Shang-Chi a legenda o deseti prstenech - Recenze - 60 %

Do kin při­chá­zí dru­há „sólov­ka“ letoš­ní­ho roku ze svě­ta Marvelu. A zřej­mě bude mít za úkol podob­nou malou revo­lu­ci, jako Black Panther. Režisér Destin Daniel Cretton nám ser­ví­ru­je film podob­ně exo­tic­ký jako zmí­ně­ný pan­ter. Tentokrát jde o Asii a hlav­ním hrdi­nou sním­ku je pro vět­ši­no­vé pub­li­kum a komik­so­vé čte­ná­ře málo zná­mý Shang-Chi (Simu Liu). Shang-Chi se skrý­vá před svým otcem v Americe, žije v San Francisku a živí se jako por­týr par­ku­jí­cí zákaz­ní­kům v hote­lu auta. Nicméně jeho život není fád­ní a se svo­jí věr­nou kama­rád­kou Katy (Awkwafina) se dostá­va­jí do růz­ných bláz­ni­vých akcí ať už při samot­né prá­ci, tak i při uží­vá­ní si noč­ní­ho živo­ta.

Nicméně Shang-Chi má tem­něj­ší minu­lost a důvod útě­ku od jeho otce nebyl jen tak. Otec se sna­ží své­ho syna při­vézt zpět a dělá to dost zvlášt­ním způ­so­bem. Pošle na něj ban­du zabi­já­ků a ukrad­ne mu pří­vě­sek od jeho zesnu­lé mat­ky. Jeho otce není totiž nikdo jiný než zlo­či­nec, tero­ris­ta a doby­va­tel - samot­ný (a hlav­ně ten pra­vý) Mandarin (Tony Chiu-Wai Leung).

• náram­ky 

Mandarin žijí­cí již přes tisíc let díky „prs­te­nům“, kte­ré mu pro­půj­ču­jí nejen dlou­hý život, ale také mno­hem vět­ší sílu a schop­nos­ti.
Rodina se poz­dě­ji za zvlášt­ních okol­nos­tí setká­vá a zaplé­tá do sle­du udá­los­tí prá­vě kvů­li zmí­ně­né zesnu­lé mat­ce, kte­ré vedou všech­ny do její rod­né ves­ni­ce. To je ale mís­to zaha­le­né tajem­stvím a mýtů. Jak Shang-Chi vyře­ší své spo­ry s otcem? Jak může vypa­dal ves­ni­ce z čín­ské myto­lo­gie? A jaká to bude celé jíz­da pro Katy zvyklou tak maxi­mál­ně na noč­ní kara­o­ke v baru? To máte již nyní mož­nost zjis­tit v našich kinech.

Tak a jí hned na začát­ku vysvět­lím moje nemi­lo­srd­né hod­no­ce­ní fil­mu. Je na čase sun­dat si růžo­vé brý­le a uvést někte­ré věci na pra­vou míru. Výsledné hod­no­ce­ní je slo­že­né ze dvou polo­vin stej­ně jako film samot­ný. Především za ním ale sto­jí úsi­lí stu­dia Marvel totál­ně roz­bít komik­so­vý vesmír Marvelu. Studio už si začí­ná dělat, co se mu zlí­bí a navíc ješ­tě pro­pa­dá ste­re­o­ty­pu ostat­ních „lev­ných“ akč­ních fil­mů. A to ste­re­o­ty­pu, že spous­ta tvůr­ců má divá­ky za hlu­pá­ky a záro­veň svý­mi fil­my ty hlu­pá­ky z těch divá­ků dělat. Ale nyní již k samot­né­mu sním­ku.

