X-Men: Budoucí minulost | X-Men: Days of Future Past [90%]

Filmové léto nám ofi­ci­ál­ně zača­lo a s ním se do kin dostá­va­jí ty nej­o­če­ká­va­něj­ší fil­my letoš­ní­ho roku. A X-Men: Budoucí minu­lost mezi ně roz­hod­ně pat­ří. Bryan Singer, kte­rý prv­ní­mi dvě­ma díly této série uká­zal svě­tu, že i komik­sov­ky se dají dělat dospě­le a sty­lo­vě, se ke znač­ce vra­cí po letech jako reži­sér a divác­ká oče­ká­vá­ní se tak špo­nu­jí doce­la vyso­ko, navíc když sní­mek nava­zu­je pří­mo na skvě­lou X-Men: First Class. Tak tedy, jas­ně a struč­ně. Podařil se mu návrat ve vel­kém sty­lu? 

V neda­le­ké budouc­nos­ti se už napl­no pro­puk­lá vál­ka mezi lid­mi a mutan­ty změ­ni­la v geno­ci­du a v tros­kách vel­kých měst nyní posled­ní hrst­ka mutan­tů boju­je o pře­ži­tí. Jako posled­ní mož­nost záchra­ny se jeví mož­nost poslat něko­ho zpět časem a zabrá­nit klí­čo­vé­mu momen­tu v his­to­rii, kte­rá stál za vzni­kem ulti­mát­ních nepřá­tel mutan­tů - bojo­vých robo­tů Sentinelů, kte­ří se doká­ží adap­to­vat na mutan­tí schop­nos­ti a vyu­žít je pro­ti nim. Cestování podo­bě dale­ko do své minu­los­ti by ovšem nemohl pře­žít nikdo jiný, než téměř nesmr­tel­ný Wolverine (Hugh Jackman). V sedm­de­sá­tých letech ovšem svět fun­go­val tro­chu jinak a mutan­ti meli od sjed­no­ce­ní, jak je tomu v budouc­nu, asi nej­dá­le ve své his­to­rii. Pokud ovšem chce Logan zachrá­nit budouc­nost, musí v minu­los­ti zabrá­nit tomu nej­hor­ší­mu... 

Bez okol­ků, jo, tohle je návrat jak se pat­ří. Spousta lidí, včet­ně mě, byla nad­še­na, když se k sérii vrát­li Singer coby reži­sér, ovšem vyvstá­va­ly oba­vy, zda-li se navrá­tí v podob­ném sty­lu, v jakém před­ve­dl prv­ní dva díly. Naštěstí jsou X-Men: Budoucí minu­lost přes­ně tako­vým tri­um­fál­ním návra­tem, jaký člo­vě­ku ležel v hla­vě. I přes vyso­ká oče­ká­vá­ní totiž, jak se říká, vše zapad­ne přes­ně tam, kam má. 

A to i přes­to, že si mís­ty pří­bě­ho­vá strán­ka vybí­rá slab­ší momen­ty a někte­ré čás­ti nejsou tak vybrou­še­né jak by moh­ly být, nad­še­ná spo­ko­je­nost ze vše­ho ostat­ní vykrý­vá veš­ke­ré nedo­stat­ky. Zkrátka po pro­jek­ci nasta­ly podob­né poci­ty, jako před jede­nác­ti lety po shléd­nu­tí X-Men 2. Tedy čis­tá komik­so­vá pará­da, kte­rá baví ve všech ohle­dech. Tady ješ­tě vyšper­ko­va­ná dvo­jí dějo­vou liní a dvo­jí sesta­vou zná­mých mutan­tů. Od prv­ních momen­tů tu pros­tě Bryan Singer a spo­lu dáva­jí divá­kům vědět, že tady se budou psát ději­ny. K zásad­ním udá­los­tem navíc tvůr­ci při­dá­va­jí mino­rit­ní momen­ty, jaký­mi je tře­ba krát­ká spo­lu­prá­ce s famóz­ním Quicksilverem (ano, bál jsem se co vyve­dou s jed­nou z nej­ob­lí­be­něj­ších komik­so­vých postav, nicmé­ně Marvel teď má ve dru­hých Avengerech co dohá­nět). Ony dvě hodi­ny a něco pak uply­nou jak voda a vy dosta­ne­te přes­ně to, co od návra­tu Singera do komik­so­vé­ho uni­ver­za oče­ká­vá­te.

Budoucí minu­lost roz­hod­ně není geni­ál­ním sním­kem. Těch pár slab­ších momen­tů ovšem s rados­tí pře­hléd­nu, neboť tady se opět uka­zu­je, proč se fil­mo­ví X-Meni teší tako­vé popu­la­ri­tě. Do kin se ode­d­neš­ka dostá­vá vybrou­še­ná por­ce komik­so­vé zába­vy, kte­rá pocti­vě vyu­ži­vá kánon nasta­ve­ný pře­de­šlý­mi instan­ce­mi ve fil­mo­vém uni­ver­zu a při­tom více­mé­ně zazdí­vá ty hloupé, kte­ré nikdo moc nemá rád. A už to je jen a jen dob­ře. Tomu vše­mu navíc hudeb­ně šéfu­je opět bez­chyb­ný John Ottman. Pokud tak pat­ří­te mezi fanouš­ky této znač­ky, při­prav­te se na více jak dvě hodi­ny zába­vy v tom nej­lep­ším bale­ní, kte­ré evo­ku­je podob­ný fee­ling, jako prv­ní dva díly a při­tom půso­bí nově a neo­kou­ka­ně. Velká oče­ká­vá­ní jsou tedy na mís­tě a Singerův návrat dopa­dl na jed­nič­ku. Uvidíme se za dva roky na X-Men: Apocalypse...