D-day - Eoneunal gabjagi sebeonjje iyagi (2006)

rp thumbCoverMain.jpeg

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Tento inter­nát roz­hod­ně není tou nej­lep­ší vol­bou pro vaše dce­ry!

Touhou kaž­dé korej­ské dív­ky (a ne jen jich) je stu­do­vá­ní na pres­tiž­ní vyso­ké ško­le. Najdou se však mezi nimi i také, kte­ré díky své­mu cho­vá­ní či špat­né­mu pro­spě­chu na to pros­tě nema­jí. Naštěstí však mají své rodi­če, kte­ří ze svých výrost­ků chtě­jí něco mít a jsou pro­to schop­ní udě­lat oprav­du coko­liv. Pro tyto pří­pa­dy exis­tu­jí spe­ci­ál­ní škol­ní inter­ná­ty, kte­ré za nema­lý peníz sli­bu­jí výsled­ky a láka­jí mla­dé ško­lač­ky na svůj ‘‘úžas­ný pro­gram‘‘. Tak se sta­ne že sku­pi­na dívek bude po 316 dní zavře­no do podob­né­ho zaří­ze­ní, kde musí plnit škol­ní pro­gram a řídit se tam­ní­mi záko­ny, až by byly v kon­tak­tu s okol­ním svě­tem. Yoo-jin, Eun-soo, Bo-ram a Da-young pat­ří mezi ty nešťast­ni­ce, kte­ré se necha­ly zlá­kat na pěk­né video. Brzy po svém pří­cho­du však spo­leč­ně se ostat­ní­mi spo­lu­žač­ka­mi začnou lito­vat toho­to kro­ku. Vše započne ode­vzdá­ním veš­ke­rých osob­ních věcí, noše­ním nepo­ho­dl­ných uni­fo­rem a mís­ty až neú­nos­ným škol­ním řádem, kte­rý tres­tá nemi­lo­srd­ně všech­ny pro­hřeš­ky. Brzy vzni­ka­jí prv­ní kon­flik­ty mezi kru­tý­mi vycho­va­tel­ky a nepo­sluš­ný­mi žač­ka­mi, kte­ré se zde začí­na­jí cítit jako někde v kon­cen­t­rač­ním tábo­ře. Nevýhodou dívek je však fakt, že buď­to se podří­dí a budou posluš­né a nebo to psy­chic­ky nevy­dr­ží a sta­nou se z nich lid­ské trosky. Vinou kaž­do­den­ní­ho stre­su a vyčer­pá­ní navíc někte­ré z dívek začnou vidět podiv­né posta­vy či spí­še zakr­vá­ce­né těla a začí­na­jí z toho šílet. Čtveřice dívek začí­ná poma­lu odha­lo­vat děsi­vé tajem­ství inter­ná­tu, kde se zde před tře­mi roky ode­hrá­lo tra­gic­ké neštěs­tí, kte­ré se však smet­lo pod kobe­rec. Jenže minu­lost nikdy nespí a brzy se začnou obje­vo­vat prv­ní násled­ky odka­zu, kte­rý při­chá­zí rov­nou ze záhro­bí.

Režie: Eun-gyeong Kim
Rok výro­by: 2006
Délka: 95 min
Země: Jižní Korea
Alternativní název: Roommates: 4 Horror Tales / D-Day

Hrají:
Eun-Seong
Jin-yong Heo
Joo-ryeong Kim
Ri-na Kim
Yeong-jin Sin
... a dal­ší

V roce 2006 se korej­ská dis­tri­buce roz­hod­la nato­čit tako­vou mini horo­ro­vou sérii, kte­rá obsa­ho­va­la čty­ři navzá­jem nesou­vi­se­jí­cí fil­my. Tento v pořa­dí tře­tí film se jim zřej­mě pove­dl asi nej­víc. Tvůrci se ohá­ně­jí tím, že jejich film se opí­rá o sku­teč­ný základ, kte­rý se v jejich kon­či­nách ode­hrá­val. Měly však namys­li spí­še tero­ri­zo­vá­ní stu­den­tek v tako­vých inter­ná­tech, než jejich duchař­skou záplet­ku. Svým způ­so­bem je to však do jis­té míry dost mož­né, pro­to­že rodi­če jsou mnoh­dy oprav­du schop­ní udě­lat pro své děti coko­liv a prá­vě podob­ná zaří­ze­ní mají jejich rato­les­ti při­vést k dis­ci­plí­ně, káz­ni a dob­rým stu­dent­ským výsled­kům.