• pán­ské náram­ky

Shang-Chi nás v prv­ní polo­vi­ně sezna­mu­je postup­ně nejen se svý­mi schop­nost­mi, ale pře­de­vším se svo­jí minu­los­tí. A to díky dyna­mic­kým scé­nám, ve kte­rých figu­ru­je jeho kama­rád­ka Kate. Dobře si vzá­jem­ně rozu­mí, Kate tady půso­bí jako šikov­ná scé­náris­tic­ká ber­lič­ka, tak­že tohle obje­vo­vá­ní tajem­ství je vel­mi pří­jem­né.
Navíc se z vět­ší čás­ti dopl­ně­no akcí. A to akcí plnou bojo­vých umě­ní. Shang-Chi je totiž mis­tr něko­li­ka čín­ských bojo­vých umě­ní. Zmíněné bojo­vé sek­ven­ce jsou navíc vel­mi dob­ře nato­če­né. Mají skvě­lou cho­re­o­gra­fii a tem­po. Často jsou vel­mi ino­va­tiv­ní a nebo­jí se pou­ží­vat svo­je pro­stře­dí. Některým divá­kům tak snad­no při­po­me­nou star­ší akč­ní sním­ky s Jackie Chanem. Zároveň mají ale pře­sah do cha­rak­te­ru hlav­ní posta­vy a její­ho vývo­je, a zde bych při­po­dob­nil ve sním­kům legen­dy Bruce Lee.
Divák tak dosta­ne mix ame­ric­ké pop­cor­no­vé akč­ní zába­vy, kte­rá je „říz­nu­tá“ asij­ský­mi prv­ky.

Ty se však napl­no pro­je­ví až ve dru­hé půli sním­ku. A tady začnou pro­blémy. Režisér Cretton není bůhví jak zku­še­ný a fakt, že na scé­ná­ři se podí­le­lo něko­lik lidí tomu nepři­dá na důvě­ry­hod­nos­ti. Přesouváme se dějem do ryze fan­task­ní­ho svě­ta. Tady jsou odka­zy na čín­skou kul­tu­ru mno­hem oči­vid­něj­ší a znač­ná část z nich je vkus­ná, dob­ře stra­vi­tel­ná a bohu­žel téměř vždy pou­ze vizu­ál­ní. Tvůrci se nám sna­ží krkem cpát kaž­dou drob­nost, kte­rá se s čín­skou myto­lo­gií spo­je­ná a záro­veň by moh­la být (hloupé­mu divá­ko­vi) pově­do­má. Bambusy kam se podí­váš? MÁME. Liška s deví­ti oca­sy? MÁME. Čínská dra­čí téma­ti­ka? MÁME. A tak se může pokra­čo­vat. Žádné meta­fo­ry, sku­teč­né legen­dy, vět­ší psy­cho­lo­gic­ká hloub­ka nových postav. Prostě nic, nad čím by musel divák tro­chu pře­mýš­let. Kam se podě­ly téma­ta jako medi­ta­ce, Jin a Jang, rodi­na??? Ne divá­ku! Tady máš spous­tu bar­vi­ček, akce a digi­tál­ních tri­ků. Druhá půle navíc postrá­dá tem­po z té prv­ní a ve chví­li, kdy se divák naba­ží pohle­dem na mýtic­ká stvo­ře­ní, upad­ne do mír­né letar­gie. Já se dob­rých 20 minut vyslo­ve­ně nudil. Pak tedy při­jde něja­ká ta akce, ale tady už je pro­blém i s kame­rou, kte­ré je mís­ty dost zbě­si­lá. Je to samo­zřej­mě dané scé­nou a množ­stvím digi bor­de­lu, ale je to na míle dale­ko od prv­ní půl­ky fil­mu, kde bojo­vé scé­ny oprav­du zau­ja­ly pozor­nost.

