Recenze Neřízené střely (Mine vaganti) - 70 %

Tommaso (Riccardo Scamarcio) je mla­dý muž, kte­rý žije v Římě a při­jíž­dí na návště­vu ke své rodi­ně. Domů se vra­cí po del­ším čase, tak­že nikdo netu­ší, jak žije. Na jeho pří­jezd čeká celá rodi­na – mat­ka Stefania  (L.Savino), otec Vincenzo (E.Fantastichini), bra­tr Antonio (A.Preziosi), sest­ra Luciana (E.S.Ricci) s rodi­nou a babič­ka (I.Occhini), mat­ka otce. Je to tra­dič­ní jiho­i­tal­ská rodi­na, kte­rá žije svou pra­cí, výro­bou těs­to­vin, a půso­bí cel­kem nor­mál­ně. Proto se Tommaso odhod­lal po letech ke coming outu u slav­nost­ní veče­ře. Je při­pra­ven i na to, že ho rodi­na zavrh­ne. Bratr mu ale jeho plán pře­ka­zí a sám stá­vá se čer­nou ovcí rodi­ny. Tommaso se pak stá­vá jedi­ným „hod­ným“ synem pro své­ho otce. Začíná mu tak nová eta­pa živo­ta. Naštěstí mu pomá­há rodin­ná pří­tel­ky­ně Alba (N.Grimaudo) a poslé­ze i jeho přá­te­lé.

Na scé­ná­ři fil­mu se podí­lel Ivan Cotroneo ((Mé jmé­no je lás­ka) a Ferzan Özpetek (Hamám, Harém Suare), kte­rý je i reži­sé­rem fil­mu. Samotný pří­běh pak Özpetek zpra­co­val vel­mi hra­vě a nadleh­če­ně, ale záro­veň si neod­pus­tí kri­ti­ku pokry­tec­ké­ho cho­vá­ní a kon­venč­ních hod­not jihu Itálie. Tím, že pří­běh zasa­dil do malé­ho měs­teč­ka, kde o sobě všich­ni všech­no ví, uká­zal reži­sér na malo­měst­ské cho­vá­ní lidí. Kamery se ujal Maurizio Calvesi (Případ nevěr­né Kláry), kte­ré­mu se poda­ři­lo zachy­tit nejen krá­sy již­ní Itálie, ale hlav­ně „klid­né“ rodin­né situ­a­ce a jejich řeše­ní. Film dopl­ňu­je skvě­lá hud­ba skla­da­te­le Pasquale Catalano (Barneyho ver­ze), kte­rý byl za ten­to film nomi­no­ván na Evropskou fil­mo­vou cenu 2010.

Ve sním­ku exce­lu­je Ennio Fantastichini, jehož posta­va otce tra­dič­ní ital­ské rodi­ny půso­bí z dneš­ní­ho pohle­du spí­še komic­ky. Skvěle mu sekun­du­je Lunetta Savino, kte­rá se zhos­ti­la role moud­ré a trpě­li­vé man­žel­ky. Riccardo Scamarcio a Alessandro Preziosi hra­jí dva roz­díl­né bra­t­ry, ale ve srov­ná­ní s dal­ší­mi čle­ny rodi­ny a přá­te­li jsou jejich herec­ké výko­ny málo výraz­né.

Özpetek nato­čil film, kte­rý může­me nazvat jako nety­pic­ká ital­ská kome­die s prv­ky dra­ma­tu či roman­ti­ky. Nahlédneme do ital­ské rodi­ny, poko­chá­me se zábě­ry měs­teč­ka, ale hlav­ně nás roze­smě­je a pozi­tiv­ně nala­dí pří­běh o mla­dých lidech a jejich blíz­kých. Film není jenom o odliš­nos­ti jed­no­ho člo­vě­ka, ale uka­zu­je růz­no­ro­dost povah, cho­vá­ní a při­způ­so­bo­vá­ní v ital­ské rodi­ně a ve spo­leč­nos­ti.

Film dostal něko­lik oce­ně­ní: David di Donatello Awards - ved­lej­ší herec a hereč­ka (E.Fantastichini, I.Occhini), Tribeca Film Festival – zvlášt­ní uzná­ní poro­ty.

---