Lovecraftův rukopis a barvičky z vesmíru, rozpoutají na odlehlé farmě hotové šílenství a zkázu… |
Nathan Gardner společně se svou nemocnou manželkou Theresou a třemi dětmi bydlí na odlehlé farmě, kde chová alpaky. Neustále musí odolávat nabídkám místní starostky, která by jeho pozemek chtěla připojit k výstavbě přehrady. I z toho důvodu na místo přijíždí hydrolog Ward, který hodlá otestovat kvalitu tamní vody v oblasti. Jednoho večera však z oblohy spadne meteorit přímo na Gardnerův pozemek. Je z něj cítit podivný zápach, svítí ještě podivnějšími barvami, veškerá elektronika má výpadky, stejně tak internet, mobilní pokrytí i auta. Do rána se však rozpadne a vypadá to, že se na celou věc brzy zapomene. Jenomže záhy jsou členové rodiny vystavěni podivným halucinacím, jejich psychika se začne zhoršovat, příroda okolo domu se začne měnit a rodinná idylka se změní v hotové peklo…
Český název: Barva z vesmíru
Režie: Richard Stanley
Rok výroby: 2019
Délka: 111 min
Země: USA
Hrají:
Nicolas Cage...(Nathan)
Joely Richardson...(Theresa)
Madeleine Arthur...(Lavinia)
Brendan Meyer...(Benny)
Julian Hilliard...(Jack)
Elliot Knight...(Ward Phillips)
...a další
Lovecraftovu povídku, kterou se tento film nechal inspirovat, jsem nikdy nečetl. Věřím však, že to musí být parádní počteníčko. S hodnocením samotného filmu mám však dost rozporuplné pocity. Richard Stanley není špatný režisér a již několikrát dokázal upoutat mou pozornost svými filmy, stejně tak si nejde nevšimnout, že i on je fandou Lovecraftovy tvorby a jeho fiktivního světa. To všechno je fajn a já mu fandil i tentokrát, jenomže tady jsem zpočátku tvrdě narazil.
Prvních 45 minut mě neskutečně nudilo. Příroda byla fajn, rodina docela ujetá, i když svým způsobem i tak trochu roztomilá (hlavně ta dcerka by stála za hřích), stárnoucí Cage i Richardson už mají svá nejlepší léta dávno za sebou, ale tady mi vyloženě nevadili. Jenže to pomalé startovní tempo bylo na můj vkus poněkud otravné, nervózně jsem pořád pokukoval po časomíře a asi dvakrát dostal chuť, to prostě natvrdo vypnout. Naštěstí se pak výrazně zlepšila nejen samotná atmosféra, ale konečně jsem dostal i slušnou porci bizarní podívané. A že to byl docela úlet.
Dva ufiknuté prsty a studna sice dost připomínali již xkrát viděné klišé, ale vesmírné barvičky potom rozpoutaly lahodnou napodobeninu Věci a fandové bizarní podívané si přijdou na své. Nechybí metamorfóza lidí i zvířat, řezání kosočtverců do čela, postupná eliminace jednotlivých hlavních postav a přestože úplný závěr mě zase trochu zklamal, nakonec odcházím od tohoto filmu jakžtakž spokojený. Zázrak se nekonal, ale na průměrné ohodnocení to nakonec dosáhlo. I když nevím, jestli si to ještě někdy pustím znovu.
Hodnocení:
50%
Nejnovější komentáře