A teď vám vysvět­lím jak jsem vlast­ně při­šel na výsled­né hod­no­ce­ní.
První půl­ka fil­mu by za mě byla na krás­ných 80%. Film má tem­po, obsa­hu­je množ­ství bojo­vých scén, kte­ré odka­zu­jí na podob­né akč­ní sním­ky půvo­dem z Asie, nebo mini­mál­ně s při­spě­ním asij­ských her­ců ovlá­da­jí­cích bojo­vá umě­ní. Příběh se nenu­ce­ně a doce­la logic­ky odví­jí kupře­du za při­spě­ní Kate, kte­rá je pros­tě jen oby­čej­ným člo­vě­kem, kte­rý nemá žád­né schop­nos­ti. To se teď v Marvelu moc neno­sí. Kvalita a množ­ství humo­ru v podá­ní hlav­ní­ho dua Shang-Chi a Kate nechám na kaž­dém z divá­ků, na mě to fun­go­va­lo. Těsně před půl­kou fil­mu se navíc sezná­mí­me s dal­ší důle­ži­tou posta­vou, a to Shang-Chiho sestrou Xialing (Meng’er Zhang), kte­rá vná­ší do teď už tria zají­ma­vé prv­ky.
Pak se jde ale do půle dru­hé. Ta je za mě na těž­ko uvě­ři­tel­ných 40%. Lusknutím prs­tu se dostá­vá­me do čiré fan­ta­sy pohád­ky. Spousta barev, pár potvůrek z čín­ských pohá­dek a pak už šup do finá­le, kte­ré se sou­stře­dí téměř na jed­nu věc, kte­rá je pro čín­skou kul­tu­ru sig­ni­fi­kant­ní. Pro jis­to­tu nebu­du pro­zra­zo­vat, ale mno­zí jis­tě tuší. Vizuál je sice po vět­ši­nu času líbi­ví, ale to je vše. Dalších odka­zů na čín­skou kul­tu­ru neče­kej­te. Koukat na film jako neza­u­ja­tý Číňan, tak bych mohl brát dru­hou půl­ku film až jako paro­dii a pokus udě­lat si z „mojí“ kul­tu­ry legra­ci. Takže zprů­mě­ro­vá­ním obou polo­vin dostá­vá­me výsled­ných 60%.

Ale ješ­tě jsou neskon­čil. Pojďme si říct něco obec­ně o jed­not­li­vých čás­tech tvo­ří­cí film jako celek.
První je pří­běh. Ten je pří­mo­ča­rý. Začátek je akč­ní a má jas­ně vyty­če­ný cíl jak v zau­je­tí divá­ka, tak pří­bě­ho­vý v podo­bě setká­ní všech důle­ži­tých postav. Z pří­bě­hu se nikam neod­bo­ču­je ani poz­dě­ji, jen je to čiré akci a tahu na bran­ku, kte­rá je zde v podo­bě vzta­hu otce a syna. S postu­pem času se nicmé­ně reži­sé­ro­vi a scé­náris­tům hlav­ní posta­vy tak tro­chu utrh­nou ze řetě­zu. Tvůrci se sou­stře­dí tak sle­pě na pár věcí, že vlast­ně úpl­ně zapo­me­nou na vět­ši­nu postav a na odkaz Marvelu i na sna­hu pro­po­jit tenhle sní­mek s ostat­ní­mi část­mi MCU. Kate se tak ke kon­ci fil­mu obje­ví váž­ně jen spo­ra­dic­ky a když už, tak to půso­bí jen jako špat­ný vtip, ze Shang-Chiho sest­ry se tak stá­vá v pod­sta­tě kom­parz, Další posta­vy úpl­ně ztrá­cí na význa­mu i přes jejich oči­vid­ný poten­ci­ál ať už pří­bě­ho­vě nebo cha­rak­te­ro­vě (bud­dy, men­tor atd.). Příběh je tedy vel­mi jed­no­du­chý, pří­mo­ča­rý až blbuvzdor­ný.

