Color Out of Space (2019)

rp Color Out of Space 2019.jpg

Lovecraftův ruko­pis a bar­vič­ky z vesmí­ru, roz­pou­ta­jí na odleh­lé far­mě hoto­vé šílen­ství a zká­zu…

Nathan Gardner spo­leč­ně se svou nemoc­nou man­žel­kou Theresou a tře­mi dět­mi byd­lí na odleh­lé far­mě, kde cho­vá alpa­ky. Neustále musí odo­lá­vat nabíd­kám míst­ní sta­rost­ky, kte­rá by jeho poze­mek chtě­la při­po­jit k výstav­bě pře­hra­dy. I z toho důvo­du na mís­to při­jíž­dí hyd­ro­log Ward, kte­rý hod­lá otes­to­vat kva­li­tu tam­ní vody v oblas­ti. Jednoho veče­ra však z oblo­hy spad­ne mete­o­rit pří­mo na Gardnerův poze­mek. Je z něj cítit podiv­ný zápach, sví­tí ješ­tě podiv­něj­ší­mi barva­mi, veš­ke­rá elek­tro­ni­ka má výpad­ky, stej­ně tak inter­net, mobil­ní pokry­tí i auta. Do rána se však roz­pad­ne a vypa­dá to, že se na celou věc brzy zapo­me­ne. Jenomže záhy jsou čle­no­vé rodi­ny vysta­vě­ni podiv­ným halu­ci­na­cím, jejich psy­chi­ka se začne zhor­šo­vat, pří­ro­da oko­lo domu se začne měnit a rodin­ná idyl­ka se změ­ní v hoto­vé peklo…

Český název: Barva z vesmí­ru

Režie: Richard Stanley

Rok výro­by: 2019

Délka: 111 min

Země: USA

Hrají:

Nicolas Cage...(Nathan)

Joely Richardson...(Theresa)

Madeleine Arthur...(Lavinia)

Brendan Meyer...(Benny)

Julian Hilliard...(Jack)

Elliot Knight...(Ward Phillips)

...a dal­ší

Lovecraftovu povíd­ku, kte­rou se ten­to film nechal inspi­ro­vat, jsem nikdy neče­tl. Věřím však, že to musí být parád­ní počte­níč­ko. S hod­no­ce­ním samot­né­ho fil­mu mám však dost roz­po­ru­pl­né poci­ty. Richard Stanley není špat­ný reži­sér a již něko­li­krát doká­zal upou­tat mou pozor­nost svý­mi fil­my, stej­ně tak si nejde nevšim­nout, že i on je fan­dou Lovecraftovy tvor­by a jeho fik­tiv­ní­ho svě­ta. To všech­no je fajn a já mu fan­dil i ten­to­krát, jenomže tady jsem zpo­čát­ku tvr­dě nara­zil.

Prvních 45 minut mě nesku­teč­ně nudi­lo. Příroda byla fajn, rodi­na doce­la uje­tá, i když svým způ­so­bem i tak tro­chu roz­to­mi­lá (hlav­ně ta dcer­ka by stá­la za hřích), stár­nou­cí Cage i Richardson už mají svá nej­lep­ší léta dáv­no za sebou, ale tady mi vylo­že­ně neva­di­li. Jenže to poma­lé star­tov­ní tem­po bylo na můj vkus poně­kud otrav­né, ner­vóz­ně jsem pořád poku­ko­val po časo­mí­ře a asi dva­krát dostal chuť, to pros­tě natvr­do vypnout. Naštěstí se pak výraz­ně zlep­ši­la nejen samot­ná atmo­sfé­ra, ale koneč­ně jsem dostal i sluš­nou por­ci bizar­ní podí­va­né. A že to byl doce­la úlet.

Dva ufik­nu­té prs­ty a stud­na sice dost při­po­mí­na­li již xkrát vidě­né klišé, ale vesmír­né bar­vič­ky potom roz­pou­ta­ly lahod­nou napo­do­be­ni­nu Věci a fan­do­vé bizar­ní podí­va­né si při­jdou na své. Nechybí meta­mor­fó­za lidí i zví­řat, řezá­ní koso­čtver­ců do čela, postup­ná eli­mi­na­ce jed­not­li­vých hlav­ních postav a přes­to­že úpl­ný závěr mě zase tro­chu zkla­mal, nako­nec odchá­zím od toho­to fil­mu jakž­takž spo­ko­je­ný. Zázrak se neko­nal, ale na prů­měr­né ohod­no­ce­ní to nako­nec dosáh­lo. I když nevím, jest­li si to ješ­tě někdy pus­tím zno­vu.

Hodnocení:

50%