Kritiky.cz > Horory > Robert Hansen
Horory

Robert Hansen

— 7. května 2012 0 comment
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

„Lovec žen“ při­chá­zí a Aljaška se brzy celá zbar­ví krví…

Narodil se 15. úno­ra 1939 v ame­ric­kém měs­tě Estherville, stát Iowa. Již od rané­ho dět­ství pro­ží­val kruš­né chví­le, pro­to­že se čas­to stá­val obě­tí šika­ny ať už ve ško­le, nebo i doma. Jeho despo­tic­ký otec Christian vlast­nil pekár­nu, kde spo­leč­ně s man­žel­kou Ednou živo­ři­li. Jejich syn jim musel čas­to pomá­hat a snad i pro­to neměl žád­né kama­rá­dy. V puber­tě navíc trpěl vel­ký­mi vyráž­ka­mi (akné) a kok­tal, tak­že o něj neza­va­di­la ani jed­na dív­ka. Místo žha­vých polib­ků čas­to dostá­val pěs­tí a to, i přes­to­že byl veli­ce tichým a pla­chým mla­dí­kem. Pro své spo­lu­žá­ky byl snad­ným ter­čem posmě­chu a poní­že­ní.

Svůj „samo­tář­ský“ život se roz­ho­dl v roce 1957 změ­nit od zákla­du a tak naru­ko­val do armá­dy. Zde si odslou­žil jeden rok a armá­du vymě­nil za poli­cej­ní aka­de­mii, kde se začal pra­co­vat jako asi­s­tent instruk­to­ra. Jeho novým domo­vem se sta­lo měs­teč­ko s pří­hod­ným názvem Pocahontas. Dokonce se mu poda­ři­lo koneč­ně zabo­do­vat i u žen a po krát­kém román­ku se v roce 1960 ože­nil. Jeho rodin­né štěs­tí však netr­va­lo dlou­ho. S při­bý­va­jí­cím věkem se zača­lo měnit i jeho cho­vá­ní a z pla­ché­ho chlap­ce se stal rebel. 7. pro­sin­ce 1960 pod­pá­lil gará­že škol­ních auto­bu­sů, za kte­ré vyfa­so­val tři roky natvr­do. Během toho požá­da­la jeho man­žel­ka o roz­vod a on zůstal opět sám. Nakonec si odkrou­til „jen“ dva­cet měsí­ců ze své­ho tres­tu a byl pro­puš­těn na svo­bo­du. Tam však nevy­dr­žel moc dlou­ho a ješ­tě něko­li­krát puto­val zno­vu za mří­že kvů­li drob­ným krá­de­žím. Kupodivu se opět stih­nul ože­nit (1963) a v roce 1967 se roz­ho­dl spo­leč­ně se svou cho­tí prch­nout co mož­ná nej­dá­le. Cílovou sta­ni­cí se pro ně sta­lo malé měs­to Anchorage na Aljašce.
Zde se stal brzy veli­ce oblí­be­ný a to pře­de­vším díky svým stře­lec­kým schop­nos­tem. Vyhrál spous­tu sou­tě­ží a dokon­ce pře­psal něko­lik míst­ních rekor­dů (ty byli po jeho posled­ním uvěz­ně­ní opět pře­psá­ny a jeho jmé­no bylo navždy vyškrt­nu­to). Bohužel se v něm po čase opět pro­bu­di­la jeho kri­mi­nál­ní minu­lost a tak roku 1977 ta krá­dež moto­ro­vé pily. Tentokrát mu však léka­ři obje­vi­li bipo­lár­ní afek­tiv­ní poru­chu (psy­chic­ká poru­cha, kte­rá se pro­je­vu­je nad­měr­ný­mi změ­na­mi nálad, vita­li­ty, psy­chic­kých funk­cí a někdy i ome­zu­je schop­nost cel­ko­vé­ho „při­ro­ze­né­ho“ fun­go­vá­ní.) a dopo­ru­či­li mu dáv­ky lithia. Následně byl pro­puš­těn na svo­bo­du. Otec dvou dětí se mar­ně pokou­šel najít prá­ci a tak mu nezby­lo nic jiné­ho, než se začít živit tím, co uměl nej­lé­pe a ote­vřel si pekár­nu. Kromě peče­ní však stá­le nepře­stá­val milo­vat lov a tak se roz­ho­dl pro „zpes­t­ře­ní“ ces­tu, ze kte­ré již neby­lo návra­tu.