---

• sví­tí­cí náram­ky 100ks
• sví­tí­cí náram­ky pro děti

---

Do toho dění jsou vrže­ni her­ci, kte­ří jsou z vět­ší čás­ti pro divá­ky nezná­mí. Nejdůležitější roli dostal Simu Liu, kte­rý bude někte­rým zná­mý spí­še ze seri­á­lo­vých rolí. A je na něm vidět, že už má s hra­ním zku­še­nost i přes to, že tohle je jeho zatím nej­vět­ší fil­mo­vá role. Absolutně sebe­vě­do­mě půso­bí v akč­ních scé­nách, což je super zprá­va. V někte­rých dia­lo­zích pak sice půso­bí tro­chu nuce­ně a prken­ně, ale vzhle­dem k důle­ži­tos­ti a kva­li­tě dia­lo­gů je to tak tro­chu jed­no. Minimálně retrospek­tiv­ní čás­ti zvlá­dl odvy­prá­vět obstoj­ně, tak­že tuhle část fil­mu má zvlád­nu­tou a nemám pocit, že by něko­mu mělo vadit, vidět ho v dal­ších fil­mech nebo seri­á­lech od stu­dia Marvel. Další člen­ka Awkwafina je tak tro­chu neří­ze­ná stře­la. Jelikož byla i samot­ná role napsa­ná dost podob­ně, tak to sed­lo a i tady se dá cas­ting roz­hod­ně pochvá­lit. Zaujímá roli spí­še komic­kou a záro­veň jako ber­lič­ka a pojít­ko mezi posta­va­mi. Bohužel, jak jsem již nastí­nil, ke kon­ci pří­bě­hu je její role do znač­né míry eli­mi­no­vá­na a je to ško­da. Jestli se tak podí­vá do dal­ší MCU tvor­by, těž­ko říct. Do výše zmí­ně­né­ho tria už nám jen zbý­vá Meng’er Zhang, pro níž je ten­to film debu­tem. Dost zvlášt­ní vol­ba, vsa­dit nováč­ka na tak­to důle­ži­tou člen­ku rodi­ny. Nicméně dia­lo­gů posta­va pří­liš nemá, pokud ano má půso­bit spíš odmě­ře­ně, tak­že není nut­né hrát až tak vzlet­ně. Bojové scé­ny byly v pořád­ku, do jaké míry díky kaska­dé­rům, nemo­hu s jis­to­tou říct, ale cel­ko­vě její posta­va Xialing půso­bí uvě­ři­tel­ně. Opět veli­ká ško­da, že ke kon­ci fil­mu téměř zmi­zí a zapad­ne mezi ostat­ní nedů­le­ži­té posta­vy. A pak tu máme ješ­tě jejich otce Xu Wenwu ali­as Mandarin, kte­rý má za sebou vel­mi boha­tou herec­kou kari­é­ru hlav­ně v Asii. Na her­ci je vidět, že umí zahrát mno­ho poloh, tak­že tady budou čín­ští divá­ci spo­ko­je­ni a koneč­ně dosta­li i něco ryze jejich. Tady ale nará­ží her­co­va schop­nost na způ­sob, kte­rým je posta­va napsá­na (vysvět­lím poz­dě­ji) a nepů­so­bí nako­nec tak zají­ma­vě. Spíš vzbu­dí v divá­ko­vi roz­por. Ale cel­ko­vě se nedá říct, že by někdo z her­ců, kte­rých je nut­no podokt­nout neby­lo až pří­liš, vyslo­ve­ně zkla­mal. Často tak jde o man­ti­ne­ly, kte­ré jim byly nasta­ve­né.
Kameru jsem zmi­ňo­val. Tady jen dodám, že mě vel­kou měrou pře­kva­pi­lo, jaký pro­pad kva­li­ty jsem zazna­me­nal. Na začát­ku byly zábě­ry dosta­teč­ně pře­hled­né i dyna­mic­ké (čemuž tedy pomá­há znač­ně i střih), scé­ny byly zabí­rá­ny z vět­ší vzdá­le­nos­ti, tak­že divák má abso­lut­ní pře­hled. Ale i stís­ně­něj­ší pro­sto­ry fun­go­va­ly. Například scé­na na leše­ní byla parád­ní, kom­bi­nu­je obo­jí výše zmí­ně­né a dává oprav­du vzpo­me­nout sek­ven­cím s Jackie Chanem. Jak se ale pře­jde do část fan­ta­sy se spous­tou barev a hlav­ně digi­tál­ních tri­ků, tak se najed­nou pro­stor pomy­sl­ně smrsk­ne. Spousta zábě­rů je tak buď tzv. upc­lo­se čili vel­mi zblíz­ka na tvá­ře postav, nebo nao­pak z ohrom­né dál­ky, tak­že nevi­dí­me detai­ly. Ty by se uká­za­ly i v něko­li­ka rych­lej­ších zábě­rech, ale jak jsem již psal, tady je kame­ra tak zbě­si­lá, že nemá nikdo šan­ci pocho­pit, co se na plát­ně vůbec děje. Ještě bych dodal, že v někte­rých kinech je sní­mek uve­den ve 3D, což bych veli­ce nedo­po­ru­čo­val kvů­li špat­né dru­hé půl­ce. Můj osob­ní názor je, že nejed­no­ho divá­ka z posled­ních 20 minut bude kvů­li 3D tech­no­lo­gii dokon­ce bolet hla­va.
Hudební dopro­vod ten­to­krát asi nechám na vás divá­cích. řek­nu asi tolik, že sní­mek obsa­hu­je kla­sic­ký soun­d­track s epic­ký­mi prv­ky. Zde je k povšim­nu­tí hlav­ní tema­tic­ká melo­die, ale není to nic, co bych vyslo­ve­ně uží­val nebo ješ­tě víc pama­to­val. Hudební pod­kres je pak nicmé­ně dopl­něn něko­li­krát moder­ní hud­bou, kte­rou já osob­ně nedo­ká­žu nikam zařa­dit, pro­to­že to roz­hod­ně není můj šálek kávy. Já osob­ně bych danou hud­bu ozna­čil za nevkus­nou, hloupou a jest­li tohle poslou­cha­jí dneš­ní tee­nage­ři, tak tedy potěž.

