Lisa (1990)

Dejte si dob­rý pozor, s kým se sezna­mu­je­te přes tele­fon! Může se z něj totiž vyklu­bat nebez­peč­ný psy­cho­pat.

Čtrnáctiletá Lisa žije sama se svo­jí mat­kou. Obě mají mezi sebou lás­ky­pl­ný vztah, kte­rý ovšem občas skří­pe díky pra­vi­dlům, kte­ré musí dív­ka bez námi­tek plnit. Především má zaká­zá­no ran­dit s klu­ky až do svých šest­nác­ti let, aby nedo­padla jako kdy­si její mat­ka. Lisa se však dosta­la do puber­ty a hor­mo­ny se začí­na­jí poma­lu pro­bou­zet. Společně se svou kama­rád­kou Wendy po očku poku­ku­jí po svých spo­lu­žá­cích a taj­ně vola­jí na cizí čís­la, kde flir­tu­jí s nezná­mý­mi muži. Všechno vypa­dá jen jako nevin­ná dív­čí hra až do doby, kdy Lisa spat­ří pohled­né­ho Richarda. Začne mu pra­vi­del­ně tele­fo­no­vat a přes­to­že on nezná její identi­tu, dív­ka se do něj zami­lu­je. Netuší však, že Richard je psy­cho­pat, kte­rý bru­tál­ně vraž­dí mla­dé ženy.

Režie: Gary Sherman
Rok výro­by: 1990
Délka: 95.min
Země: USA

Hrají:
Stacy Keanan ... (Lisa)
Cheryl Ladd ... (Katherine)
D.W. Moffett ... (Richard)
Tanya Fenmore ... (Wendy)
Jeffrey Tambor ... (Marks)
...a dal­ší

Sice se nedo­ká­žu vžít do poci­tů dívek a žen, ale taky mi kdy­si dáv­no vadi­lo ome­zo­vá­ní ze stra­ny rodi­čů. Většinou to sice mys­le­li dob­ře, ale jak to vět­ši­nou dopadlo víme všich­ni. Stejně jsme si nako­nec udě­la­li všech­no po svém, bo zaká­za­né ovo­ce nej­líp chut­ná. Dnes už zná­má hereč­ka Stacy Keanan si ješ­tě před seri­á­lem Krok za kro­kem stih­la střih­nout tuto roli a zapsat se tak do šir­ší­ho pod­vě­do­mí divá­ků pře­de­vším v Americe. I ten­to­krát před­ved­la sluš­ný výkon a přes­to­že se něco zají­ma­vé­ho začne dít až téměř ke kon­ci, tak nemůžu říct, že bych se u něj unu­dil k smr­ti.

Povětšinu času jsem si totiž při­pa­dal jako při sle­do­vá­ní něja­ké­ho dal­ší­ho román­ku pro ženy, kdy máme šan­ci sle­do­vat mla­dou dív­ku, kterak pro­ží­vá svou prv­ní lás­ku. Když už nic jiné­ho, tak nám chla­pům ale­spoň tro­chu pozved­ne nála­du pohled na hereč­ku Cheryl Ladd v roli přís­né mat­ky. Tvůrci se nám do této čer­ve­né knihov­ny poku­si­li při­mí­chat i tro­šič­ku děsi­věj­ší záplet­ku v podo­bě záhad­né­ho vra­ha. Ten se však po celou dobu drží v poza­dí (vlast­ně úřa­do­val jen na začát­ku) a díky tomu v nás tvůr­ci vyvo­la­li pocit, že bude­me sle­do­vat dal­ší fil­me­ček v němž figu­ru­je děsi­vý tele­fo­nát že nás chce někdo zabít a on už je v domě. Bohužel jde jen o kamufláž, pro­to­že pokra­čo­vá­ní to bude mít až v samém závě­ru.

Atmosféru s růžo­vou­č­kým náde­chem poslé­ze vystří­dá ale­spoň na chví­li její děsi­věj­ší podo­ba. Rozuzlení celé­ho pří­bě­hu totiž koneč­ně nabíd­ne řád­nou dáv­ku napě­tí a na scé­ně se obje­ví i něja­ká ta krev. Přiznám se však, že vzhle­dem k dosa­vad­ní­mu prů­bě­hu jsem oče­ká­val vel­ký prů­ser. Nevěřil jsem, že by reži­sér Sherman doká­zal při­tvr­dil, ale on mě mile pře­kva­pil. Konečně jsem pocho­pil, proč ten­to film figu­ru­je i ve svě­to­vé data­bá­zi horo­ro­vých fil­mů. I když mno­zí budou asi odpo­ro­vat, že jde spí­še o dra­ma.

Asi je tedy všem jas­né, že tato podí­va­ná není pro kaž­dé­ho. Pokud máte rádi podob­ně ladě­né fil­my a pře­de­vším jste fanouš­ky Stacy Keanan, tak urči­tě nevá­hej­te a pořiď­te si ten­to film. Čas od času jej dáva­jí v tele­vi­zi.

Hodnocení:
50%