Homer na internetu:
A teď se kouknu na reklamy. Jů, mluvící los chce číslo mojí kreditky. Proč ne.
Vědkyně: Tohle je detektor lži. Položím Vám několik otázek, na které pravdivě odpovíte „ano“ nebo „ne“. Rozuměl jste mi?
Homer: Ano. (detektor lži vybuchl)
Bart: Jak můžeš riskovat můj život, aby sis zachránil svůj?
Homer: Až budeš mít svoje děti, tak to pochopíš.
Milhouse: Myslíš, že hmyz cítí bolest?
Bart: Jestli ne, tak jsem promrhal pořádnej kus života.
Levák Bob: Sedím za něco, co jsem neudělal. Že prej pokus o vraždu. Co je to za hovadinu? Dává se snad Nobelova cena za pokus o chemii?
Kent Brockman: Může být Homer Simpson komunista? Zeptali jsme se jeho otce.
Děda Simpson: Můj Homer není komunista. Je to možná lhář, žrout, idiot, komunista, ale v žádném případě není pornohvězda.
Homer: Už si ani nevzpomínám, kdy jsem naposledy takhle brečel.
Líza: Když sis oblékl obráceně triko?
Homer: Jó… A do krku mě pak dřela cedulka…
Nelson má zbraň.
Bart: Půjčíš mi ji někdy?
Nelson: Jasně, cizí otisky se na zbrani vždycky hodí.
Marge: To je apokalypsa! Barte, máš čisté prádlo?
Bart: Teď už ne.
Bart: Promiň, že jsme se narodili.
Homer: Hochu, tohle jsem chtěl slyšet už dávno.
Bart: Kdyby táta zabil každýho, komu to sliboval, kdo z nás by tu teď seděl?
Homer: Prý bezpečnostní zásuvky! Nakreslím prostě na ty naše králíčky, a to Maggie zastraší!
Marge: Ale Maggie se nebojí králíčků!
Homer: Teď už bude…
šerif Wiggum: Tady taťka medvěd. Sledujte podezřelého muže, který jede... V nějakém autě, po silnici směrem do... No, jak tam prodávaj ten guláš! Zvláštní znamení: je bez klobouku.
Milhouse: V mojí posteli spí babička a ta chrápe jako sbíječka.
Homer: Zdřímnout si v hlavě tyranosaura není nezákonné.
Ostraha: Jenže vy spíte v alosaurovi.
Homer: Chci ihned mluvit se svým paleontologem.
Marge: Bart má letos lepší známky, ale zato Líza se nějak zhoršila.
Homer: Proč máme vždycky jedno lepší a druhé horší dítě? Nemůžou být obě stejné?
Marge: Homere, ale my máme tři děti!
Homer: Marge! Pes se mezi děti nepočítá!
Líza: Dědo, jak se jmenuješ křestním jménem?
Děda Simpson: Víte, když jsem zmatenej, tak se kouknu na spoďáry. Skrejvá se tam odpověď na všechny důležitý otázky... Říkejte mi Abraham Simpson!
Líza: Dědo, jak sis sundal spoďáry, a přitom nestáh kalhoty?
Děda Simpson: Já nevím, nevím!
Kent Brockman ve zprávách: Dnes pro vás máme závažnou zprávu.
Homer: Ha! Našly se moje klíče!
Homer: Jde prásknout, že tu máme fet!
Marge: Žádný fet tu nemáme!
Homer: Ne, jasně že ne…
Homer: Marge, já teď s Lízou nemluvím, mohla bys mi podat ten sirup?
Marge: Prosím tě, podej otci sirup, Lízo.
Líza: Barte, řekni tátovi, že mu podám sirup pouze v případě, že jím nepoleje žádné maso!
Bart: Ty si máčíš párky v sirupu?
Homer: Marge, řekni Bartovi, že si chci dát sklenici sirupu jako každé ráno.
Marge: Řekni mu to sám! Ignoruješ Lízu, ne Barta!