Tak a pře­chá­zí­me k čás­ti recen­ze, kde vám povím obec­né důvo­dy, proč dostal Shang-Chi ode mě tak níz­ké hod­no­ce­ní.
Začíná to samot­ným názvem. V něm je totiž zmín­ka o legen­dě a dese­ti prs­te­nech. V čes­ké ver­zi je tak název totál­ně mimo a v ang­lic­kém ori­gi­ná­lu by se tak maxi­mál­ně dalo pole­mi­zo­vat. Proč? Tak za prvé se hovo­ří o prs­te­nech. To sice odka­zu­je na komik­so­vou před­lo­hu, ve kte­ré Mandarin sku­teč­ně nosí na kaž­dém prs­tu jeden prs­ten (a kaž­dý mu pro­půj­ču­je jiné schop­nos­ti), nicmé­ně ve fil­mu se o prs­te­ny nejed­ná!!! Jsou to doslo­va náram­ky, tak­že čes­ky je název úpl­ně špat­ně. Ano v ang­lič­ti­ně se slo­vo ring pou­ží­vá v sou­vis­los­ti s jakým­ko­liv kru­hem, nicmé­ně i ang­lič­ti­na zná nára­mek čili bra­ce­let. No a pak tu máme legen­du. Legenda je něco, co se ode­hrá­vá čas­to ve vzdá­le­né minu­los­ti a časem se z pří­be­hu legen­da sta­ne. Jestli na tohle film svým názvem pou­ka­zu­je, tak budou všich­ni dost zkla­má­ni. O legen­dě se totiž ve fil­mu mlu­ví pou­ze prv­ní cca minu­tu. Dostane se nám jeden „his­to­ric­ký“ záběr na Mandarina (to ješ­tě divák netu­ší, že je to sku­teč­ně ten Mandarin) a jen nám v pár větách řeče­no něco o „prs­te­nech“. A to je vše přá­te­lé, víc o legen­dě ani ťuk. A zby­tek fil­mu je pros­tě moder­ní akč­ní sní­mek plný digi bor­de­lu, tak­že netu­ším, kde bych z toho měl vycu­cat něja­kou legen­du do názvu.
Další věc je rekla­ma a mar­ke­ting spo­je­né se sním­ky. Často v nich zazní­va­jí věci jako „legen­da“, „kung-fu“ a „návrat zápo­rá­ka z Neuvěřitelného Hulka“. Legendu jsem zmí­nil. Ke kung-fu bych jen dodal, že ano, Shang-Chi umí i kung-fu, nicmé­ně jeho domé­nou je spí­še wushu, což je zna­tel­ný roz­díl. No a k tomu posled­ní­mu, tedy posta­vě jmé­nem Abomination bych řekl toto - v ukáz­kách je vidět Abomination (Tim Roth) boju­jí­cí v aré­ně pro­ti Wangovi (Benedict Wong). Ano tomu Wangovi od Doktora Strange. A bohu­žel vám musím pro­zra­dit, že to je sku­teč­ně vše co od těch­to dvou v tom­to sním­ku uvi­dí­te. Wang násled­ně s Abominatinem ode­jdou a už je neu­vi­dí­te. Takže jest­li měli v trai­le­rech 5 vte­řin slá­vy, tak v koneč­ném fil­mu mají tak 15. Můj názor tedy je, že rekla­ma a mar­ke­ting by se daly ozna­čit za kla­ma­vé a spous­ta divá­ků, kte­ří neví jak fun­gu­jí trai­le­ry čas­to uka­zu­jí­cí to nej­dů­le­ži­těj­ší, bude hoř­ce zkla­má­no.
Další pro­blém, kte­rý s fil­mem mám jsou odka­zy na čín­skou kul­tu­ru. Těch je oprav­du málo. Ano, hra­jí zde her­ci asij­ské­ho půvo­du a vět­ši­na z nich umí bojo­vá umě­ní. Podíváme se i do ves­ni­ce plné čín­ské myto­lo­gie. Ale žád­ný hlub­ší význam to nemá. Shang-Chi měl být pro Marvel pojít­kem s Asií. Měl otevřít tam­ní trh pro divá­ky mají­cí rádi asij­skou kul­tu­ru. A hlav­ně to měl pro­po­jit s kul­tu­rou ame­ric­kou. Film tak nako­nec půso­bí spíš jako typic­ký ame­ric­ký pop­corn, kte­rý uká­že pár čín­ských oma­lo­vá­nek, aby byl ome­ze­ný divák spo­ko­jen a spl­ni­li trend „cul­tu­re appro­pri­ati­on“. Jak jsem před pro­mí­tá­ním dou­fal, že to nebu­de film, ve kte­rém se bude ská­kat po lis­tí ve vzdu­chu a bam­busech při hra­ní ambi­ent­ní čín­ské hud­by, tak po shléd­nu­tí sním­ku bych za to byl doce­la rád. Minimálně se na tom dala posta­vit ta část fil­mu, kte­rá měla odka­zo­vat na legen­du o „prs­te­nech“.
