže řeší vztahy, rozkrývá povahy, baví i šokuje, ale stejně je jednotícím podtónem tohoto všeho sex. Ať už sex chtěný, vykonaný, nedokonaný, vynucený, lesbický. A propos mělo by být toto PP? Hrdinky napájející se alkoholem, řezající si žíly, močící v kuchyni, hrdinky v marihuanovém dýmu? Skutečně PP? Nechť posoudí každý divák sám.
I přes tento úvod musím ovšem konstatovat, že u mne tento snímek skutečně zabodoval. Možná pro onu syrovost s jakou je děj popisovám (až na poněkud „nesyrový závěr“), možná pro pěkně zpracovanou kameru, možná prostě pro to, že jsem se s chutí konečně podívala na film, který měl (lidově řečeno) hlavu a patu a zaujal obyčejným-příběhem. Bez historických kostýmů, cákanců krve či exotického prostředí plného vnadných děv. Po Pravidlech lži se jedná o druhý povedený český film v relativně krátké době.
Příběh Venduly, Karolíny, Išky (a v neposlední řadě Vojtěcha) je skutečně prostě putovní podívanou, byť trošku netradiční. Pravda. Ono se v něm totiž nenajde moc vtipných scén jak bychom od road-movie ‚jak je film označován, očekávali. Spíš naopak se divák nemůže ve spostě scén ubránit zamrazení (za chichotu/burácivého smíchu mládeže – umístění na škále závisí na věku) a jakoby ztuhlému výrazu v očekávání další rány. A že se skutečně pár pořádných ran dočká (a já je samozřejmě neprozradím;) vpodstatě od každé hrdinky.
Je fakt, že z některých scén nebudete příliš moudří. Ať už se jedná o souvislosti, návaznost, nebo samotné jednání hrdinek. Pravdou je, že někdy jsou jisté skoky v ději skutečně násilné a jakoby nesrozumitelné, ale vážně to snímku neubírá na vyznění a ladění. Ovšem - nedá se vyloučit, že tím chtěly autorky nechat prostor divákově fantazii a zapojit tak i jeho mysl do utváření a vyznění příběhu. Což nemusí být u filmů právě na škodu.
Ještě bych se ráda na chvíli zastavila u samotných představitelek (a představitele) hlavních rolí. Musím říct, že jejich výkony hodnotím velmi vysoko, odvedli totiž skutečně dobrou práci. Zvláště strhující je výkon Ondřeje Hajlika, který hraje Iščina bratra. Není zanedbatelné, že se jedná o nejmladšího člena skupiny, který ovšem naprosto nezaniká mezi staršími kolegyněmi. A to je další velké plus tohoto filmu. Žádné pitvoření, přehrávání, trapnost.
Jestli si říkáte, že mlčím o ději, pak je to pravda. On je totiž dost jednoduchý a myslím, že ani ne příliš důležitý pro navnazení ke shlédnutí. Takže berte tuto recenzi jako popostrčení k návštěvě kina. A věřte – pokud se oprostíte od vidiny „letní-pohodové-road-movie“, nebudete této návštěvy litovat!
