Příběh Ferdy Mravence: Od prvních komiksů k modernímu seriálu

Photo © Česká televize

Ondřej Sekora při­ve­dl Ferdu Mravence na svět již před téměř sto lety. Postava slav­né­ho mra­ven­ce si pro­šla vývo­jem od komik­sů pro dospě­lé přes ide­o­lo­gic­ky ovliv­ně­né obdo­bí až po lout­ko­vé i kres­le­né adap­ta­ce. Jak se Ferda měnil v čase a jak dopadly jeho fil­mo­vé i nej­no­věj­ší tele­viz­ní zpra­co­vá­ní?

Kdo byl Ondřej Sekora a jak vznikl Ferda Mravenec

Začneme tím, kdo je Ondřej Sekora. Narodil se 25. září 1899 a zemřel v roce 1967. Byl to zná­mý novi­nář, kari­ka­tu­ris­ta a ento­mo­log. A co asi od něho nej­ví­ce zná­me, je Ferda Mravenec. První, co napsal, neby­la ale kníž­ka o Ferdovi Mravencovi, ale byl to oprav­du prv­ní autor o rag­by v Československu. Jeho Rugby, jak se hra­je a jeho pra­vi­dla byla prv­ní kni­ha, kte­rá nám při­nes­la infor­ma­ce o ang­lic­ké hře, kte­rá se roz­ší­ři­la ve svě­tě v 19. sto­le­tí.

Vraťme se ale zpět na zem. K dětem. První sku­teč­ně úspěš­nou kni­hou byla kni­ha o Ferdovi Mravencovi, kte­rou začal psát už v roce 1927, kdy zača­ly pří­ho­dy Příhody opi­lé­ho mra­ven­ce. Byl to jenom začá­tek slav­né­ho feno­mé­nu. Už za pár let, tj. 1933, zača­ly oprav­du vychá­zet pří­běhy Ferdy Mravence. V Lidových novi­nách od roku 1933. Ale neby­ly to pří­běhy pro děti, byly to pří­běhy pro dospě­lé. Před začát­kem 2. svě­to­vé vál­ky se obje­vi­ly komiksy pro dospě­lé, jako tře­ba byly Ferda cvi­čí střel­bu (19. 6. 1938), Co Ferda vyko­pal mís­to záko­pů (10. 7. 1938) či Ferda kla­me nepří­te­le (24. 7. 1938).

V rám­ci poli­ti­ky nakla­da­te­le, kdy se Sekora pros­tě věno­val aktu­ál­ním téma­tům, se pros­tě Sekora musel při­způ­so­bit, a tak své­ho Ferdu musel při­pra­vit pro děti. A tak pro děti ve 40. letech psal mno­ho pří­bě­hů, ve kte­rých se věno­val i pří­bě­hům, ve kte­rých se věno­val sku­teč­né­mu živo­tu hmy­zu. To zna­me­ná, že byly vel­mi drs­né.

Ferdu Mravence psal i do časo­pi­su Mateřídouška, ale v dal­ších letech pros­tě pří­běh při­způ­so­bil době 50. a 60. let, plné komu­nis­mu, pěti­le­tek a komu­nis­tic­kých bri­gád.

Ferda Mravenec je sice dět­ská kni­ha, ale bohu­žel málo­kdo zná v 21. sto­le­tí jeho his­to­rii, jak byla ovliv­ně­na poli­ti­kou země, ve kte­ré vzni­ka­la.

První filmové a loutkové adaptace

A teď k fil­mo­vé­mu a seri­á­lo­vé­mu zpra­co­vá­ní. Už v roce 1942 nato­či­la Hermína Týrlová prv­ní film. Byl to ani­mo­va­ný film, kte­rý měl jenom 10 minut. Spolupracovali na něm slav­ní tvůr­ci, jako byl tře­ba i Elmar Klos. Ale film byl němec­ký­mi správ­ci zaká­zán.

Druhé zpra­co­vá­ní byl také seri­ál. Na něm pra­co­val slav­ný reži­sér Cirkusu Humberto. V roce 1960.

Recenze:

Televizní Ferda Mravenec pat­ří mezi ty dět­ské seri­á­ly, kte­ré mohou i po desít­kách let pře­kva­pit svou nad­ča­so­vos­tí. Na prv­ní pohled jed­no­du­ché lout­ko­vé zpra­co­vá­ní ve sku­teč­nos­ti sto­jí na výbor­ném scé­ná­ři, peč­li­vé režii a nád­her­ně pro­pra­co­va­ných lout­kách. Příběhy vychá­ze­jí­cí z tvor­by Ondřeje Sekory navíc zacho­vá­va­jí cha­rak­ter hlav­ní­ho hrdi­ny – Ferda je obě­ta­vý, las­ka­vý, prav­do­mluv­ný a ochot­ný pomá­hat ostat­ním.

Velkou před­nos­tí je také herec­ké obsa­ze­ní hla­sů. Karel Höger jako Brouk Pytlík a pře­de­vším Josef Beyvl coby Hlemýžď pat­ří k nej­vý­raz­něj­ším posta­vám. Právě Hlemýžď se svý­mi věč­ný­mi stíž­nost­mi a oso­bi­tý­mi nadáv­ka­mi doká­že poba­vit i dospě­lé­ho divá­ka. Vladimír Brodský podá­vá solid­ní výkon, jeho hlas však někte­rým divá­kům k Ferdovi úpl­ně nese­dí.

