5150, Rue des Ormes (2009)

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Hledat pomoc v tom­to domě, byl ten nej­hor­ší nápad v jeho živo­tě! Zdejší rodin­ka totiž uzná­vá jen své záko­ny a všech­ny hříš­ní­ky tres­tá pěk­ně po svém.

Pověrčiví lidé věří, že pokud vám pře­běh­ne přes ces­tu čer­ná kočka, nevěs­tí to nic dob­ré­ho. I ten­to film se drží toho­to poře­ka­dla a hlav­ní hrdi­na Yannick brzy pozná na vlast­ní kůži, že slí­dit u cizích lidí se nemá. Poté co má neho­du na kole se roz­hod­ne vyhle­dat pomoc v jed­nom z domů na uli­ci čís­lo 5150. Jeho maji­te­lem je postar­ší taxi­kář Jacques Beaulieu, kte­rý mu nabíd­ne pomoc. Jenže mís­to toho aby Yannick počkal ven­ku před domem, roz­hod­ne se nepo­zván vejít do domu. Tím však udě­lal nej­vět­ší chy­bu ve svém živo­tě, pro­to­že je pochví­li napa­den roz­zu­ře­ným maji­te­lem, kte­rý jej nási­lím zavře v jed­nom z poko­jů. Během násle­du­jí­cích dní se mla­dík sezná­mí se vše­mi čle­ny této poma­te­né rodi­ny. Ta hlá­sá, že má boží poslá­ní očis­tit svět od všech hříš­ní­ků a pod­le krva­vých stop v poko­ji je jas­né, že zde se svý­mi hos­ty roz­hod­ně nejed­na­jí v ruka­vič­kách. Přestože se Yannick poku­sí něko­li­krát utéct, jsou jeho poku­sy vždy mar­né a poma­te­ná rodin­ka mu v tom zavčas zabrá­ní. Nešťastníkovi tak zbý­vá jedi­né, musí se podří­dit míst­ním zvy­kům a poku­sit se odha­lit všech­ny sla­bi­ny jed­not­li­vých čle­nů.

Režie: Éric Tessier
Rok výro­by: 2009
Délka: 110 min
Země: Kanada

Hrají:
Marc-André Grondin ... (Yannick Bérubé)
Normand D’Amour ... (Jacques Beaulieu)
Mylène St-Sauveur ... (Michelle Beaulieu)
Sonia Vachon ... (Maude Beaulieu)
Élodie Larivière ... (Anne Beaulieu)
a dal­ší

Když jsem si pouš­těl ten­to film, abso­lut­ně jsem netu­šil do čeho jdu. Do rukou se mi dostal náho­dou a jak jsem poz­dě­ji zjis­til, udě­lal jsem se dob­ře, že jsem si nepře­če­tl o něm ani jed­nu infor­ma­ci. Začátek fil­mu má poně­kud vlaž­něj­ší tem­po, na kte­ré jsem si už u kana­ďa­nů zvy­kl. Díky fran­couz­ské­mu dabin­gu jsem si však doslo­va uží­val kaž­dou větu, pro­to­že tuhle řeč pros­tě milu­ji. Po zhru­ba dese­ti minu­tách při­chá­zí hned prv­ní akce a my se tak máme šan­ci blí­že sezná­mit s maji­te­lem a jeho domem. Napohled nor­mál­ní chla­pík Jacques však skrý­vá děsi­vé tajem­ství, kte­ré postup­ně začí­ná vyplou­vat napo­vrch. Již při pohle­du na zakr­vá­ce­né­ho muže nevěs­tí nic dob­ré­ho a poté co je tak­tic­ky odstra­něn z ces­ty, aby uvol­nil mís­teč­ko naše­mu hrdi­no­vi je jas­né, že se může­me těšit na dal­ší řezni­či­nu. Jenže ten­to dojem nám brzy tvůr­ci sami vyvrá­tí, pro­to­že jejich dílo se od jemu podob­ných výraz­ně liší a to v mno­ha ohle­dech. Nejde totiž o žád­nou tuc­to­vou zále­ži­tost.