Homer: Barte, řekni matce, že jí děkuju!
Marge: Homere, máš mluvit na mě, a za druhé jsem slyšela, co jsi řekl!
Homer: Lízo, řekni matce, ať do mě nereje!
Bart: Tati, s Lízou přece nemluvíš!
Homer: Barte, do pokoje!!!
Šáša Krusty údajně zemřel. Bart je smutný. Homer ho uklidňuje:
Přestaň se konečně trápit tou smrtí. Člověk umře jedna dvě, sotva prstem luskneš. I my se ráno můžeme probudit mrtví... No... Dobrou.
Homer: A tys nevěřila, že něco vydělám. Našel jsem dolar, když jsem čekal na autobus.
Marge: Zatímco jsi vydělával ten dolar, přišel jsi o čtyřicet dolarů, že jsi nebyl v práci. Volali a říkali, že jestli se zítra neobjevíš, nemusíš chodit ani v pondělí.
Homer: Jupí! Dlouhej víkend!
Marge: Homie, copak chceš dědečka až do svý smrti ignorovat?
Homer: Ovšem, že ne, Marge, jenom do jeho smrti.
Bart: Ach jo, vůbec si neužiju letošní léto.
Homer: Neboj se, chlapče! Až budeš pracovat jako já, neužiješ si žádný léto!
Bart: Vono je půl pátý taky ráno?!!
Bart: Máme doma dědečka, ten nám zplodil blbečka.
Bart: Jak to, že má Líza poníka?
Homer: Protože mě přestala mít ráda.
Bart: Já tě taky nemám rád! Chci mopeda!
Bart zpívá koledu: Rolničky, prdlačky, Batman je pako, po hlavě spad do hnoje, smrdí mu sako.
Děda Simpson: Pojď ke mně a vem si židli, synku.
Homer: Copak je táto?
Děda Simpson: Tak blízko ne, táhne z tebe chlast!
Homer na telefonu: Haló, Vegas? Vsázím sto na černou… Červená?! Ano, jistě, že pošlu šek.
Homer: Marge, jak jsi mohla dopustit, abych takhle ztloustnul?
Marge: Já? Dávám ti snad já máslo do kávy?
Homer: Kdyby bůh nechtěl, abychom v kostele jedli, udělal by z obžerství hřích.
Líza: Tati, neměl by sis vzít helmu?
Homer: Ne, rozcuchal bych si vlasy!
Luigi: Když mě necháte jít, dám vám ke každé zakoupené pizze zdarma tutéž navíc. Nabídka neplatí od úterka do neděle, v pondělí máme zavřeno.
Krustyho dcera: Máma byla v armádě. Měla hnědé vlasy, taková plachá... Zabila dvaatřicet lidí.
Homer u soudu.
Soudkyně: Budete mu muset zaplatit náhradu, je-li to vůbec možné…
Homer mlsně: Hm, jelito…
Homer: Dobře, děti, pojďme domů...
Bart: My jsme doma!
Homer: To byla rychlost!
Homera pronásledují netopýři: Mám je ve vlasech! Pane Bože!
Marge: Myslíš, že to, co děláme, je správné?
Homer: Nevím, že bych kdy udělal něco špatného.
Dr. Dlaha: A také jste snědl nebezpečné množství zeminy.
Homer: Vždycky jste říkal, abych jedl více zeminy.
Dr. Dlaha: Říkal jsem zeleniny, Homere.
Děda Simpson: Ty jsi přišel za mnou, abych ti pomohl vzpomenout si? To je jako požádat svého koně o pomoc s vyplňováním daňového přiznání! Což jsem udělal v roce 1998…
Bart a Líza se dívají na televizi.
Bart: Vidíš tu ženskou s knírem? To jsi ty!
Líza: Vidíš toho hrocha válejícího se v blátě? Tak ty jsi to bláto.
Marge: Homere, představoval sis takhle naše manželství?
