Survival of the Dead (2009)

rp thumbCoverMain.jpeg

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Rodina je vším, ale co když se z nich sta­nou hla­do­vé zom­bie? G. A. Romero při­chá­zí se svým nej­no­věj­ším fil­mem, kte­rý se má nést v duchu svých před­chůd­ců.

Tvůrce toho­to fil­mu asi není potře­ba moc před­sta­vo­vat, pro­to­že kaž­dý zary­tý fan­da zom­bie horo­ru zná a ví, kdo je to G. A. Romero. Jeden z neu­zná­va­něj­ších reži­sé­rů, kte­rý polo­žil zákla­dy celé deká­dy zom­bie sním­ků a jeho díla se sta­ly inspi­ra­cí pro mno­hé násle­dov­ní­ky, jenž se během něko­li­ka dese­ti­le­tí vyda­li v jeho sto­pách. Jeho pozi­ce je však tak neotře­si­tel­ná a pře­de­vším nedo­tknu­tel­ná, že s kaž­dým fil­mem, jenž nato­čí, si zís­ká­vá dal­ší a dal­ší pří­z­niv­ce, kte­ří na něj neda­jí dopus­tit. Samozřejmě ne všech­ny fil­my jsou skvě­lé a úžas­né, ale vět­ši­na z nich se řadí k tomu nej­lep­ší­mu, co nám zom­bie žánr doteď nabí­dl. Ve svých fil­mech se vždy sna­ží při­jít s novým nápa­dem a poje­tím, ale vět­ši­nou se sna­ží udr­žet vždy pře­dem sta­no­ve­nou linii, jenž kdy­si v Night of the Living Dead zapo­čal. Bohužel dle mého názo­ru - čím je star­ší, tím jeho fil­my začí­na­jí ztrá­cet šmrnc a kva­li­tu svých před­chůd­ců. S kaž­dým novým prv­kem, kte­rý se za kaž­dou cenu sna­ží do svých novi­nek pro­cpat totiž pozvol­na upa­dá kva­li­ta celé série … the Dead. I tak se však pořád drží v lep­ším prů­mě­ru, za což si zaslou­ží můj obdiv a budu jen rád, když v natá­če­ní bude pokra­čo­vat.

Režie: George A. Romero
Rok výro­by: 2009
Délka: 90 minut
Země: USA / Kanada

Hrají:
Alan Van Sprang ... (Sarge „Nicotine“ Crocket)
Kenneth Welsh ... (Patrick O’Flynn)
Kathleen Munroe ... (Janet / Jane O’Flynn)
Devon Bostick ... (Boy)
Richard Fitzpatrick ... (Seamus Muldoon)
Athena Karkanis ... (Tomboy)
... a dal­ší

Romero se ve svém nej­no­věj­ším kous­ku Survival of the Dead roz­ho­dl roz­vi­nout pří­běh jed­né z ved­lej­ších postav sním­ku Diary of the Dead. Tou je kon­tro­verz­ní posta­va nájem­né­ho žol­dá­ka národ­ní gar­dy ‘‘Nicotine‘‘ Crocketa, kte­rý se v minu­lém fil­mu mihl jen krát­ce, ale zde pat­ří k hlav­ním posta­vám. Degradovaný plu­kov­ník, nyní ser­žant Crocket spo­leč­ně se svým týmem gar­dis­tů se roz­hod­ne dezer­to­vat a pokra­čo­vat v likvi­da­ci všu­dypří­tom­ných zom­bie na vlast­ní pěst. Během jed­né pře­střel­ky nalez­nou vel­kou sumu peněz a roz­hod­nou se zmi­zet co mož­ná nej­dá­le od armá­dy a otrav­ných nemrtvých. Při své ces­tě se set­ka­jí s mla­dým tee­nage­rem (Boy), kte­rý se k nim při­dá­vá a díky inter­ne­to­vé­mu spo­je­ní nalez­ne video jis­té­ho Patricka O´Flynna, kte­rý na něm láká pře­ži­vší lidi, aby při­je­li žít na vzdá­le­ný ost­rov Plum, na kte­rém dosud neži­jí žád­ní zom­bie. Vojáci vycí­tí novou pří­le­ži­tost a dle instruk­cí vyra­zí do doků…

Tato pasáž je ješ­tě doce­la zábav­ná, pro­to­že reži­sér vsa­dil na poně­kud akč­ní poje­tí, kdy kul­ky z kulo­me­tů a pis­to­lí líta­jí vzdu­chem a zom­bie jsou kose­ny jed­na za dru­hou. Divák se zde dočká i něko­li­ka kva­lit­ních hlá­šek a pře­de­vším samot­ná atmo­sfé­ra zde není tolik únav­ná. Samotní vojá­ci jsou pěk­ná sebran­ka nej­růz­něj­ších indi­vi­duí a divá­ci s nimi zaži­jí něko­lik per­ných chvi­lek. Děj pěk­ně odsý­pá a je vidět, že si to i sami hlav­ní akté­ři uží­va­li. Jenže s pří­jez­dem vojá­ků do doků se z toho fil­mu zača­la stá­vat do jis­té míry fraš­ka. Plavání ve vodě v obje­tí nena­žra­ných zom­bie se mi moc nelí­bi­lo a roz­hod­ně jsem oče­ká­val od této pasá­že mno­hem víc. Nakonec se všech­no jen odby­lo nud­ným stří­le­ním na bře­hu a roz­je­tá atmo­sfé­ra zača­la upa­dat. To jsem však ješ­tě netu­šil co mě bude čekat s pří­jez­dem na ost­rov…

