Načítám počet zobrazení...
 |
Svatební cesta se pro mladou dvojici stane opravdovou noční můrou. Zvrácený satanista si totiž nebohou ženu vybral jako oběť pro svůj rituál…
|
Mladí novomanželé Peter a Joana vyráží vlakem na svatební cestu. Jejich cílem se má stát malé městečko v Maďarsku. Během jízdy k nim přisedne do kupé doktor Werdegast, který jim začne vyprávět svůj velice podivný životní příběh. Všichni společně následně nastoupí do autobusu, který je má odvést k vytouženému městu. Během prudkého deště však dojde k autonehodě a mladá žena utrpí lehké zranění. Werdegast oběma doporučí přečkat noc v domě svého přítele architekta Poelziga, který bydlí nedaleko. Dočkají se vřelého přijetí a dokonce i teplých postelí. Nikdo z nich však nemá ani tušení, že se jejich hostitel zrovna chystá provést satanistický rituál, ke kterému je potřeba obětování mladé ženy…
Český název: Černá kočka
Režie: Edgar G. Ulmer
Rok výroby: 1934
Délka: 65. min
Země: USA
Hrají:
Boris Karloff ………………(Hjalmar Poelzig)
Bela Lugosi ………………..(Dr. Vitus Werdegast)
David Manners …………….(Peter Alison)
Julie Bishop ………………..( Joan Alison)
Harry Cording ………………(Thamal)
… a další
Obě herecké ikony Boris Karloff i Bela Lugosi mají na svém kontě mnoho nezapomenutelných zářezů v hororovém žánru a díky společnosti Universal se jim podařilo společně natočit několik z nich. Tento film se stal jejich „premiérou“ ve které je mohli diváci vidět hrát společně. Díky vychytralému marketingovému tahu režiséra a scénáristy v jedné osobě Edgara G. Ulmera, který použil jako reklamu stejnojmennou povídku E. A. Poea (přestože s ní film nemá prakticky nic společného).
Černobílý snímek vzhledem k době svého vzniku sice nenabízí nějak velkou porci hrůzy, ale ono hodně záleží, jak se na to člověk dívá. Skvělé herecké umění obou pánů (Karloff, Lugosi) je již samo osobě pastvou pro oči. Především pak Boris díky svému vzhledu a uhrančivému pohledu dokázal pošimrat na zádech nejednoho fanouška a to i bez masky. Tady ho stačilo navléct do černého hábitu, nebylo potřeba nějakých zdlouhavých dialogů a i přesto dokázal navodit docela slušnou porci mrazivé atmosféry. Bela mu však zdatně konkuroval, přestože mi místy přišlo, že hrál až „druhé housle“. To však bylo zapříčiněno charakteristikou jeho postavy.
Co mně však dostalo na snímku nejvíce, byl samotný ateliér architektova domu. Propracované kulisy, tajemství ukryté ve sklepení a vhodně zvolený hudební doprovod dokázali v této kombinaci vytvořit slušnou dávku napínavé atmosféry. Asi největší třešničkou byly ony „úmrtní“ scény, které sice u některých jedinců mohou vyvolat posměšné úšklebky, ale v době vzniku zapříčinily, že v některých zemích byl film zakázán. Kupříkladu ona scény, při které mělo dojít mimo kameru ke svlékání z kůže. No dnešní režiséři by si zřejmě tehdy vůbec nevrzli. Podobné klasiky mám velice rád a tak dám z úcty nadprůměrné hodnocení, přestože znám i lepší filmy z oné doby.
Hodnocení:
60%
Podívejte se na hodnocení Black Cat, The na Kinoboxu.