Homer: Skoro. Akorát nejezdíme po městě a neřešíme záhady.
Patty: Nemůžu uvěřit, že Homer zkazil další rodinný piknik.
Homer: Hele, každý někdy čůrá do bazénu!
Selma: Ale ne ze skákacího prkna!
Homer: Kolikrát se ještě budu muset omluvit?
Marge: Ty ses ještě neomluvil!
Homer: Myslel jsem, že třeba nebudu muset.
Marge: Homie, padají mi vlasy.
Homer: Neboj, zlato, mám svý zkušenosti. Naučím tě česat se tak, že to nikdo nepozná.
Homer: Mám tři děti, a žádný peníze. Proč nemůžu mít žádný děti a tři peníze?
pan Burns: Nevím, co mé zaměstnance nutí riskovat svoji práci, a dokonce svůj život, když mě žádají o peníze.
školník Willie: Stačí slovo a seknu ho touhle motykou do zad. Bude to vypadat jako sebevražda.
Homer: Před Smrtonosnou zbraní 2 by mě nikdy nenapadlo, že bych mohl mít v záchodě bombu. Od té doby se vždycky radši kouknu.
Marge: Jen váš otec může pracovat na půl úvazku, a přitom si znepřátelit mezinárodní mafii.
Marge: Homere, nemáš jet do práce?
Homer: Říkali mi, že jestli přijdu zase pozdě, poletím. Nechci riskovat!
stewardka: Pane, dáte si steak, nebo dva steaky?
Homer: A můžu obojí?
Homer: Jednou z tebe bude dobrý otec, Barte.
Bart: Z tebe taky, tati.
Líza: Tati, už jsi odevzdal daňové přiznání?
Homer: Ale Lízo, odevzdal jsem ho už více než před rokem.
Marge: To ti pisálci! Štvou mě víc než, ehm, netopýr v říji!
Bart: Tý jo, Bůh je fakt pruďas!
Homer: Ano. Je to moje oblíbená fiktivní postava.
Homer: Ze všech šílených věcí, které jsem kdy udělal, je tahle nejšílenější! A to ji děláš ty!
Líza: Mami, zabije nás tatínek?
Marge: Musíme počkat, až jak to dopadne.
Homer: To tady mám čekat od devíti do pěti? Kolik je to vlastně hodin? Deset děleno jedenácti... Hmm, kde je Líza, když ji potřebuju?
Homer dělá rozhodčího a vysvětluje, co znamená být nestranný:
Lízo, když se nacpu do těchhle trenýrek, nejsem tvůj táta! A podle toho, jak jsou těsný, už asi ani ničí nebudu.
Homer: Jsem velká pocukrovaná kobliha. Už nikdy nevylezu ze svého pelíšku... Sakra, musím na záchod.
Vočko: Na dnešní večer zavírám hospodu.
Homer: Cože? Nemůžeš zavřít, budu muset domů a pít lepší pivo za poloviční cenu v přirozeném světle!
Marge: Víte, děti, vaše teta chce totiž vstoupit do šťastného manželství se ženou.
Líza: A neříkalas, že teta čeká na toho pravého muže?
Bart: Na rozdíl od tebe, která si vzala prvního špekouna, co šel kolem.
Patty: Byla to děsná romantika. Jako z hollywoodského filmu.
Homer: Jo, Ples příšer.
Patty: Marge, až mě budeš schopná přijmout takovou, jaká opravdu jsem, ráda tě uvidím na obřadu. Když ne, uvidíme se na Homerově pohřbu.
Homer: Áááááááá! Plameny, pálivá bolest, černá kočka! To musím být v nebi!
Bart: No tak tati, naštval jsi mě a já ti to jenom vrátil. Jak jsem měl vědět, že rodiče maj taky city?
Pan Burns: Mohl by mi někdo otevřít tuto láhev s placentou vlčí samice?
