Circle of Eight (2009)

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Nadešel čas, aby se Jessica osa­mo­stat­ni­la a tak se z pohod­lí rodin­né­ho domu na ven­ko­vě, odstě­hu­je od rodi­čů do osmi­pa­t­ro­vé­ho byto­vé­ho kom­ple­xu v Los Angeles. Sice nejde o žád­ný pře­py­ch a ponu­ré chod­by i vzhled samot­né budo­vy vzbu­zu­jí spí­še strach, ale prv­ní kro­ky jsou vždyc­ky těž­ké. Mnohem více však mla­dou dív­ku trá­pí její sou­se­dé. Zdají se být sice na prv­ní pohled milí a přá­tel­ští, ale je na nich něco div­né­ho. Jakoby o ní všech­no vědě­li a nene­cha­jí ji ani na chví­li na poko­ji. Jediný kdo vypa­dá nor­mál­ně je pohled­ný umě­lec Evan. Jenže je v tom­to domě vůbec něco či někdo nor­mál­ní? Poté, co se Jessica sta­ne svěd­kem podiv­ných úmr­tí něko­li­ka sou­se­dů, se dív­ka roz­hod­ne při­jít na kloub tajem­ství toho­to mís­ta i jeho oby­va­tel.  

Český název: Kruh Osmi

Režie: Stephen Cragg

Rok výro­by: 2009

Délka: 83 min

Země: USA

Hrají:

Austin Highsmith...(Jessica)

Ryan Doom...(Evan)

John Bishop...(Ed)

Katie Lowes...(Elaine)

DJ Qualls...(Randall)

...a dal­ší

Krátký obsah pro­zra­zu­jí­cí hru­bou kost­ru pří­bě­hu vypa­dal doce­la zají­ma­vě. Nečekal jsem sice žád­né zázra­ky, ale někde ve skry­tu duše jsem dou­fal, že by ten­to film nemu­sel být zas až tak špat­ný. O jeho nepří­liš licho­ti­vém hod­no­ce­ní jsem při spuš­tě­ní toho­to kous­ku, neměl ani potu­chy. Začátek se nesl v duchu pís­ně Flames Go Higher od sku­pi­ny Eagles of Death Metal a já si pobru­ko­val spo­leč­ně s hlav­ní hrdin­kou. Dokonce jsem spo­leč­ně s ní poci­ťo­val i jis­tý prvot­ní odpor k domu s výstiž­ným jmé­nem Dante. Vlastně to samé můžu říci i o samot­ném poko­ji, kte­rý ve mně vyvo­lal nedob­ré vzpo­mín­ky na jed­no nejme­no­va­né uby­to­va­ní, kte­ré jsem v minu­los­ti musel absol­vo­vat.

Ale konec nos­tal­gic­kých žvás­tů. Pochmurný inte­ri­ér a pře­de­vším vlezlí až úlis­ní oby­va­te­lé domu, byli pří­sli­bem k zají­ma­vé podí­va­né, ale to jsem ješ­tě neměl tuše­ní o všech těch sla­bi­nách samot­né­ho scé­ná­ře. A že jich tu bylo. Nevím, jest­li to bylo sla­bou chvil­kou jinak doce­la úspěš­né­ho reži­sé­ra Cragga, ale je prav­da, že on se ve své kari­é­ře věnu­je spí­še natá­če­ní seri­á­lů, nebo jeho neschop­nos­tí pra­co­vat s horo­ro­vou atmo­sfé­rou. Ovšem i scé­náris­ta by si za odve­de­nou prá­ci, zaslou­žil pořád­ně nafac­ko­vat. Kvalita nepří­liš ducha­pl­ných dia­lo­gů byla na úrov­ni zvlášt­ní ško­ly.

Když k tomu při­po­čí­tá­me i pře­mí­ru žánro­vé­ho klišé a oprav­do­vou nemo­houc­nost tvůr­ců, byla kata­stro­fa na svě­tě. Objevila se tu celá řada scén (nebo kon­ver­za­cí), u kte­rých jsem si pros­tě musel zaťu­kat na čelo, jak je mož­né, něco tako­vé­ho vůbec vypus­tit do svě­ta. No ono jest­li to nebu­de tím, že celý film byl pod hla­vič­kou Mountain Dew Green Label Studios, kte­ré se mimo jiné poda­ři­lo pro­cpat svůj pro­dukt (nápoj) i do samot­né­ho fil­mu (Coca Cola to dělá pořád, tak proč se tomu vlast­ně divím).

Čímž tedy hod­ně zamr­zí, že když už se tu něco horo­ro­vé­ho sku­teč­ně obje­vi­lo, tak to pohřbi­la prá­vě již zmí­ně­ná nemo­houc­nost reži­sé­ra. Několik sluš­ně naa­ran­žo­va­ných mrt­vol – to je dost cha­bý výsle­dek, pro uspo­ko­je­ní horo­ro­vých fanouš­ků. Zvláště když se ve finá­le uká­že, že jde o dal­ší kou­sek s časo­vou smyč­kou – ale více nebu­du pro­zra­zo­vat. Aby jste nepři­šli ale­spoň o těch něko­lik stříp­ků, kte­ré nám tajem­ství byto­vé­ho kom­ple­xu nabíd­lo. Co se herec­kých výko­nů týká, tak tady to neby­la žád­ná slá­va a to na všech fron­tách. Představitelka hlav­ní hrdin­ky Austin Highsmith je sice pohled­ná žen­ská, ale tady moc neza­zá­ři­la ani ona. No a DJ Qualls (coby asi nej­zná­měj­ší tvář) jakbys­met. Přece jenom v tee­nager­ských kome­di­ích mu to jde mno­hem lépe. Tam doká­že ale­spoň pro­dat ten svůj ksicht, pro­to­že tady byla ta jeho posta­va pří­mo na ránu.

Circle of Eight tak po záslu­ze žád­nou díru do svě­ta nikdy neu­dě­lá. Jde o veli­ce sla­bý horor, kte­rý by měl mož­ná i navíc, ale to by se ho musel ujmout někdo úpl­ně jiný. A hlav­ně by se musel mno­hem vylep­šit samot­ný scé­nář. Takhle je to jen hod­ně pod­prů­měr­ný film, kte­rý klid­ně může­te minout bez povšim­nu­tí. 

Hodnocení:

30%