Dracula: Dead and Loving It (1995)

rp thumbCoverMain.jpeg

Leslie Nielsen, jako hra­bě Drákula tero­ri­zu­je Anglii. Průměrná paro­die z díl­ny Mela Brookse.

Hrabě Drákula nahá­ní hrů­zu po celé Transylvánii a tak není divu, že všich­ni míst­ní oby­va­te­lé varu­jí bláz­ni­vé­ho advo­ká­ta Renfielda, ať necho­dí do jeho pan­ství, ale mar­ně. Ten aniž by tušil o koho jde s ním pode­pí­še smlou­vu o vlast­nic­tví Karpatského pan­ství, kte­ré leží v dale­ké Anglii. Lstivý upír si z něj udě­lá slu­hu a spo­leč­ně odje­dou do nové země. Zde se mu vel­mi brzy poda­ří začle­nit mezi ang­li­ča­ny a začne si vyhlí­žet prv­ní obě­ti. Do ces­ty se mu však neče­ka­ně posta­ví dok­tor Van Helsing, kte­rý je vel­mi nebez­peč­ný pro­tiv­ník.

Český název: Drákuloviny
Režie: Mel Brooks
Rok výro­by: 1995
Délka: 88 min
Země: USA / Francie

Hrají:
Leslie Nielsen ... (Count Dracula)
Peter MacNicol ... (R. M. Renfield)
Steven Weber ... (Jonathan Harker)
Amy Yasbeck ... (Mina Murray)
Mel Brooks ... (Dr. Abraham Van Helsing)
Harvey Korman ... (Dr. Jack Seward)
...a dal­ší

Každý z vás si urči­tě vzpo­me­ne na někte­ré z mno­ha fil­mo­vých zpra­co­vá­ní o legen­dár­ním Drákulovi, kte­rých bylo nato­če­no již něko­lik. Tentokrát však nejde o kla­sic­ký horo­ro­vý film, ale paro­dii na Coppolův film Dracula (1992). Na svě­do­mí ho má všem jis­tě zná­mý reži­sér Mel Brooks, kte­rý se pří­mo vyží­vá v humor­ných zpra­co­vá­ních zná­měj­ších fil­mů. Mezi jeho nej­zná­měj­ší paro­die pat­ří Blazing Saddles (1974), Young Frankenstein (1974), Spaceballs (1987), nebo Robin Hood: Men in Tights (1993). Jeho díla jsou mnoh­dy kri­ti­ky odsu­zo­vá­na, ale u divá­ků si zís­kal vel­ké uzná­ní a dokon­ce by se našlo i pár nomi­na­cí na Oscara. Mel Brooks se pros­tě rád baví a jeho fil­my dají čas­to vašim brá­ni­cím pěk­ně zabrat. Tento film se však od svých před­chůd­ců dost liší. Hlavně tedy v tom, že svou kva­li­tou nesa­há ostat­ním ani po kot­ní­ky. Samotný reži­sér je zná­mý i tím, že si ve svých fil­mech i rád zahra­je, tady tomu není jinak. Máte šan­ci ho vidět jako samot­né­ho Van Helsinga.

Humorné zpra­co­vá­ní legen­dár­ní­ho upí­ra hod­ně pokul­há­va­lo a v celém fil­mu se obje­vi­lo jen něko­lik svět­lej­ších chvi­lek, kte­ré mi vykouz­li­ly úsměv na tvá­ři. Jinak se zde totiž obje­vil jen suchý humor a pár poku­sů vytvo­řit zábav­nou atmo­sfé­ru. Na začát­ku fil­mu se to pro­du­cen­tům ješ­tě cel­kem daři­lo, ale postu­pem času se zába­va zača­la postup­ně vytrá­cet a zača­la se dosta­vo­vat paní nuda s vel­kým N. Dopomohly k tomu i prken­né herec­ké výko­ny hlav­ních akté­rů, od kte­rých jsem zvyk­lý na lep­ší před­sta­ve­ní. Hororová pod­sta­ta se za celý film moc­krát neob­je­vi­la a tak musím říct, že jsem viděl mno­hem lep­ší upí­ří paro­die. Filmové efek­ty se v někte­rých mís­tech oprav­du pře­ko­ná­va­ly, jak sli­bo­val text dis­tri­bu­to­ra, ale při samot­ném zpra­co­vá­ní pro­stře­dí Transylvánie mi vel­kou radost neu­dě­la­ly. Umělost pro­stře­dí a kulis byla patr­ná na prv­ní pohled.

Největším láka­dlem byl zná­mý bavič / herec Leslie Nielsen, kte­rý svý­mi výko­ny nepře­stá­vá své fanouš­ky udi­vo­vat. Natočil něko­lik desí­tek skvě­lých fil­mů z nichž mno­hé pat­ří prá­vě mezi paro­die. Mezi ně pat­ří napří­klad tako­vé skvos­ty jako Airplane! (1980), nebo The Naked Gun: From the Files of Police Squad! (1988). Natočil však i něko­lik nor­mál­ních fil­mů z nichž urči­tě sto­jí za zmín­ku The Poseidon Adventure (1972), Beau Geste (1966), nebo horo­ry Day of the Animals (1977), Creepshow (1982).

Kromě něj se zde blýs­kl i dal­ší zná­mý herec Peter MacNicol, jehož výkon pat­řil k těm nej­lep­ším. Jeho pojí­dá­ní hmy­zu mě doká­za­lo asi kro­mě sran­dov­ní­ho stí­nu roze­smát nej­víc. Všichni si ho bude­te jis­tě pama­to­vat pře­de­vším z fil­mu Ghostbusters II (1989) a Silencing Mary (1998).

Tento film vás sice pár­krát roze­smě­je, ale jinak moc vel­ké kva­li­ty nepo­bral. Osobně ho řadím mezi pod­prů­měr­né paro­die, na kte­ré se už asi nikdy nepo­dí­vám, pro­to­že jsem nevi­děl nic, co by mi zůsta­lo v pamě­ti moc dlou­ho. Kromě něko­li­ka sran­dov­ních scé­nek, pěk­ných here­ček a něko­li­ka pove­de­ných hlá­šek pře­va­žo­va­la pře­de­vším nuda. Pokud se už roz­hod­ne­te ten­to film pus­tit, tak se vydrž­te dívat až do kon­ce. Přišli by jste totiž o netra­dič­ní upí­ří čar­dáš.

Hodnocení:
40%