Homer: Pro otce je rodinná dovolená očistec čtyřiadvacet hodin denně! Namazal ses opalovákem? Koupeš se, nebo se topíš? Proč musím bejt zrovná já u budování každýho hradu z písku? A pak se dítě ztratí, nastane absolutní panika, dokud se nenajde u baru v bazénu, jak jí hamburger za 30 dolarů, kterej mu nakonec spadne do vody. A co je vůbec nejhorší, nebudu ani chvilku o samotě se svou ženou, protože všichni budeme spát v jednom pokoji!
Robot: Poslyš mladíku, jaký je to pocit mít city?
Bart: Nevím, jsem člověk, ne holka.
Bart: Dědo, trávíme teď spolu tolik času, že mi přijde, jako bys byl součástí naší rodiny.
Homer: Myslím, že si mě vybral kvůli mým motivačním schopnostem. Všichni vždycky říkají, že musí pracovat víc, když jsem tam já.
Dr. Nick: Všechny vaše příznaky indikují kostus eruptus... A to je hrozivá choroba, při níž se kostra pokouší vyskočit ústy a opustit tělo.
Homer: Víš, Marge, my dva jsme v některých ohledech každý úplně jiný.
Homer: Proboha, mimozemšťani! Nežerte mě. Mám ženu a děti. Sežerte je!
Homer: Viděl jsem to ve filmu o autobusu, kterej se musel pořád prohánět po městě nejmíň stovkou. Kdyby zpomalil, tak by bouchnul. Myslím, že se to jmenovalo... Autobus, který nemohl zpomalit.
Reverend Lovejoy: Vzpomínám si na jiného návštěvníka z nebes. Přišel v míru a zemřel, jen aby mohl být znovu vzkříšen. Jmenoval se... E. T., okatý mimozemšťan. Měl jsem ho moc rád.
Homer: A tak jsem udělal to, co by udělal každý milující manžel... Obrátil jsem se na násilnický mafiány.
Ředitel Skinner: Barte, chci, abys byl první, kdo to ví. Hodlám požádat o ruku tvoji tetu Patty.
Bart: To jste sebevrah.
Bart: Tati, poctivě jsem pracoval a vydělal si jen pár šlupek. Takže jsem dospěl k názoru, že práce je pro blbce.
Homer: Synku, ty jseš hlavička. Já jsem na to přišel až jako dospělej.
Bart: Já chci vidět Santu. Třeba mi řekne, proč mi dal prázdnou krabici od PlayStationu a v ní omalovánky.
Ralph: Připadám si jako slepička. Zrovna jsem snesl do kalhot vejce.
Líza: Nikdy bych neřekla, že americké auto, navržené v Německu, smontované v Mexiku, ze součástek z Kanady, může být tak skvělé.
Bart: Kdo by to řekl? Kočky žerou mouchy.
Milhouse: Kdyby tak nějaká kočka žrala mě.
Homer: Zdá se, že maminka má nějaké starosti. Měl bych si s ní promluvit... Až začnou reklamy.
Homer: Děti, měly jste obě dvě snahu, ale pohořely jste. Poučení zní: nikdy se nesnažte.
Homer: Manželství je jako ohřívače vody, celé roky jsou v pořádku, dokud nebouchnou a nezničí vše, co máš.
Líza: A tak jsem se naučila, že nezáleží na tom, jak moc jsou věci hrozné, protože vždycky můžou být ještě o dost horší.
Homer: Jsem tvůj otec a trenér. A jelikož nikdo neměl zájem, taky tvůj kmotr. Padej na střídačku!
Homer: Nebeský Otče, vím, že jsi přítelem jedlíků. Vytvořil jsi neděli, abychom mohli mít brunch. Prosím tě, ó, Bože, zahlť mě svými božskými dobrůtkami a dej mi pár vaječných rolek. Nebo pizzu. Nebo hot dogy. Cokoli, co můžu jíst při řízení. Neboť tvé jsou kytky a omáčky navěky. A men… u by taky bodlo. Díky.
Nejnovější komentáře