Sick: Covid-19 pandemický thriller hraje svou premisu na plné obrátky

Studenti na karan­tén­ním poby­tu v izo­lo­va­ném domě u jeze­ra jsou pro­ná­sle­do­vá­ni mas­ko­va­ným vra­hem ve fil­mu Sick, novém vyna­lé­za­vém thrille­ru od sce­náris­ty fil­mu Vřískot, kte­rý se nyní vysí­lá na Peacock. Tento film, kte­rý mísí tro­py sla­she­rů s pře­kva­pi­vě vší­ma­vým soci­ál­ním komen­tá­řem, je vel­mi zábav­ný a zaslou­ží si najít své divá­ky.

Sick, jehož děj se ode­hrá­vá v prv­ních dnech pan­de­mie Covid-19, hra­je na stru­nu: nechy­bí tes­to­vá­ní Covid, karan­té­na, mytí rukou, dez­in­fek­ce potra­vin a spous­ta noše­ní masek. V jed­né z nej­zá­bav­něj­ších scén fil­mu dív­ka na útě­ku před vra­hem ozna­čí auto, kte­ré ji žádá o pomoc - jen aby jí řidič řekl, že si má nasa­dit mas­ku, než se dosta­ne dovnitř.

Tou dív­kou je Parker (Gideon Adlon), kte­rá měla rizi­ko­vý kon­takt a potře­bu­je se izo­lo­vat. Karanténa však nemu­sí zna­me­nat konec večír­ku, a tak Parker pozve kama­rád­ku Miri (Bethlehem Million) do otco­va domu u jeze­ra na týden plný pití a drog. Jediný pro­blém: do zába­vy se vlou­dí občas­ný pří­tel DJ (Dylan Sprayberry).

Párty však naru­ší dal­ší nezva­ný host: muž oble­če­ný celý v čer­ném a vyho­vu­jí­cí mas­ce, o němž víme, že je to špat­ná zprá­va, pro­to­že jsme ho vidě­li pod­říz­nout hrdlo nic netu­ší­cí obě­ti v úvod­ní sek­ven­ci Sick, kte­rá je stan­dard­ní pro horo­ry.

A to je v pod­sta­tě vše: Po vět­ši­nu času se hrdi­no­vé Sick brá­ní mas­ko­va­né­mu vra­ho­vi na odlehlém mís­tě. Standardní mate­ri­ál pro sla­she­ry, ale tady jde o tohle: komen­tář k pan­de­mii nekon­čí něko­li­ka při­ta­ká­ní­mi a Sick důmy­sl­ně vplé­tá do své­ho vyprá­vě­ní oba­vy z Covid-19.

Výsledkem je film, kte­rý fun­gu­je na něko­li­ka úrov­ních: je to jak napí­na­vý a vzru­šu­jí­cí thriller o vlou­pá­ní do domu v duchu kla­sic­kých sla­she­rů, tak i chyt­rý a pro­ni­ka­vý prů­zkum sku­teč­ných obav, kte­ré nás v posled­ních třech letech pro­ná­sle­du­jí.

Sicknapsal Kevin Williamson, sce­náris­ta Vřískotu a tvůr­ce seri­á­lu Dawson’s Creek, a reží­ro­val John Hyams, kte­rý před­tím nato­čil béč­ko­vý akč­ní majstrštyk Univerzální voják.

Přes mla­dé herec­ké obsa­ze­ní a mód­ní pre­mi­su, kte­rá je na prv­ní pohled podob­ná loň­ské­mu sním­ku Bodies Bodies, půso­bí scé­nář i režie Sick neče­ka­ně sviž­ně a pro­fe­si­o­nál­ně: žád­ná Čechovova zbraň nezů­sta­ne nevy­stře­le­na a to, co bychom si moh­li mys­let, že jsou nená­pad­né naráž­ky na sku­teč­né udá­los­ti, je ve sku­teč­nos­ti nedíl­nou sou­čás­tí pří­bě­hu.

Sick je sku­teč­ným vítě­zem, a přes­to­že po svém debu­tu na loň­ském Mezinárodním fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Torontu spa­dl na Peacock bez vět­ších fan­fár, má nača­so­va­nou atrak­ti­vi­tu pro širo­ké pub­li­kum. Po M3GAN se horo­ry v roce 2023 roz­jíž­dě­jí na plné obrát­ky.

Zatímco pokra­čo­vá­ní Williamsonových Vřískotů stá­le trou­sí to samé, to samé, Sick má sku­teč­ně co nové­ho a zají­ma­vé­ho říct.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový

---