Já osob­ně jsem oče­ká­val, že na začát­ku uvi­dí­me tu legen­du, jak Mandarin ke kru­hům při­šel, jaký se z něj stal zlo­či­nech a tero­ris­ta, pak vymě­kl, zplo­dil syna Shang-Chiho, pak uvi­dí­me Shang-Chiho vývoj a nako­nec se podí­vá­me do něja­ké té akce s prv­ky čín­ské kul­tu­ry. Místo toho jsme dosta­li tzv. Americkou Čínu, kte­rá v někte­rých chví­lích půso­bí jako paro­die a výsměch.
A nechal jsem si ješ­tě třeš­nič­ku na dor­tu. A to zasa­ze­ní fil­mu do MCU a jeho původ v komik­sech. Doteď jsem hod­no­til film spíš z pohle­du neza­u­ja­té­ho divá­ka, abych se záro­veň vyhnul vět­ším spo­i­le­rům. Jak už bývá zvy­kem stu­dio Marvel se drží komik­so­vých před­loh poměr­ně vág­ně, nicmé­ně tady zachá­zí ješ­tě dál. Samotný Shang-Chi mu byl asi málo, tak se roz­ho­dl při­mý­chat Mandarina. V komik­sech jsou to totiž úpl­ně odliš­né pří­běhy a zrov­na zmí­ně­ný Mandarin je MNOHEM důle­ži­těj­ší, než mis­tr kung-fu Shang-Chi. Komiksový Mandarin je úhlav­ní nepří­tel a nepří­mo i stvo­ři­tel Ironmana. Mandarin je totiž líd­rem „tero­ris­tic­ké“ sku­pi­ny, kte­rá tahá za nit­ky svě­to­vé­ho dění. Díky nim je Tony Stark zajat a stá­vá se z něj Ironman (podob­ně jako poz­dě­ji i ve fil­mo­vém uni­ver­zu). A i zde je řeče­no, že orga­ni­za­ce Deset Kruhů tahá sta­le­tí za nit­ky. Tak aspoň něco dává smy­sl. Mandarinovo deset prs­te­nů mu pro­půj­ču­je veli­kou moc, tak­že by bylo i pocho­pi­tel­né urči­tě ome­ze­ní pro úče­ly poz­děj­ší­mu pře­dá­ní Shang-Chimu. Shang-Chi opro­ti tomu fun­gu­je v komik­sech bez prs­te­nů a kru­hů, pro­to­že má jiné záze­mí a his­to­rii se svým otcem. Jeho pří­běh se více točí kolem kou­zel­ní­ků jako je Dr. Strange. I jeho otcem byl kou­zel­ník a moc­ná posta­va. Nechápu pro­to, proč mělo stu­dio tu potře­bu udě­lat tuhle fúzi dvou postav do jed­né. Ten roz­por je ve fil­mu jas­ně cítit a dává vlast­ně jedi­ný smy­sl. Peníze. Od dou­fa­jí­cích divá­ků. Fanoušci po celém svě­tě od tře­tí­ho Ironmana vola­jí po tom, aby se ve fil­mech obje­vil ten pra­vý Mandarin. Tak jim ho Marvel pěk­ně pro­dá v rekla­mách a ukáz­kách. Nakonec se z něho ale ve fil­mu sta­la kari­ka­tu­ra, kte­rá nedá­vá smy­sl. Navíc se ho Marvel dost pros­tě na kon­ci zba­ví, což mě osob­ně hod­ně zved­lo man­dle. Dalších zmí­nek o svě­tě MCU ve fil­mu pří­liš nepad­ne, stu­dio v pod­sta­tě sází jen na zna­lost udá­los­tí kolem Thanose (podob­ně jako Eternals, tak­že mám tro­chu oba­vy i tam), dal­ší udá­los­ti fil­mů nebo seri­á­lů vůbec nepad­nou. Jediného pro­po­je­ní s uni­ver­zem se tak divák dočká ako­rát v prv­ní poti­tul­ko­vé (ano jsou dvě) scé­ně. Nicméně, jest­li budou udá­los­ti toho­to fil­mu, spo­leč­ně s její hlav­ní posta­vou, důle­ži­té v násle­du­jí­cích dílech, to lze jen těž­ko odhad­nout.