Přiznám se, že na mne ten­to film zapů­so­bil mno­hem více, než jsem původ­ně oče­ká­val. Především pak po své psy­cho­lo­gic­ké strán­ce, než aby mě nějak vyle­kal svou duchař­skou záplet­kou. Ta zde totiž byla spí­še odsu­nu­ta na dru­hou kolej a její absen­ce by mi ani moc neva­di­la. Nejhlavnějším téma­tem zde totiž byl sám inter­nát a mís­ty až fašis­tic­ký režim, kte­rý zde vycho­va­tel­ky před­vá­dě­ly. Mladé dív­ky čas­to děla­jí v puber­tě nej­růz­něj­ší vylo­me­ni­ny, ale tohle byl oprav­du kru­tý trest jejich rodi­čů. Ti nale­tě­li na pře­krás­né a půso­bi­vé škol­ní video, kte­ré láká do svých řad nové stu­den­ky. Nevědomky tak odsou­di­li své dce­ry k tako­vé­mu tero­ru o kte­rém se nám nezdá ani v nej­hor­ších snech. Vše začí­ná zaba­ve­ním osob­ních věcí, šper­ků a knih. Následně jsou hol­ky navle­če­ny do nepří­liš poho­dl­ných uni­fo­rem, kte­ré spíš vypa­da­jí jak tep­lá­ky. Budíček je brzo ráno a kaž­dý kdo nevy­le­ze z poste­le je násil­ně odvle­čen do sprchy. Vše začí­ná ran­ní roz­cvič­kou a potom se celý den musí­te věno­vat uči­vu. Na WC máte pře­dem urče­ný ter­mín a pokud se vám chce během hodi­ny, dosta­ne­te pár ran rákoskou přes prs­ty. Když k tomu navíc při­po­čí­tá­me i hnus­né jíd­lo a pře­de­vším stres není divu, že někte­ré dív­ky to psy­chic­ky nezvlád­nou. Jenomže pomo­ci z ven­čí se nedo­čka­jí, pro­to­že inter­nát je uzamčen na zámek a nikdo se z něj nedo­sta­ne.

Právě po této strán­ce jsem s hlav­ní­mi hrdin­ka­mi sou­cí­til asi nej­ví­ce a tvůr­cům se skvě­le daři­lo pohrá­vat si s divá­ko­vou mys­lí. Místy byl film svým způ­so­bem oprav­du kru­tý a nechut­ný. Už dlou­ho jsem neza­žil, aby mě film doslo­va uchvá­til svou kru­tou podo­bou. Jenže tvůr­ci do děje při­mí­cha­li i duchař­skou záplet­ku o tem­né his­to­rii inter­ná­tu, kte­rá se po těch letech pro­bou­zí k živo­tu. Zhruba od polo­vi­ny fil­mu tak máme šan­ci vidět i čás­ti roz­tr­ha­ných a zakr­vá­ce­ných těl, podiv­ně vypa­da­jí­cí dív­ky, kte­ré se plou­ží po chod­bách atd. Po této strán­ce fil­mu to už bylo však troš­ku zby­teč­né, pro­to­že tyto scé­ny ač na oko děsi­vé, nám toho moc neda­jí. Navíc čím více se blí­žil závěr, tím jsem byl pře­svěd­če­ný, že tahle série je snad pro­kle­tá. Ačkoliv se totiž tvůr­cům vždy poda­ří navo­dit oprav­du sluš­nou atmo­sfé­ru, tak vše vždyc­ky zby­teč­ně poka­zí v závě­ru. I ten­to­krát je to straš­ně rych­le uspě­cha­né, nevy­svět­le­né a mís­ty až cha­o­tic­ké. Přijde mi, že jim pros­tě ve finishi dochá­ze­jí nápa­dy a dech. Někdo by měl nej­spíš korej­cům uká­zat, jak se závě­ry fil­mu děla­jí.

Asi nej­za­jí­ma­věj­ším bodem je poma­lé roz­ví­je­ní samot­ných postav a pře­de­vším jejich růz­no­ro­dá cha­rak­te­ris­ti­ka. Právě i díky tomu­to fak­tu mě film zau­jal asi nej­víc. Máme zde hlav­ní čtve­ři­ci dívek, kte­ré jsou napros­to odliš­né a přes­to se z nich postup­ně začnou stá­vat kama­rád­ky. Máme zde šprt­ku Eun-soo, kte­rá má už dopře­du naplá­no­va­nou budouc­nost, ke kama­rád­kám je vždy vstříc­ná a sna­ží se jim ve stu­diu pomo­ci. Pak je tu Bo-ram, prů­měr­ná žač­ka, kte­rá dává před­nost pře­de­vším kama­rád­ství než­li uče­ní. Navíc zde figu­ru­je i jako jaká­si vypra­věč­ka celé­ho pří­bě­hu. Následuje Da-young, kte­rá je až nezdra­vě ustra­še­ná, hys­te­ric­ká a pře­de­vším si nechá všech­no líbit, pro­to­že má strach z ostat­ních. Toho vyu­ží­vá posled­ní z dívek rebel­ka You-jin (kte­rou jsem měl nej­ra­dě­ji), ta si z ní dělá své­ho puc­fle­ka. Navíc abso­lut­ně nere­spek­tu­je zdej­ší naří­ze­ní a má neu­stá­lé kon­flik­ty s vycho­va­tel­ka­mi. Jenže díky své­mu cho­vá­ní to zde schy­tá asi nej­víc a její pro­mě­na pat­ří mezi to nej­pů­so­bi­věj­ší, co je zde k vidě­ní.

D-Day je film dvou tvá­ří. Je však nezbyt­né říci, že na mě už hod­ně dlou­ho takhle žád­ný film neza­pů­so­bil a neza­ne­chal ve mně vel­mi zvlášt­ní poci­ty. Po psy­chic­ké strán­ce se to tvůr­cům poved­lo na výbor­nou a jejich ztvár­ně­ní šika­ny, tero­ru a psy­chic­ké­ho zhrou­ce­ní je oprav­du doko­na­lé. Téměř až do samé­ho závě­ru jsem se do fil­mu oprav­du zažral a pro­ti vybu­do­va­né atmo­sfé­ře ani herec­kým výko­nům nemám abso­lut­ně žád­né vět­ší výhra­dy. Jenže veli­ce podiv­ný závěr mi lehce poka­zil cel­ko­vý dojem. Přestože je pěk­ně krva­vý, tak mi jeho urych­le­ní a pře­de­vším střih moc nese­děl.

Hodnocení:
70%