Příběh se odehrává ve Šlukdorfu, imaginárním městě na severu Čech, kde po revoluci zavřeli všechny fabriky a místo nich se vyrojily nonstop herny, kasina a šlapky. V jednom z těch nonstopů s automaty pro zoufalce pracuje i Kamila (Veronika Marková), osmnáctka, která už má života ve městě, kde chcípnul pes, plné zuby. A ještě víc ji štve vlastní rodina. Odevzdaná matka Markéta (Kristýna Boková) a otec Láďa (Ivan Trojan), který kšeftuje s vraky aut a říká si BOU...RÁK. Zastydlý puberťák s otřískaným růžovým Cadillacem, který chodí trsat rock and roll s holkou, co vypadá jako ze starého amerického katalogu na podprdy. A navíc jí za matkou pálí šéf Bingo (Jiří Macháček), gangster místního formátu, kterému evidentně přeskočilo. Tak Kamile dojde, že musí zasáhnout a donutit mámu konečně šlápnout tátovi na ty jeho špičatý perka......
Ještě před zhlédnutím filmu Bourák bych Ondřeje Trojana s klidným srdcem zasadil mezi aktuálně nezajímavější filmové tvůrce a jeho filmy mezi ty nejvýraznější, které v naší zemi vzníkají. Některé více (Občanský průkaz), některé méně (Toman), přesto by mně u každého nového filmu Ondřeje Trojana pálila zvědavost. V roce 2003 bylo jeho Želary navíc nominované na Oscara a je tak zatím posledním filmem z českých lesů a hájů, který to na největší možné filmové ocenění dotáhl alespoň v rámci nominace. Už proto mohl být člověka na Bouráka zvědavý, po jeho zhlédnutí bude ale hodně snadné Ondřeje Trojana odsoudit a na jeho případný příští film se těšit zase o trochu méně. Nechci totiž být přehnaně optimistický co se týče kvalit filmů, které dorazí do konce roku, něco mi ale říká, že o moc horších filmů už letos neuvidíme.
Scénář k filmu napsal Petr Jarchovský, což je v rámci filmu taková sázka na nejistotu. Dřívější dvorní scénárista Jana Hřebejka totiž s pomocí Hřebejkem stojí za scénáři k filmům Šakalí léta, Pelíšky, Musíme si pomáhat, Pupendo, Nevinnost, Kawasikiho růže nebo Učitelka, zároveň je ale autorem scénáře také třeba k Zakázenému uvolnění nebo Zahradnictví, tudíž je co se týče kvalit Jarchovský nevyspytatelný. Jarchovský je ale zároveň autorem scénáře k Želary a Občanskému průkazu a tak se dalo doufat, že i tentokrát si Jarchovský vybere silnější chvilku. Bohužel si jí ve finále nevybral ani Jarchovský ani Ondřej Trojan a ve finále bohužel snad ani Ivan Trojan. A vlastně všichni kolo!
Je až bolestivě sledovat jak nejnovější film Ondřeje Trojana trpí těmi nejhoršími neduhy průměrné české komedie, které u nás za poslední dekádu vznikli. O to horší to je fakt, že zatímco u těch horších či skoro vyloženě přišerných českých komedií se alespoň občas objeví ta chvilka uchichnutí, zde jako by tyhle chvíle prostě nebyli. Tohle mi bylo nějak jasné už po prvních 5 minutách, kde je ve fiktivním městu Šlukdorf transparent „ Komunysté, vraďte se!´ Mám se smát tomu, že jsou místní obyvatelé očividně hloupí? Mám v tom najít nějakou skrytou zprávu? Smutné je, že i já antikomunista jako by v tu chvíli s tímto transparentem soucítil. Ale to pouze v tom ohledu, že za komunistů vznikali opravdu vtipné české komedie, které měli zároveň skutečně co říct. Tedy přesný opak Bouráka. Už tenhle transparent ve mně vzbudil neklidné pocity. To jsem ale ještě nevěděl, že bude hůř. Mnohem hůř!
Čekal jsem od této komedie trochu víc než jen, že se tu bude sázet na vtipy o šlapání do psích hoven a klasického si rýpnutí do romského odvětví našeho národa. Od Trojanovy novinky by člověk prostě čekal, že bude trochu svá a v žánru české komedie inovativní, jenže ve finále nasazuje brutální fuckáč někomu kdo něco takového očekává.
Problém je ale v tom, že Bourák nefunguje ani jako komedie, ani jako černá komedie, ani jako romance či sociální drama. Smutné na filmu, který se označuje jako komedie je fakt když se smějete pasážím, které dle tvůrců být vtipné neměli. Nebo to alespoň nevypadá, že by zrovna tyto pasáže měli být k smíchu. Pasáže, kdy Jiří Macháček golfovou holí rozbije někomu lebku asi měli být cool, ve finále jsou ale pouze bolestivě úsměvné svým provedením. Podobný problém mám i s postavou Kamily u které jsem měl pocit, že se mi někdo snaží naservírovat silnou ženskou postavu u které mě po chvilce přestalo bavit počítat kolikrát komu řekne naser si a kolikrát se na někoho podívá kombinací hlubohého opovržení a nasrání. A to prosím není výtka herečce Veronice Markové, ale scénáristického uchopení této postavy. Silná ženská hrdinka se podle mně skutečně neudělá tak, že přidáme scény kdy cvičí, hází šipky do „ figuríny´´ muže, který jí odkopnul nebo pořád někoho posílá do hajzlu. A pokud už samotný scénář nefunguje, herec to má poté o hodně těžší. Málo zkušená Marková se tak může snažit sebevíc, scénář jí ale přece jen neumožňuje z tak ploché postavy vykřesat něco víc.