Od roku 1980 se na Aljašce rapid­ně zvý­šil počet une­se­ných a zavraž­dě­ných žen a dívek. Případu se ujal detek­tiv Glenn Flothe a agent FBI Roy Hazelwood, kte­rý díky svým ana­ly­tic­kým zku­še­nos­tem měl za úkol vytvo­řit pro­fil vra­ha. V oblas­tech Anchorage, Seward a Matanuska-Susitna Valley, byla nale­ze­na tři zoha­ve­ná žen­ská těla. První tělo bylo nale­ze­no sta­veb­ní­mi děl­ní­ky v Eklutna Road (oběť byla pojme­no­vá­na „Eklutna Annie“), dru­hé ve sta­ré štěr­kov­ně u Sewardu (oběť Joanna Messina) a o rok poz­dě­ji (1981) bylo v měl­kém hro­bě u řeky Knik nale­ze­no tělo Sherry Morrow. Vyšetřovatelé jejich nále­zy doslo­va šoko­va­li, pro­to­že vrah si zřej­mě rád odná­šel něja­ký ten „suve­nýr“ z těl obě­tí. Navíc to vypadlo, že má všech­ny vraž­dy na svě­do­mí jeden a ten samý pacha­tel.
Zlomový oka­mžik při­šel 13. červ­na 1983. Teprve sedm­nác­ti­le­tá pro­sti­tut­ka Cindy Paulsonová zate­le­fo­no­va­la na poli­cii a ozná­mi­la zná­sil­ně­ní a pokus o únos. Pachatelem měl být jis­tý Robert Hansen, se kte­rým se dív­ka sezná­mi­la v baru, kde jí bylo nabíd­nu­to 200 dola­rů za orál­ní sex. Muž jí odve­zl k sobě domů, kde se rapid­ně změ­ni­lo jeho cho­vá­ní. Nejprve jí bru­tál­ně zná­sil­nit, svá­zal a poslé­ze odve­zl na letiš­tě. „Údajně jí chtěl uká­zat svou cha­tu v lesích“. Když se pacha­tel věno­val kon­t­ro­le své­ho letou­nu, dív­ka vyu­ži­la jeho nepo­zor­nos­ti a utek­la z auta. Hansen jí začal pro­ná­sle­do­vat, ale na scé­ně se obje­vi­lo náklad­ní auto, kte­ré před prcha­jí­cí dív­kou zasta­vi­lo a násled­ně jí i odvezlo k nej­bliž­ší­mu tele­fo­nu. Přestože Cindy násled­ně na sta­ni­ci iden­ti­fi­ko­va­la pacha­te­le a poli­cis­té zača­li s vyšet­řo­vá­ním, byl nako­nec Hansen pro­puš­těn na svo­bo­du. Jeho blíz­ký pří­tel John Henning mu totiž posky­tl ali­bi. I přes­to však zůstal v hle­dáč­ku vyšet­řo­va­te­lů, kte­ří se ihned pus­ti­li do pát­rá­ní.
Detektiv Flothe se svým týmem ape­lo­val na soud­ce, aby mu dovo­lil pro­hle­dat Hansenův dům, cha­tu i leta­dlo. Byl pře­svěd­če­ný o jeho vině od prv­ní chví­le, co jej uvi­děl. Při pro­hlíd­ce domu byly nale­ze­ny šper­ky a náuš­ni­ce obě­tí, výstřiž­ky z novin, jejichž obsah se týkal nale­ze­ných těl či pohře­šo­va­ných osob, dále pak něko­lik střel­ných zbra­ní, z nichž poli­cii nej­ví­ce zau­ja­la polo­au­to­ma­tic­ká puš­ka Ruger Mini-14. Kulky do této zbra­ně se totiž sho­do­va­ly s tou, jež byla vyta­že­na z těla Sherry Morrow (zají­ma­vé bylo, že oběť byla oble­če­na, přes­to­že na šatech nebyl vidi­tel­ný prů­střel, což vede k teo­rii, že jí někdo oblé­kl až po její smr­ti). Asi nej­víc se však vyšet­řo­va­te­lé sou­stře­di­li na jeho letec­kou mapu s poznám­ka­mi a fakt, že ačko­liv vlast­nil letoun Piper Super Cub N3089Z, on nikdy nezís­kal letec­kou licen­ci.
