Ratatouille - i malá myš může být Michelinským kuchařem

Místo toho aby jako kaž­dý správ­ný kry­sák hle­dal poži­va­tel­né dary osu­du někde na sklád­ce a pou­hou svou pří­tom­nos­tí někte­ré dámy nutil k hys­te­ric­ké­mu jeko­tu a násled­ným mdlo­bám, hlav­ní hrdi­na spo­leč­né­ho úsi­lí Studia Disney a Pixar - Remy sle­du­je kuli­nář­ský pořád, kte­rý uvá­dí jeho oblí­be­nec - paříž­ský šéf­ku­chař Auguste Gusteau. Jenomže tím­to jeho zájem o jíd­lo nekon­čí!

Rovněž věnu­je čas kuchař­ským kni­hám, s nad­še­ním se pouš­tí do vlast­ních expe­ri­men­tů na poli gastro­no­mic­kých fan­ta­zií a čas od času zkou­ší pře­svěd­čit otce a bra­t­ra o tom, že potě­še­ní z dob­ré­ho jíd­la se rov­ná posle­chu pří­jem­né hud­by. Nutno dodat, že kvů­li této bizar­ní záli­bě se v očích roz­vět­ve­né rodi­ny a zná­mých dostá­vá do role podi­ví­na.

Řízením osu­du se Remy oci­tá v restau­ra­ci své­ho vzo­ru, aby s hrů­zou zjis­til, že nový šéf­ku­chař ji chce pře­mě­nit na bis­tro, kde se vaří z pre­fab­ri­ká­tů! Dá se ješ­tě zachrá­nit dědic­tví zbož­ňo­va­né­ho Augusta? V tom se v jeho malé kry­sí hla­vě zro­dí nápad! Nejníže posta­ve­ný člen per­so­ná­lu restau­ra­ce - Linguini, rov­něž taj­ně sní­cí o kuchař­ské slá­vě, dostá­vá od Remyho láka­vou nabíd­ku. Hrdinové si plác­nou a pří­běh může začít...

Cílovou sku­pi­nou je beze­spo­ru ta před-teenagerovská, i když je tře­ba při­znat, že jen málo­kte­rý dospě­lý si slad­ko­bol­ně nepo­vzdech­ne při pohle­du na to, jak gastro­no­mic­ký kri­tik Anton Ego ochut­ná­vá spe­ci­a­li­tu z Provance. Dospělému nebu­de vadit ani to, že si Ratatouille pohrá­vá s jeho před­sta­va­mi (ste­re­o­ty­py) o Francii. Upřímně, kolik z vás si před­sta­vu­je Paříž jako „nej­ro­man­tič­těj­ší měs­to na svě­tě“? Když se řek­ne Francie, dost z vás si téměř jis­tě vyba­ví lite­rár­ní a hudeb­ní veli­ká­ny, vybra­né cho­vá­ní, módu, lep­ší než dob­ré jíd­lo, atmo­sfé­ru čeho­si těž­ce defi­no­va­tel­né­ho, ale roz­hod­ně pří­jem­né­ho. A kolik z vás ve Francii bylo a mělo mož­nost poznat taměj­ší život? Poslední otáz­ka už je pou­ze k zamyš­le­ní a nesou­vi­sí s fil­mem...

Co ale s fil­mem sou­vi­sí, je sku­teč­nost, že Ratatouille nechá divá­ka naba­žit se těch­to hez­kých, milých, až naiv­ních, téměř pohád­ko­vých před­stav. Světla noč­ní Paříže, po Seině plu­jí­cí lodič­ky, ode­všud a odni­kud se měs­tem roz­lé­há hlas při­po­mí­na­jí­cí Edith Piaf, sta­řeč­ko­vé s roz­to­mi­lý­mi bare­ty vra­ce­jí­cí se večer domů ke skle­ni­ci čer­ve­né­ho na zahra­dě či bal­kó­nu, téměř cítí­te vůni čer­stvé­ho peči­va a kávy po ránu, kdy se toto kou­zel­né měs­to pro­bou­zí... Také jste se zasni­li?

Paříž v Ratatouille je živá, plná barev a odstí­nů, svě­tel, zvu­ků, lidí...hm, krys. Dění na obra­zov­ce nepů­so­bí umě­le, tech­nic­ká doko­na­lost v odbor­ném pro­ve­de­ní sku­teč­ně půso­bí doko­na­le. Mokré oblečení=je sku­teč­ně mok­ré, čer­s­tvě „vypra­ná“ a násled­ně osu­še­ná krysa=je vidět kaž­dý chlup, jídlo=sbíhají se vám sli­ny a chtě­li bys­te ho ochut­nat. Postavy jsou rov­něž výbor­ně gra­fic­ky ztvár­ně­ny. Zároveň má kaž­dá z nich vlast­ní život, oso­bi­té rysy, minu­lost, myš­len­ky, poci­ty, kte­rým věří­te. Samotný Remy si zaslou­ží dal­ší díl chvá­ly. To, jak se pohy­bu­je, jeho mimi­ka, chuť do živo­ta, chcete-li, kouz­lo osob­nos­ti...

Můžete říkat, že v Ratatouille jak Pixar, tak i Disney zopa­ko­va­ly osvěd­če­né recep­ty z před­cho­zích titu­lů. Můžete hle­dat para­le­ly s Hledá se Nemo, Úžasňákovými či dokon­ce sta­rým Aladinem, a tyto styč­né plo­chy vskut­ku doká­že­te nalé­zat. Jenomže rov­něž může­te upus­tit od pře­by­teč­né­ho mudro­vá­ní a vychut­ná­vat si vidě­né, což také dopo­ru­ču­ji udě­lat.

• Název: Ratatouille (orig.)
• Žánr: Animovaný / Rodinný / Komedie
• Země: USA
• Rok: 2007
• Délka: 106 minut
• Režie: Brad Bird, Jan Pinkava
• Hrají: Ian Holm, Lou Romano, Brian Dennehy, Peter O’Toole, Brad Garrett, Janeane Garofalo, Will Arnett, James Remar, Brad Bird

Recenze napsá­na: 23. 11. 2009