Jestli mě Bourák bolí skutečně kvůli jedné konkrétní osobě tak je to Ivan Trojan. Trojana skutečně pokládám za nejlepšího českého herce a bral jsem ho za herce co uhraje tak všechno. Role Bouráka mu ale nesedne, což opět není úplně jeho problém ale na rádoby cool frajírky Trojan asi úplně není. Bráchovi se asi ne neříká, přece jen byl to ale trochu ušláp stranou. Nutné si ale ujasnit jednu věc: BOURÁK rozhodně není cool. Je to jen vůl co má v hlavě auta, na rodinu sere a je zřejmě tak trochu prosťáček. Pokud vám nesedne protagonista tak je něco špatně a tohle prostě Jarchovský projel. Zajímavější postava je tu mafiána v podání Jiřího Macháčka, který ale ve finále nedopadne o moc líp a Macháček, který je v mých očích jako herec jen o level slabší než Trojan si tu bohužel taky vybral slabší chvilku, za tu ale opět může spíše scénář. Jeho Bingo ale nefunguje ani jako parodie na mafiána ani jako parodie na Normana Batese. Nejvíc tak ve finále svoje obsazení ustála Kristýna Boková, která má ale stejný problém jako všichni protagonisté a to fakt, že je její postava strašně jednoduchá. Reakce její postavy na manželskou nevěru je naprosto nevěrehodná a mrzí mě, že zrovna Boková, která se i v Tomanovi dokázala v jednoduché poloze herecky vyřádit to tady úplně nezvládla. Opět by se to ale nemělo vyčítat jí jako scénáři.
Film se odehrává v roce 2018, všichni ale chodí kolem jako by vyrůstali v 50. letech. Možná zdejší móda, možná chyba v Matrixu, kdo by se vlastně nad tímhle chtěl věšet. Matěje Rupperta většinou vážně snesu, zde se ale jeho Monkey Business promění ve skupinu Mad Nut and Hit Raisins a on zde jako frontman vypráví hlavní zápletku jako legendu. On a tři doprovodné vokalistky jsou poté tvůrci takových hitů jako „Bad boy, bad, boy, bad boy, leave me alone. Slow down, slow down, slow down, slow down and go´´. Vážně!
Jestli si někdo chtěl na úplném začátku z tohohle filmu dělat srandu a bral to jako silný metahumor tak se dá vše pochopit a začít zase věřit v boha. Něco mi ale říká, že tu nic takového nebylo. Je to smutné, protože na tom filmu jsou vlastně jisté peníze vidět a tvůrci, kteří na ním pracovali jinde fakt váleli. Vše zde na mně ale působilo odflákle a je to ten film co je každých pět minut snad ještě bolestivější. Je to skutečně jakoby někoho napadlo tenhle film udělat- Bude tam tak trochu infantilní frajírek zaseklý v padesátkách, mafián zabiják s golfovou holí, rádoby silná „ girl power´´ dcera toho frajírka, budeme si dělat prdel z romů a doufat, že pár těch lidí, kterým přijdou ty „ české klenoty posledních let´´ vtipné se pobaví i zde. A to se skutečně stálo, protože jsem po odchodu z sálu slyšel výrazy okolo toho jak to jako odpočinková zábava nebylo špatný. Na mně to ale bylo trochu moc a to jsem se potom ještě rozpomněl na ve filmu lehké naťuknutí MeToo v té nejhorší možné podobě, fakt, že se z nějakého filmu bar ve filmu jmenuje Titanic (a používá stejné písmo jaké použila filmová klasika Jima Camerona!) a především na hlášku- 1) Tu kunu sežral orel! 2) To nebyl orel, to bylo káně myšilov 1) S tebou je všechno tak nádherně o držku!-Do toho jsem po jedné scéně kdy Macháčkův mafián řekne, že si to vyřídí s lidmi, kteří vykradli jeho bar a zranili jeho barmanku čekal minimálně skutečná mafiánská jtka i když by to dost možná hraničilo s jiným žánrem. To co ale přijde potom je něco neskutečnýho! Pak jsem si říkal, že je to pořád vlastně komedie, potom ale k tomu brutálnímu vraždění přece jen došlo! A proč se na jedné fotce používá pozadí z Pulp Fiction na které jsou jen dodělány postavy Trojana a Bokové? Proč je ten photoshop tak strašně odfláklý? Jaký je krom jednoho důvodu smysl existence postavy Kryštofa Hádka? A proč se v tolika záběrech kladl prim na policistu v podání Jaroslava Dulavy, který ve filmu neudělá téměř nic? A jaký postoj mám ve finále vlastně mít k Bingovi? Asi stačilo!
Bourák je ten typ filmu, který nemá pevné základy a pekelně na to doplácí. Zamrzí to kvůli jinak slušnému režisérovi a obvykle velmi fajn hercům a také kvůli faktu, že si zde Jarchovský vybral tu snad skutečně nejhorší možnou chvilku. Ten film nefunguje jako nic, není vtipný ani zajímavý a je místy skutečně k pláči. Na odpad to není, protože jisté profesionální zázemí a občasná tvůrci napaditost tam pořád občas je, přesto to ale bolelo. A slovami to asi nejde vyjádřit jinak než tímhle odkazem, který nám alespoň připomene jednu z těch nejlepších komediálních českých věcí za uplynulou dekádu. Ale především skutečně co nejlépe vyjádří mé finální pocity: https://youtu.be/EpgDsclzlfc?t=42
Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=AvUNS62tBeE
Verdikt: 1 z 5
Nejnovější komentáře