V žád­ném pří­pa­dě se zde totiž neshle­dá­me s dal­ší vyši­nu­tou rodin­kou, kte­rá vraž­dí kaž­dé­ho napo­tká­ní, mají­cí šíle­né výra­zy ve tvá­ři a ve skle­pě spižír­nu. No i když…Na scé­ně se totiž obje­ví doce­la nor­mál­ně vyhlí­že­jí­cí obtloust­lá man­žel­ka, kte­rá je sil­ně věří­cí a sna­ží se rodi­nu co mož­ná nej­ví­ce stme­lit. Bohužel na slo­vo poslou­chá man­že­la a ctí jeho pra­vi­dla. Jejich nejmlad­ší dcer­ka Anne je sice troš­ku zao­sta­lá, ale roz­hod­ně jde o roz­to­mi­lé děv­če. Tátovým mazán­kem je však star­ší Michelle, kte­rá ač rebel­ka se má stát jeho nástup­ky­ní. Bohužel moc nedo­ká­že ovlá­dat své emo­ce, což se otco­vi ale vůbec nelí­bí, pro­to­že je to v roz­po­ru s jeho pra­vi­dly. Její kru­tost a zlo­my­sl­nost se jí ovšem někdy nevy­plá­cí, pro­to­že tím ztrá­cí u své­ho táty plu­so­vé body. Tato pove­de­ná čtve­ři­ce se tak na něko­lik násle­du­jí­cích dní, týd­nů stá­vá Yannickovou nemi­lou spo­leč­nos­tí. Mladík však postu­pem času zjiš­ťu­je, že jejich rodin­ná pou­ta mají váž­né trh­li­ny a toho by mohl vyu­žít ve svůj pro­spěch.

Tvůrci se v této fázi sku­teč­ně čini­li a divá­ko­vi se sna­ži­li nabíd­nout co mož­ná nej­lep­ší podí­va­nou hlav­ně po psy­cho­lo­gic­ké strán­ce děje. Propracovanost a pře­de­vším roz­ví­je­jí­cí se cha­rak­te­ris­ti­ka všech postav nemů­že zůstat bez povšim­nu­tí a samot­ná záplet­ka se začne roz­tá­čet do pořád­ných obrá­tek. Pomalu totiž začí­ná­me pood­ha­lo­vat všech­na tajem­ství pří­bě­hu a pře­de­vším pak samot­né­ho ‘‘poslá­ní‘‘, kte­ré se sna­ží otec rodi­ny spl­nit do pun­tí­ku. Na tom co dělá nevi­dí ani on ani jeho rodi­na nic špat­né­ho. Vždyť kaž­dý hřích a zlo­čin je potře­ba řád­ně potrestat a pokud mož­no způ­so­bit při­tom co mož­ná nejmé­ně boles­ti. Občas však kaž­dé­mu rup­nou ner­vy a tak se to i zde neo­be­jde bez nási­lí a men­ší dáv­ky krve.

Milovníci šachu si zde také při­jdou na své, pro­to­že i tomu­to koníč­ko­vi je zde věno­vá­na pod­stat­ná část děje. V jed­not­li­vých par­ti­ích navíc zaví­tá­me i do tak­zva­né ast­rál­ní sfé­ry (spí­še jde o noč­ní můry), kte­rá nám nabíd­ne mno­ho zají­ma­vých sce­né­rií. Ke kon­ci nás navíc čeká nejed­no pře­kva­pe­ní a já mys­lím, že bude­te urči­tě spo­ko­je­ni s finál­ní pasá­ží. Bohužel ani zde se tvůr­cům nepo­da­ři­lo zce­la vymí­tit nej­růz­něj­ší chy­bič­ky a sem tam se obje­ví i doce­la nud­né pasá­že. Možná to chtě­lo troš­ku krat­ší sto­páž, při­dat troš­ku více napě­tí v urči­tých chví­lích, ale se sním­kem jako s cel­kem jsem doce­la spo­ko­je­ný.

Herecké výko­ny jsou na při­ja­tel­né úrov­ni a až na pár oka­mži­ků pro­ti nim nemám sko­ro žád­né výhra­dy. Všichni hlav­ní akté­ři si ved­li v rám­ci svých mož­nos­tí oprav­du důstoj­ně a i díky nim si divák těch 110.minut uži­je oprav­du s chu­tí. Navíc musím pochvá­lit i samot­nou kame­ru, kte­rá se na kanad­ské pomě­ry něko­li­krát oprav­du pře­ko­na­la.

Hodnocení:
70%

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře