RECENZE – Cesta na sever

120444 350 0 fit

Autorka: Virginie Grimaldiová

Překlad: Šárka Belisová

Nakladatelství: Cosmopolis

Rok vydání v ČR: 2019

Počet stran: 280

ISBN: 978-80-271-2044-4

Anna je rozvedená, sedmatřicetiletá matka dvou dcer, vězí až po krk v dluzích a jediné, co je drží nad vodou, je její práce servírky. O tu ovšem jednoho dne přijde. Dostává však vysoké odstupné, aby mohla poplatit všechny dluhy. Anně ale bleskne hlavou jiný nápad. Půjčí si od otce karavan a odjede s Chloé a Lily na trip po severních zemích. Dluhy počkají, ona totiž potřebuje oživit vztah s dětmi. A na to by jednou mohlo být pozdě.

Vztah s dcerami nemá totiž nejlepší díky tomu, že dosud trávila většinu času v práci, aby je uživila, a neoctly se na ulici. Prostě potřebují být spolu, nasměrovat jejich vztah zase do těch správných kolejí, začít si víc povídat, víc toho o sobě vědět. Jednou, až se holky osamostatní, by mohla litovat, že promarnila čas, přišla o takové to holčičí tlachání, společné zážitky a třeba i nějaká dobrodružství.

Dcerky však zpočátku z cesty nejsou vůbec nadšené, naopak se domluví, že budou matce dělat naschvály, aby měla potřebu otočit auto na zpáteční cestu k domovu.

Jak nakonec jejich cesta dopadne, podaří-li se Anně vztah s dcerami oživit, to už si musíte sami přečíst v této knize.

Na Cestu na sever jsem se hodně těšila, protože předchozí kniha autorky Pochopíš, až budeš velká, se mi hodně líbila.

Cesta na sever pro mě byla však příliš rozvláčná, především první polovina. Měla jsem pocit, že se v příběhu vůbec nic neděje. Trojice žen se zkrátka posouvala karavanem z místa na místo, ale nic zvláštního navíc.

Příběh je vyprávěn z pohledu všech tří hlavních postav. Anna vypráví klasicky sama za sebe v první osobě, Chloé prostřednictvím příspěvků na svém blogu a nejmladší Lily se svěřuje svému deníku, který dokonce pojmenovala. Je to prostě Marcel.

Bála jsem se, že budu z knihy opravdu zklamaná, ale přece jen druhá polovina příběhu byla lepší. Objevily se myšlenky, něco trošku malinko hlubšího, co jsem v knížce stále očekávala. Přesto si myslím, že mohla autorka z námětu vytěžit daleko víc. Postavy mohly být životnější, třeba do Anne jsem se vůbec nedokázala vžít. A rozhodně mohl mít román hlubší podtext, pokud by ho autorka správně rozvinula.

Virginie Grimaldi vyrostla v Bordeaux a spisovatelkou chtěla být co si pamatuje. Svou první novelu napsala, když jí bylo osm let do zeleného sešitu s násobilkou na obalu.

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Cosmopolis. Knihu můžete zakoupit zde.