Lubomír Smékal je povoláním psycholog, ale také scénárista dvou českých filmů, na kterých spolupracoval s režisérem Miroslavem Krobotem. První společný film Díra u Hanušovic získal tři České lvy a loňská komedie Kvarteto osm nominací.
V jednom rozhovoru jste uvedl, že jste se při práci na filmu nechal inspirovat vzpomínkou na
studentské období, byli tedy nějaké scénky přímo z Vašeho života?
Ve filmu jsme nepoužili žádný doslovný přepis situací, které jsme prožili, nechali jsme se ale inspirovat reálnými postavami. Například rodiče Tomáše, kteří žijí v rozděleném bytě a mluví před ním o sobě jako o „bývalém otci“ a „bývalé matce“, jsem osobně znal. Reálná je například hospoda Ponorka se svými postavičkami a Šaman je z části inspirován našim kamarádem a z části skutečným olomouckým hospodským.
Celkem výraznou rolí je psycholožka ( herečka Lenka Krobotová ), která je takovým světlem v jejich hledání štěstí. Nakolik se podobá Vaší psychologický praxi, hledání štěstí tam máte zřejmě denně?
Psycholožka ve filmu neukazuje nějaký určitý způsob psychoterapie. Ona tam vlastně zase až tolik jako psycholožka nevystupuje. To důležitější je, že se jedná o ženu, která i přes svoji roli psychoterapeutky, prožívá také svůj osobní příběh hledání štěstí ve vztahu s introvertovaným Funésem a i pro ni je toto hledání poněkud kostrbaté.
Film se točil v krásném prostředí Olomouce. Můžete nám ty zajímavé lokace upřesnit?
Jednou z výrazných lokací byla kultovní hospoda Ponorka, která byla vždy hospodou převážně studentskou a dodnes se v ní pořádá řada alternativních akcí. Další zřetelnou lokací jsou zbytky Přemyslovského paláce místa, kde byl zavražděn poslední přemyslovec. Koncert kvarteta se konal barokním sále Klášterního hradiska, což je prostor nejstaršího osídlení Olomouce. Zajímavé jsou také olomoucké exteriéry, které jsme točili jako kulisy příběhu, ve kterých nejsou žádní lidé, kromě postav filmu.
Byl jste se podívat na natáčení a utkvěli Vám nějaká zážitky z natáčení?
Zúčastnil jsem se celého natáčení. Scénář jsme psali společně s Mirkem Krobotem a já jsem s ním seděl po celou dobu natáčení za monitorem, takže jsme si mohli o natáčení bezprostředně povídat. Když bylo třeba, tak jsme i v průběhu natáčení upravovali a dopisovali části scénáře. Zážitkem je pro mě způsob práce Mirka Krobota, který je na place vždy dokonale připravený a laskavý k lidem kolem sebe.
Jak psycholog vnímá natáčení, stres z vypětí, .... aby vše do sebe zapadalo?
Natáčení je vždycky namáhavé, ale současně jde o tvoření něčeho, co pomalu získává svůj tvar a směřuje k cíli, který tvůrci sledují, takže se jedná o činnost, která dává zpravidla všem zúčastněným smysl. To jsou podmínky, které zmírňují pociťování námahy a stresu. Velkou pomocí byla profesionální produkce Evolition Films.
Byla nějaká napsaná scénka, kterou jste si musel do filmu u pana Krobota probojovat, či jste měl
volnou ruku?
Scénář jsme psali společně, takže dohadování probíhalo průběžně při psaní. Je pravda, že první podoba filmu byla hodně odlišná od té konečné. Ale nebyl to boj, spíš hledání a postupný vývoj. Myslím, že si dokážeme naslouchat.
Byla nějaké napsaná scénka, která Vás překvapila svou obtížnostní, při natáčení filmu?
Přeměna psaného scénáře do filmové podoby mi přijde vždycky obtížná a je příjemné, pokud se je
možno spolehnout na skvělé herce a práci celého štábu.
Váš první scénář k filmu Díra u Hanušovic získal hned Českého lva, ale Kvarteto zůstalo u nominací. Čím jste si to zdůvodnil?
Já mám radost i z nominací a film, který získal většinu lvů se mi líbil a ocenění si zasloužil.
Jaké filmy máte rád ať už žánrově či podle tvůrce?
Mám rád francouzskou „novou vlnu“, z novějších filmů mě docela zaujal ukrajinský Kmen.
Jsme web, který se zabývá také knižníma novinkami, tak závěrem,... které knihy patří mezi Vaše
oblíbené?
Hodně se mi líbila knížka mé kolegyně psycholožky Katky Jirkové „Naboso“
Foto zdroj : 4 - Falcon, 2 - Česká televize
