Howling: Reborn, The (2011)

Will má před sebou těž­ké život­ní roz­hod­nu­tí. Právě osla­vil osm­nác­té naro­ze­ni­ny, zami­lo­val se do pohled­né spo­lu­žač­ky a za něko­lik dní úspěš­ně ukon­čí ško­lu. Ale co bude dál? Netuší však, že osud si pro něj při­pra­vil nemi­lé pře­kva­pe­ní. Jeho těhot­nou mat­ku těs­ně před smr­tí pokou­sal vlkodlak a on tak „zdě­dil“ děsi­vé pro­kle­tí, nebo to byl dar? Zpovzdálí je bed­li­vě pozo­ro­ván sobě podob­ný­mi, kte­ří jen čeka­jí na chví­li, kdy se při­po­jí k jejich smeč­ce. Will se však roz­ho­dl dát před­nost lid­skosti a lás­ce před netvo­rem, kte­ré­ho se sna­ží s vypě­tím všech sil v sobě potla­čit. To však nehod­lá při­pus­tit vlkod­la­čí alfa sami­ce, kte­rá má s mla­dí­kem spo­leč­né­ho víc, než by se na prv­ní pohled moh­lo zdát.

Český název: Vytí vlkodla­ků: Znovuzrození

Režie: Joe Nimziki

Rok výro­by: 2011

Délka: 92 min

Země: USA

Hrají:

Landon Liboiron...(Will Kidman)

Lindsey Shaw...(Eliana Wynter)

Ivana Milicevic...(Kathryn / Kay)

Jesse Rath...(Sachin)

Niels Schneider...(Roland)

...a dal­ší

Když v roce 1995 dopa­dl pro­za­tím posled­ní sed­mý díl Howling: New Moon Rising doslo­va kata­stro­fál­ně, vypa­da­lo to, že koneč­ně dojde tato série zaslou­že­né­ho odpo­čin­ku a kro­mě prv­ní­ho Howlingu navždy upad­ne do hlu­bin zapo­mně­ní. Bohužel to netr­va­lo pří­liš dlou­ho a Joe Nimziki si na ní vzpo­mněl a roz­ho­dl se jí vzkří­sit. Ještě před natá­če­ním se mlu­vi­lo o tom, že by mělo jít o rema­ke původ­ní­ho fil­mu, ale díky­bo­hu (a to nejsem věří­cí) se tak nesta­lo. Takže ve finá­le se z toho zro­di­lo jen dal­ší pod­prů­měr­né pokra­čo­vá­ní. Bohužel se tak sta­lo zrov­na ve chví­li, kdy svě­tem tee­nage­rů otřás­la vlna Twilight (mánie) a ten­to kou­sek se roz­ho­dl na ní svést spo­leč­ně se zástu­pem srač­ko­id­ních násle­dov­ní­ků.

K mému zdě­še­ní jsem byl nucen sle­do­vat prv­ní cca půl­ho­di­nu kýčo­vi­tou šab­lo­nu všech těch rádo­by roman­tic­ky horo­ro­vých fil­mů s kýčo­vi­tou záplet­kou a nut­ným sezná­me­ním s hlav­ní dvo­ji­cí a jejich zro­du lás­ky. Poté co pře­tr­pí­me všech­ny ty let­mé pohle­dy, dote­ky a názna­ky šika­ny se koneč­ně tvůr­ci zača­li věno­vat „horo­ro­vé“ pod­sta­tě své­ho díla. No to slo­vo (horo­ro­vé) musí­me brát hod­ně s rezer­vou. První úto­ky vlkodla­ka jsou nám totiž nabíd­nu­ty jen z jeho pohle­du a ve finá­le stej­ně nic pořád­né­ho k vidě­ní není. Teprve od pro­zra­ze­ní iden­ti­ty alfa sami­ce a její­ho vlo­že­ní se do celé věci, se koneč­ně dosta­ví i nepa­tr­né názna­ky napě­tí.

Všichni by jsme v tu chví­li oče­ká­va­li výraz­né zlep­še­ní samot­né atmo­sfé­ry, jenomže zdá­ní kla­me. Mrtvol sice zača­lo při­bý­vat a koneč­ně uvi­dí­me i vlkodla­ky v celé jejich „krá­se“, ale akč­ní závěr byl spí­še trap­ně úsměv­ný, než­li by jste si hrů­zou zakrý­va­li oči. Vlkodlačí sou­bo­je si totiž divák nemá mož­nost pořád­ně vychut­nat a to hlav­ně díky cha­o­tic­ké­mu stři­hu a nepří­liš pove­de­ným mas­kám. Spíš než vlkodla­ky mi ti tvo­ro­vé při­po­mí­na­li chlu­pa­té opi­ce s pro­táh­lým ksich­tem. No kaž­do­pád­ně něko­mu sta­čí ke štěs­tí i málo, ale já jsem roz­hod­ně moc spo­ko­je­ný nebyl.

Nicméně osmý díl urči­tě nepat­ří mezi nej­hor­ší kous­ky této série. Viděl jsem ješ­tě dva hor­ší. Přece jenom však mé oče­ká­vá­ní bylo mno­hem vět­ší vzhle­dem k tomu, že samot­ný trai­ler se mi doce­la líbil. Asi nej­vět­ší radost mi udě­la­la Ivana Milicevic, pro kte­rou mám po seri­á­lu Banshee doce­la sla­bost. 

Hodnocení:

30%