Ostrov Plum byl ješ­tě done­dáv­na doce­la poklid­ným mís­tem, na kte­rém žily dvě irské rodi­ny O´Flynnů a Muldoonů spo­leč­ně s něko­li­ka pří­buz­ný­mi. Mezi vůd­ci obou rodin však čas­to panu­jí nesho­dy, kte­ré vyvr­cho­lí v ote­vře­nou nená­vist poté… Určitě tuší­te, že nako­nec dora­zí náka­za i sem, což není žád­ný spo­i­ler, pro­to­že to se dozví­me hned na začát­ku fil­mu v jed­né z prv­ních scé­nek. Nebudu se moc roze­pi­so­vat, co se na ost­ro­vě bude ode­hrá­vat až dokon­ce fil­mu, ale věř­te, že nic svě­to­bor­né­ho tu k vidě­ní není. Samozřejmě zde bude k vidě­ní opět kla­sic­ký boj hor­dy zom­bies a lidí, jenž s nimi mají odliš­né plá­ny. Romero se snad v kaž­dém svém díle této dlou­hé série sna­ží divá­kům vště­pit a hlav­ně při­nést své posel­ství o mezi­lid­ských vzta­zích a pokaž­dé se sna­ží pou­ká­zat, že být člo­vě­kem může být mnoh­dy i hor­ší, než se stát nemrt­vým. Tentokrát mu jde pře­de­vším o rodin­né záze­mí a fakt, že rodi­na má držet pohro­ma­dě v dob­rém i zlém. Obě rodi­ny měli mezi sebou spous­tu kon­flik­tů, ale ten­to­krát se to už dosta­lo do extré­mu. Zatímco jed­na se sna­ží všech­ny zom­bie bez ohle­du na rodo­vou pří­sluš­nost odstra­nit kul­kou do hla­vy, ta dru­há chce vyčkat až se vyna­lez­ne něja­ký lék a žít s nemrt­vý­mi v míru a sou­la­du. Jenže jak to může dopad­nout, když při­vá­že­te hla­do­vou zom­bie na řetěz a chce­te jí nau­čit žrát něco jiné­ho než je lid­ské maso?

Samotná atmo­sfé­ra se sna­ží držet svých před­chůd­ců, ale ten­to­krát to mnoh­dy nefun­gu­je. Především pak humor­ným poje­tím, kte­ré zde Romero při­ve­dl. Celý sní­mek mi doce­la čas­to při­po­mí­nal spí­še kome­dii než horor a v urči­tých pasá­žích to bylo doce­la na ško­du. To co v jiných jeho fil­mech fun­go­va­lo téměř na jed­nič­ku, tady zas až tak dob­ré neby­lo. Nejvíc to bylo asi vidět na spe­ci­ál­ních efek­tech, kdy pro­šla kul­ka hla­vou nemrt­vé­ho a roz­hod­ně v ní nezů­sta­la. Tyto scé­ny byly doce­la trap­né a moc se mi nelí­bi­ly. Podobné to bylo i s kýčo­vi­tos­tí někte­rých nových prv­ků, jenž sem Romero při­ne­sl. SPOILER: ZOMBIE JEZDÍCÍ NA KONI BYLA TAK TRAPNÁ, JAKO POKUS NAUČIT ŽRÁT ZOMBIE ZVÍŘECÍ MASO. KONEC SPOILERU. Mám doce­la oba­vy, aby se dal­ší reži­sé­ro­vi fil­my nezvrh­ly v něco podob­né­ho, co bylo k vidě­ní na kon­ci toho­to sním­ku. Zvláště pak poté, co bude film pre­sen­to­ván jako čis­to­krev­ný horor a ve finá­le se z něho sta­ne…

Docela mě pře­kva­pi­ly i někte­ré herec­ké výko­ny. Přestože zde nehrál žád­ný pří­liš zná­mý herec, dá se zde nalézt něko­lik tvá­ří, jenž si jis­tě bude­te pama­to­vat z jiných horo­ro­vých fil­mů. Mladý herec Devon Bostick se obje­vil napří­klad v SAW 6, Athena Karkanis pak v SAW 4 a 5, v nepo­sled­ní řadě pak Julian Richings, jehož výraz­nou tvář jste měli mož­nost spat­řit mimo jiné ve fil­mech jako SAW 4, Wrong Turn, Cube.

Tento posled­ní Romerův film ve mne žád­né výraz­něj­ší sto­py neza­ne­chal, pro­to­že jak jis­tě víte, zom­bie žánr nepat­ří mezi moje nej­ob­lí­be­něj­ší. Přesto si však mys­lím, že roz­hod­ně nejde o žád­nou ztrá­tu času, kte­rou by jste muse­li doslo­va pro­tr­pět. Asi nej­vět­ším kla­dem je děj, jenž se ode­hra­je před pří­jez­dem vojá­ků na ost­rov a krat­ší sto­páž. Ta hodi­na a půl je tak ako­rát. Bohužel úpl­ný závěr fil­mu mě dost zkla­mal a jen dou­fám, že dal­ší jeho fil­my nebu­dou pokra­čo­vat v podob­ném sty­lu. Samozřejmě je zde k vidě­ní opět něko­lik veli­ce kva­lit­ních scé­nek a hlá­šek, kte­ré pat­ří asi k tomu nej­lep­ší­mu, co nám film mohl nabíd­nout. Romero je však člo­věk, kte­rý si může ve svých fil­mech dělat co chce a fanouš­ci mu budou stej­ně pořád zobat z ruky. Škoda jen té občas­né kýčo­vi­tos­ti a pří­tom­nos­ti někte­rých trap­ných momen­tů.

Hodnocení:
60%