Pokud mám tedy film nějak sou­hrn­ně hod­no­tit, tak se jed­ná o vel­mi jed­no­du­chý pří­běh s prv­ky asij­ské kul­tu­ry. Jako celek nedo­ká­že udr­žet tem­po, nebo ho jak­ko­liv stup­ňo­vat či nao­pak. Postavy jsou kro­mě té hlav­ně úpl­ně nepo­tře­né pro dal­ší MCU tvor­bu, ale­spoň tedy fun­gu­jí v tom­to sním­ku a je ško­da, že na kon­ci jsou buď upo­za­dě­ny, nebo je na ně úpl­ně zapo­me­nu­to. Snímek měl dost času, aby nám vyprá­věl dvě lin­ky, na kte­ré odka­zu­je samot­ný název fil­mu. Bohužel se tak nesta­lo a znač­ná část sním­ku, kte­rý má 133 minut, je buď nezá­živ­ná, nebo totál­ní digi­tál­ní cha­os. Shang-Chi se u mě zařa­dí do kolon­ky nad­prů­měr­ných TV fil­mů, kte­rý ale stál mno­ho­ná­so­bek jiných podob­ných. Zdaleka se mu nepo­ved­lo při­vést divá­ky k jiné téma­ti­ce a do jiných reá­lií podob­ně, jako to doká­zal napří­klad Black Panther. Zároveň je to dost mož­ná prv­ní sní­mek od Marvelu, na kte­rý se dob­ro­vol­ně nechci podí­vat už nikdy zno­vu. To snad vypo­ví­dá o všem. Celkově tedy prů­měr­ný sní­mek s pár dob­rý­mi bojo­vý­mi scé­na­mi a čín­ský­mi myto­lo­gic­ký­mi tvo­ry. 60 % a příš­tě snad lépe.

---

Photo © Walt Disney

---

---