Šifra mistra Leonarda

Photo © Sony Pictures Entertainment

Moc dlou­ho netr­va­lo a jed­na z nej­kon­tro­verz­něj­ších knih posled­ní doby se dočka­la své fil­mo­vé podo­by. Převést na plát­no pří­běh o tom, jak Ježíš Kristus s Máří Magdalenou dítě měl, roz­ho­dl se celo­svě­to­vě uzná­va­ný reži­sér Ron Howard. A tak vzni­kl film, jenž pro­klí­nán a odsu­zo­ván byl ješ­tě dří­ve než prv­ní klap­ka padla…

O skan­dál­ní kni­ze Dana Browna Šifra mis­tra Leonarda toho už bylo napsá­no vel­mi mno­ho. A tak se tu nebu­du zdr­žo­vat všem dob­ře zná­mý­mi detai­ly o tom, jak jeho dílo obrov­ské pohor­še­ní u kato­lic­ké církve vyvo­la­lo, násled­ně se díky tomu­to best­selle­rem sta­lo, či o tom, jak Brown nálep­ku plagi­á­to­ra zís­kal a z toho stá­le vět­ší úspěch a bohat­ství čer­pal. 🙂

Už ten­to pří­běh samot­ný by byl dob­rým námě­tem na pohád­ku se šťast­ným kon­cem. I když… To, jak moc by byl ten konec šťast­ný, zále­ží spí­še na divá­cích. Šifra mis­tra Leonarda zaha­jo­va­la letoš­ní fes­ti­val v Cannes a hned po jejím uve­de­ní se do svě­ta roz­le­tě­ly ne zrov­na pozi­tiv­ní zprá­vy o tom, jak závě­reč­né titul­ky fil­mu byly dopro­vá­ze­ny iro­nic­kým posmě­chem pří­tom­ných novi­ná­řů a fil­mo­vých kri­ti­ků.

Nalijme si tedy čis­té­ho vína: ačko­li Šifra mis­tra Leonarda ve své kniž­ní podo­bě fun­gu­je jako skvě­lý thriller, o její fil­mo­vé ver­zi to říci bohu­žel nemů­že­me. Co si bude­me nalhá­vat – smrsk­nout tak sple­ti­tý děj do dvou­a­půl­ho­di­no­vé metrá­že je vel­ký risk. Zvlášť, když zde vystu­pu­je nema­lé množ­ství cha­risma­tic­kých postav, jež ani nema­jí moc pro­sto­ru k pro­je­ve­ní. Což je pří­pad zejmé­na hlav­ní­ho hrdi­ny Roberta Langdona (Tom Hanks), jenž dosta­ne tuto šan­ci až v závě­reč­né scé­ně, kte­rou mj. pova­žu­ji jako jed­nu z nej­lep­ších v celé his­to­rii kine­ma­to­gra­fie.

Langdona totiž po celý film dopro­vá­zí Sophie v pří­šer­ném podá­ní Audrey Tatou. Nikdy jsem nepo­chy­bo­va­la o jejím herec­kém talen­tu, avšak jedi­né, co o jejím výko­nu v tom­to fil­mu může­me říci, je to, že zde pou­ze kou­le­la oči­ma. Její posta­va byla nato­lik plo­chá a nevý­razná, že díky ní upa­da­la kva­li­ta celé­ho sním­ku. Leč dopře­du ji zase posou­va­ly posta­vy Silase (vyni­ka­jí­cí Paul Bettany) a sira Teabinga, jehož ztvár­nil Ian McKellen, vše­o­bec­ně zná­mý jako Gandalf z Pána prs­te­nů.

Ač se film drží své před­lo­hy doce­la věr­ně, nemo­hu opo­mi­nout to, že nás tvůr­ci o něco oši­di­li. Těch šifer tam bylo nějak podiv­ně málo a někte­ré (zvlášť ta se zrca­dlo­vým pís­mem) byly roz­luš­tě­ny až pode­zře­le brzo. Našla by se spous­ta detai­lů, malých i vel­kých, kte­rý­mi se film liší, a na něž budou všich­ni fanouš­ci před­lo­hy hla­si­tě upo­zor­ňo­vat... Ale s tím už musí počí­tat kaž­dá fil­mo­vá adap­ta­ce. Šifra mis­tra Leonarda je jed­nou z těch prů­měr­ných (nic pře­vrat­né­ho od ní oprav­du oče­ká­vat nemů­že­me), po kte­ré za něja­kou dobu ani pes neštěk­ne...

Photo © Sony Pictures Entertainment