Komorní a nízkorozpočtové sci-fi snímky to mohou mít kolikrát hodně snadné. Stačí dobrý nápad, pár kvalitních herců, odlehlé místo pro natáčení a může se vyklubat něco opravdu výjimečného. A pokud si vzpomenete na Moon, Man from Earth nebo Ex Machina, jistě mi dáte za pravdu. Právě do kategorie komorních nízkorozpočtových sci-fi se dá zařadit i novinka IO od Netflixu, která je zároveň environmentální agitkou o tom, jak skončilo lidstvo na Zemi v nedaleké budoucnosti díky své bezohlednosti.
Sam (téměř neznámá Margaret Qualley) je mladá badatelka a dcera slavného vědce (Danny Huston), která se snaží přijít na způsob, jak by se lidé mohli přizpůsobit stávajícímu stavu (a díky tomu přežít) na Zemi. Pokračuje tak ve výzkumu svého otce, který si nikdy nepřipustil jako řešení tohoto problému opustit naši planetu, ale právě možnost adaptace na nově vznikající prostředí. Sam je ovšem teď na výzkumné stanici sama a v kontaktu je pouze se svým přítelem Elonem (jako zprávy čítající Tom Payne aka Jesus z Walking Dead), do kterého se i přes vesmírnou vzdálenost zamilovala. Elon se totiž nachází na vesmírné kolonii, kam se část lidstva uchýlila a ve společném kontaktu zůstávají pouze pomocí zpráv, které si společně zasílají.
Na Zemi se mezitím blíží čas, kdy ji opustí poslední plánovaný transport s posádkou na vesmírnou kolonii a Sam se tak musí rozhodnout. Bude dál pokračovat v otcově bádání nebo se vydá na cestu k místu odletu a nechá ho definitivně za sebou? Své k tomu ovšem bude mít říct i tajemný Micah (Anthony Mackie), který se na výzkumnou stanici vydal horkovzdušným balónem, aby vyhledal Samina otce.
Jak už jsem psal, tak IO je nízkorozpočtová záležitost a před kamerou v ní potkáme pouze postavy, které jsem zmínil o odstavem výš (plus moderátor zpráv v jednom záznamu) a celý snímek především sledujeme počínání mladé Margaret Qualley, ke které se zhruba po půl hodině připojí Anthony Mackie. Pod vedením téměř nezkušeného režiséra Jonathana Helperta se tak ocitli dva herci, na kterých samozřejmě stojí a padá celý film. Pravdou budiž, že se oba snaží a rozhodně nepodávají nijak tragické výkony, ale u filmu, který je především o dialozích je předpoklad, že alespoň někam povedou. Bohužel toho se tu ne úplně dočkáme. Sledujeme pouze útržek v podobě několika dní a celý film tak působí spíš jako vytržený z kontextu, bez začátku, bez konce. Navíc chemie a vztah mezi oběma hlavními představiteli moc nefunguje a na to se bohužel tvrdě narazí v závěru filmu.
Zpráva, kterou nám chce IO sdělit, je však jasná a nejednoho diváka by mohla donutit k zamyšlení. Chytře tu byly použity i včely, aby se spojení s naší současnou situací hledalo o něco snáz. Máme tu navíc i trochu filozofování a uvažování nad lidskou samotou, což u mě také zafungovalo. Bohužel postapokalyptického světa se tu dočkáme pouze v několika scénách a myslím si, že pokud by nám tvůrci z opuštěné Země ukázali víc, snímek by to vytáhlo kvalitativně a stravitelně pro diváka o nějaký stupínek výš. Ty střípky, které máme možnost vidět totiž nepůsobí věru zle a stejně jako na výzkumné stanici, jsme oba protagonisty mohli sledovat na výpravě tímto světem.
IO tak v žádném případě díru do světa neudělá, ale díky zajímavému námětu, sympatickým hercům a stravitelné stopáži se jedná o snímek, který dokáže zabavit a počas sledování i zaujmout. Pokud Vás tedy ukázka zaujala a chtěli byste dát Io šanci, tak klidně můžete. Pokud to ale neuděláte, nic se nestane a můžete se podívat na jeden ze zmíněných snímků v samotném úvodu článku.
55%
TT