Policie se prá­vě díky letec­ké mapě pus­ti­la do pát­ra­cí akce, kte­ré v té době nemě­la (pře­de­vším na Aljašce) obdo­by. Bylo nale­ze­no něko­lik dal­ších těl, prav­dě­po­dob­ně se cel­ko­vé čís­lo vyšpl­ha­lo až na 21 zavraž­dě­ných žen. S jis­to­tou to však nešlo říci přes­ně, pro­to­že ostat­ky byly poho­ze­ny (zako­pá­ny) v nej­růz­něj­ších kou­tech zales­ně­né oblas­ti a ne všech­ny byly urči­tě nale­ze­ny. Hansen byl obvi­něn ze všech vražd, ale postup­ně mu bylo pro­ká­zá­no „jen“ sedm­náct obě­tí. On to však rezo­lut­ně odmí­tal a při­znal se nej­pr­ve pou­ze ke čtyřem. Byl ocho­ten s vyšet­řo­va­te­li spo­lu­pra­co­vat pod pod­mín­kou zmír­ně­né­ho tres­tu, ale byl nako­nec stej­ně po prá­vu odsou­zen k 461 letům za mří­že­mi. Dodnes se však z urči­tos­tí nedá říci, jest­li je ona „sedm­náct­ka“ sku­teč­ně finál­ním výsled­kem, nebo jde o mno­hem vyš­ší čís­lo. Po jeho uvěz­ně­ní ješ­tě jeho man­žel­ka žila spo­leč­ně s obě­ma dět­mi v jejich domě, ale díky nená­vis­ti míst­ních spo­lu­ob­ča­nů se muse­li nako­nec odstě­ho­vat. Požádala pro­to o roz­vod a navždy zmi­ze­la z Aljašky.
Mnozí Hansena ozna­ču­jí za nej­ma­so­věj­ší­ho vra­ha v ame­ric­ké his­to­rii, kte­rý by si zaslou­žil trest smr­ti. On však spo­ko­je­ně doží­vá v náprav­ném stře­dis­ku Spring Creek Correctional Center. Dodnes se o jeho způ­so­bu vraž­dě­ní vedou spe­ku­la­ce, pro­to­že i on sám čas­to měnil výpo­vě­di a ne se vším co na něj vytáh­li poli­cis­té a novi­ny sou­hla­sil. Nic už však na tom nezmě­ní to, že svých sedm­náct obě­tí před smr­tí nej­pr­ve zná­sil­nil, poté mučil a jak je poz­dě­ji uká­za­lo i lovil. Nebohé ženy odvle­kl do své cha­ty, kde je vysvlé­kl, dal jim men­ší náskok a násled­ně je za pomo­ci lovec­ké­ho nože a puš­ky začal pro­ná­sle­do­vat. Tuto teo­rii se sna­žil vehe­ment­ně popí­rat, ale při­nejmen­ším u dvou vražd se to pro­ká­za­lo. Nakonec dokon­ce sám detail­ně popsal, jak lov pro­bí­hal. Většinou dív­ky štval dlou­hou dobu, až pro­mrz­lé samy pada­ly k zemi. Když už si sami mys­le­li, že jsou v bez­pe­čí, on náh­le vstou­pil zpo­vzdá­lí na scé­nu a začal je opět pro­ná­sle­do­vat. Tyto oka­mži­ky ho veli­ce vzru­šo­va­li a uspo­ko­jo­va­li. Většina obě­tí byly pro­sti­tut­ky a striptér­ky, kte­ré jsou dle jeho názo­ru oby­čej­ným odpa­dem spo­leč­nos­ti.
Seznam obě­tí:
Lisa Futrell, (41 let)
Malai Larsen, (28 let)
Jane Doe
Sue Luna, (23 let)
Tami Pederson, (19 let)
Angela Feddern, (24 let)
Teresa Watson
DeLynn „Sugar“ Frey
Paula Goulding
Andrea „Fish“ Altiery
Sherry Morrow, (23 let)
„Eklutna Annie“
Joanna Messina
Roxanne Eastland, (24 let)
Ceilia „Beth“ Van Zanten, (17 let)
Megan Emerick, (17 let)
Mary Thill, (23 let)
Těla někte­rých dívek neby­la dodnes nale­ze­na, ale Hansen byl usvěd­čen z jejich vražd na zákla­dě svých vlast­ních pozná­mek na mapě. On to však dodnes popí­rá.
Tímto séri­o­vým vra­hem se necha­li inspi­ro­vat i fil­mo­ví tvůr­ci a v letoš­ním roce vstou­pí do kin sní­mek The Frozen Ground. Hansena si zde zahra­je John Cusack, kte­ré­ho bude stí­hat neo­hro­že­ný Nicolas Cage. Mimo to se ten­to pří­pad stal i inspi­ra­cí k nato­če­ní fil­mu Naked Fear (2007), kte­rý jsem se roz­ho­dl rov­něž zre­cen­zo­vat.
Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,92570 s | počet dotazů: 256 | paměť: 62322 KB. | 26.11.2024 - 21:04:29