Nido del ragno, Il (1988)

rp Il nido del ragno88 cover.jpg

Prastaré kul­ty mají svá tajem­ství, kte­rá musí zůstat ucho­vá­na v taj­nos­ti za kaž­dou cenu…

Rovněž k tomu fil­mu jsem při­šel jako sle­pý k hous­lím. Při hle­dá­ní jiné­ho fil­mu jsem nara­zil na odkaz, kte­rý mě k němu nasmě­ro­val a po let­mém pře­čte­ní popis­ku děje, jsem jej pros­tě musel vidět. Mám rád sta­rou ital­skou ško­lu, tak­že jsem se s chu­tí nechal vtáh­nout do veli­ce pou­ta­vé­ho pří­bě­hu s mys­te­ri­óz­ní záplet­kou. Zprvu to sice mělo poma­lej­ší tem­po, ale atmo­sfé­ra se brzy dosta­la do správ­né­ho ryt­mu a ponu­rý pří­běh nám postup­ně začal vydá­vat svá tajem­ství. Tonino Cervi potře­bo­val, aby se co mož­ná nej­víc lidí chyt­lo na „lep“ jeho pavu­či­ny (chá­pej­te scé­ná­ře) a tak nechá­val divá­ka doce­la dlou­ho v nejis­to­tě, cože to vlast­ně sle­du­je. Je to giallo, nebo není?

Il nido del rag­no moh­lo sta­vět i na solid­ních herec­kých výko­nech. Nenašel jsem zde niko­ho, jehož pro­jev by se mi vylo­že­ně nelí­bil. Ovšem nej­lep­ší byla pro mne ďábel­ská Margareta von Krauss. Film jako celek má veli­ce sluš­nou úro­veň a přes­to­že dneš­ní mlá­de­ži už asi nic neřek­ne a bude jim spí­še k smí­chu, tak já byl veli­ce spo­ko­je­ný (hlav­ně i díky tomu, že jsem jej viděl v původ­ním zně­ní – což je urči­tě lep­ší ta nej­lep­ší vol­ba). No a urči­tě jsem film nevi­děl napo­sle­dy. Díky tomu jsem se roz­ho­dl, že tady musím pros­tě udě­lit nad­prů­měr­né hod­no­ce­ní.


Hodnocení:
70%