Blue Monkey (1987)

Do nemoc­ni­ce je při­ve­zen sta­rý muž, kte­rý při­šel do kon­tak­tu s cizo­kraj­nou rost­li­nou váš­ni­vé zahrad­ni­ce Marwelly. Krátce před svou smr­tí mu z úst vyle­ze podiv­ná hmy­zí larva a to zrov­na ve chví­li, kdy tam při­jíž­dí detek­tiv Bishop se svým postře­le­ným kole­gou. Místní per­so­nál si s něčím podob­ným neví rady a tak je na kli­ni­ku povo­lán zná­mý ento­mo­log Elliot Jacobs. Jenže ješ­tě než se sta­čí na lar­vu podí­vat, zasáh­ne osud v podo­bě zvě­da­vých dět­ských paci­en­tů, kte­ří na lar­vu vyli­jí roz­tok s růsto­vým hor­mo­nem. Sameček nezná­mé­ho brou­ka tak během krát­ké chví­le doros­te do obrov­ských roz­mě­rů a v nemoc­ni­ci vypuká pani­ka. Nejenom že se doká­že sám roz­mno­žo­vat, ale navíc mu zachut­na­lo lid­ské maso. Nemocnice se oci­tá v karan­té­ně a lidi uvnitř se musí posta­rat sami o sebe…

Český název: Inseminátor

Režie: William Fruet

Rok výro­by: 1987

Délka: 95 min

Země: Kanada / USA

Hrají:

Steve Railsback...(detektiv Jim Bishop)

Gwynyth Walsh...(Dr. Rachel Carson)

Don Lake...(Elliot Jacobs)

Susan Anspach...(Dr. Judith Glass)

Ivan E. Roth...(monstrum)

...a dal­ší

Když jsem si pře­če­tl hrubý obsah fil­mu, byl jsem doce­la zvě­da­vý co se z toho nako­nec „vyklu­be“. Zvířecí horo­ry mám rád a občas se mezi nimi vyskyt­ne i něja­ký ten hmy­zí kle­not. Bohužel zde zůsta­lo jen u zbož­né­ho přá­ní, pro­to­že svou kva­li­tou ten­to kou­sek nedo­sa­hu­je ani prů­mě­ru. Již samot­ný název byl hod­ně zavá­dě­jí­cí, ale reži­sér Fruet nedo­ká­zal vyždí­mat ze scé­ná­ře veš­ke­rý poten­ci­ál, kte­rý se tu pří­mo nabí­zel. Nevím, mož­ná za to mohl malý roz­po­čet, snad jeho momen­tál­ní roz­po­lo­že­ní – pro­to­že jinak jde o doce­la dob­ré­ho reži­sé­ra, kte­rý má na svém kon­tě něko­lik zají­ma­vých fil­mů.

Přitom samot­ná atmo­sfé­ra sku­teč­ně zpo­čát­ku nevy­pa­da­la vůbec zle. Onen strach z „nezná­mé­ho“ k tomu dopo­má­hal, stej­ně jako samot­né pro­stře­dí nemoc­ni­ce, kte­ré již samot­né v mno­hých pro­bou­zí hrů­zu a kře­če. Když k tomu při­po­čí­tá­me i něko­lik prv­ních úmr­tí / zmi­ze­ní něko­li­ka postav, nevy­pa­da­lo to vůbec špat­ně. Zvláště když ani herec­ké obsa­ze­ní – potaž­mo výko­ny, neby­li taky zrov­na špat­né. Jenže potom při­šel nej­vět­ší kámen úra­zu a to samot­ná podo­ba hmy­zí nestvů­ry a její nepři­ro­ze­né pohy­by.

Gumovitost brouka/mravence (či co to bylo) byla až do nebe vola­jí­cí a půso­bi­la mnoh­dy dost směš­ně. Zvláště ke kon­ci fil­mu. Ona cel­ko­vě byla dru­há polo­vi­na výraz­ně slab­ší, než ta prv­ní. Chvílemi to zača­lo dost zavá­nět trap­nos­tí a nepo­moh­ly tomu ani někte­ré humor­né situ­a­ce, kte­ré se tu obje­vi­ly. Opíjející se sta­řen­ky v poko­ji však pat­ří ke zla­té­mu hře­bu veče­ra. Bohužel těch­to momen­tů tu bylo žalost­ně málo a navíc film ani nebyl vede­ný jako horo­ro­vá kome­die. Což by mož­ná bylo mno­hem lep­ší. Takhle mi z toho nako­nec zby­la jen trp­kost v ústech a já pros­tě nemůžu dát ani prů­měr­né hod­no­ce­ní.

Hodnocení:

40%