RECENZE: Třetí na řadě

Když poli­cist­ka Kara Quinnová náho­dou obje­ví tělo mla­dé ženy, spouš­tí se tím vlna cha­o­su a para­no­ie. Způsob vraž­dy totiž uka­zu­je na doko­na­le kon­t­ro­lo­va­ný vztek psy­cho­pa­ta a pro­fil zlo­čin­ce odpo­ví­dá tzv. Trojkovému vra­ho­vi, séri­o­vé­mu zabi­já­ko­vi, kte­rý za sebou nechá­vá vždy tři obě­ti v roze­stu­pu tří dnů, než na tři roky zmi­zí. A mrt­vá z Liberty Lake zna­čí start nové­ho cyk­lu.

K pří­pa­du je při­dě­le­na nově vznik­lá mobil­ní vyšet­řo­va­cí jed­not­ka, zalo­že­ná agen­tem FBI Mattem Costou pro ope­ra­ce v odleh­lých oblas­tech bez dosta­teč­né­ho pokry­tí poli­cej­ní­mi slož­ka­mi. Přestože ale spe­ci­ál­ní tým posí­le­ný Karou dělá, co může, vyšet­řo­vá­ní nepro­bí­há zrov­na hlad­ce. Nemají svěd­ky, nema­jí důka­zy, ale ze vše­ho nej­víc – nema­jí čas.

Nejenže do dal­ší oče­ká­va­né vraž­dy zbý­va­jí nece­lé tři dny, ale pokud se Kaře a Mattovi Trojkového vra­ha nepo­da­ří zasta­vit, za dal­ší tři bude na řadě poli­cis­ta – dost mož­ná jeden z nich. První díl nové detek­tiv­ní série.

Kara Quinnová žije v Kalifornii a pra­cu­je jako poli­cej­ní detek­tiv. Po jed­nom pří­pa­du je nuce­na nastou­pit dovo­le­nou. Rozhodne se tedy, že ji strá­ví ve Spojených stá­tech v Liberty Lake u své babič­ky. Kara z toho není vůbec nad­še­ná, pro­to­že neu­mí nepra­co­vat. Dlouho však neza­há­lí. Při běhá­ní totiž obje­ví mrt­vo­lu mla­dé ženy. Stává se svěd­kem a samo­zřej­mě se zapo­ju­je do vyšet­řo­vá­ní. Jedná se totiž o roz­sáh­lý pří­pad séri­o­vé­ho vra­ha, tzv. troj­ko­vé­ho. Jeho pod­pis je neza­mě­ni­tel­ný. Spolupracuje s mobil­ní vyšet­řo­va­cí jed­not­kou agen­tů FBI, kte­ré velí Matt Costa. Tlačí na ně čas, musí vra­ha odha­lit co nejdří­ve, jeli­kož za tři dny může zemřít dal­ší člo­věk a a za dal­ší dny tře­tí. Nemají však žád­né sto­py, žád­né důka­zy, vrah je veli­ce inte­li­gent­ní, důklad­ný a pre­ciz­ní. Pátrání tým zave­de až do vcel­ku dáv­né minu­los­ti. A čas nemi­lo­srd­ně utí­ká.

Kniha Třetí na řadě se může řadit mezi detek­tiv­ky s thrille­ro­vý­mi prv­ky. Chytla mě hned od počát­ku. Bavilo mě, že autor­ka někte­ré kapi­to­ly psa­la z pohle­du samot­né­ho pacha­te­le. Příběh byl veli­ce napí­na­vý, ovšem postu­pem času, zhru­ba v polo­vi­ně, jsem naby­la dojmu urči­té roz­vlek­los­ti. Svižnost děje se mír­ně zasek­la a já se muse­la do čte­ní dokon­ce i nutit. Posléze se autor­ka naštěs­tí zase roz­je­la, a přes­to­že vrah je odha­len roz­hod­ně dřív než s posled­ní­mi stra­na­mi pří­bě­hu, zby­tek kni­hy jsem vylo­že­ně zhl­ta­la. Bylo to nesku­teč­ně napí­na­vé, nebez­pe­čí se dotý­ka­lo i hlav­ních postav v kni­ze, kte­ré si člo­věk během čte­ní oblí­bil. 

Hlavní posta­vy mož­ná moh­la autor­ka cha­rak­te­ro­vě vykres­lit lépe a detail­ně­ji. Na prv­ní dobrou nepů­so­bi­ly nijak výraz­ně sym­pa­tic­ky ani nega­tiv­ně, spíš tak nějak oby­čej­ně, nijak. Ano, jde povět­ši­nou o wor­ko­ho­li­ky. Vztah mezi Karou a Mattem sli­bu­je pokra­čo­vá­ní a roz­voj v dal­ších dílech. Samotné vyšet­řo­vá­ní a vše kolem toho se točí­cí bylo nao­pak mož­ná až pří­liš roze­bra­né a díky tomu děj v urči­té době půso­bil hod­ně roz­vláč­ně. Navíc v kni­ze vystu­pu­je spous­ta postav, vyšet­řo­va­te­lů, poli­cis­tů, poten­ci­o­nál­ních obě­tí, jeden komu­ni­ku­je s dru­hým, tře­tím a čtvr­tým a občas jsem v tom měla cel­kem cha­os. 

Nicméně jako celek beru kni­hu za jis­tě pove­de­ný úvod do nové série a můžu dopo­ru­čit. Sama jsem na dal­ší díly zvě­da­vá.