Seriál má pod­le dostup­ných úda­jů pět dílů a dnes půso­bí tro­chu jako zapo­me­nu­tý kle­not čes­ko­slo­ven­ské tele­viz­ní tvor­by. Jeho kouz­lo při­tom nesto­jí na tech­nic­kých tri­cích, ale na dob­ře napsa­ných pří­bě­zích, cha­rak­te­rech postav a pocti­vé lout­kář­ské prá­ci.

Loutkový seriál Hermíny Týrlové z konce 70. let

Dalším zpra­co­vá­ním byl čtyř­díl­ný seri­ál z roku 1977(8), ke kte­ré­mu se zno­vu vrá­ti­la Hermína Týrlová. Byl už barev­ný a pří­běh vyprá­věl František Filipovský. Nesmíme zapo­me­nout i na hud­bu Zdeňka Lišky, kte­rý, kdy­by nebyl v ČSSR, byl by urči­tě slav­něj­ší než ame­rič­tí skla­da­te­lé.

Recenze:

Tato čtve­ři­ce pří­bě­hů Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka před­sta­vu­je jed­nu z výraz­ných kapi­tol čes­ko­slo­ven­ské lout­ko­vé ani­ma­ce. Velkou záslu­hu na tom má pře­de­vším Hermína Týrlová, kte­rá doká­za­la posta­vy Ondřeje Sekory pře­vést do půso­bi­vé lout­ko­vé podo­by plné detai­lů a nápa­dů.

Největším pře­kva­pe­ním je ale hud­ba Zdeňka Lišky. Ta výraz­ně dotvá­ří atmo­sfé­ru a mís­ty je až neče­ka­ně psy­che­de­lic­ká. Právě hudeb­ní a zvu­ko­vá strán­ka dodá­vá jinak dět­ským pří­bě­hům zvlášt­ní napě­tí a oso­bi­tost.

Ferda zůstá­vá šikov­ným a las­ka­vým hrdi­nou, zatím­co Brouk Pytlík při­ná­ší více šibal­ství a humo­ru. Zajímavé je, že svět fil­mu není úpl­ně idy­lic­ký – posta­vy mají i své méně pří­jem­né vlast­nos­ti a pří­běhy uka­zu­jí také sou­pe­ře­ní a tvrd­ší strán­ku živo­ta.

Ne všem však sed­ne styl ani­ma­ce a mís­ty poma­lej­ší tem­po. Pro část divá­ků půso­bí film pří­liš opti­mis­tic­ky nebo se děj zby­teč­ně nata­hu­je. Přesto jde o mimo­řád­ně pocti­vou prá­ci, kte­rá má i dnes své kouz­lo.

Zahraniční animovaná verze

Nesmíme zapo­me­nout i na 2. nej­no­věj­ší vydá­ní seri­á­lu Ferdy Mravence. To v rám­ci práv nato­či­li Angličané. Je jas­né, že to prav­dě­po­dob­ně bylo napro­ti reži­mu, aby komu­nis­tič­tí pohla­vá­ři měli pení­ze, pro­to­že stej­ně na tom pra­co­va­li čeští tvůr­ci. Scénář napsa­la Češka Iva Hercíková, kte­rá má za sebou mno­ho čes­kých tele­viz­ních seri­á­lů.

Recenze:

Německo-lichtenštejnská ver­ze Ferdy Mravence je výraz­ně odliš­ná od čes­ko­slo­ven­ských lout­ko­vých zpra­co­vá­ní. Tvůrci vsa­di­li pře­de­vším na barev­nou kres­le­nou ani­ma­ci, rych­lej­ší tem­po, humor a gro­tesk­ní situ­a­ce. Některé epi­zo­dy jsou dob­ro­druž­né, jiné záhad­né či roman­tic­ké a občas se pře­kva­pi­vě věr­ně drží Sekorovy před­lo­hy.

Právě ani­ma­ce pat­ří mezi nej­vět­ší před­nos­ti seri­á­lu. Je pro­pra­co­va­ná, hra­vá a na svou dobu půso­bi­vá. Výraznou roli má také zněl­ka a hudeb­ní strán­ka, kte­rá se sta­la jed­nou z věcí, na něž si divá­ci dodnes vzpo­mí­na­jí.

Problémem je ovšem atmo­sfé­ra. Zatímco čes­ké zpra­co­vá­ní sta­ví na poe­ti­ce, lout­kách a spe­ci­fic­kém humo­ru, němec­ký Ferda je mno­hem více gro­teskou plnou hádek, kři­ku a bláz­ni­vých situ­a­cí. Některým divá­kům to vyho­vu­je, jiní mají pocit, že ze Sekorova svě­ta zůsta­la pou­ze základ­ní kost­ra pří­bě­hů a kres­ba napo­do­bu­jí­cí jeho styl.

Výsledkem je pro­to zábav­ný, ale znač­ně kon­tro­verz­ní Ferda, kte­rý roz­hod­ně není tak poe­tic­ký jako čes­ko­slo­ven­ská kla­si­ka. Pro děti může fun­go­wać vel­mi dob­ře, dospě­lý divák se však musí smí­řit s tím, že jde o úpl­ně jiný pří­stup k oblí­be­né­mu hrdi­no­vi.

Nejnovější česká televizní adaptace

A teď k aktu­ál­ní­mu seri­á­lu. Je jas­né, že muse­li auto­ři zís­kat prá­va na seri­ál. Podařilo se jim to. Česká tele­vi­ze ve spo­lu­prá­ci se dvě­ma sou­kro­mý­mi stu­dii nato­či­la seri­ál, kte­rý by měl zaujmout děti 21. sto­le­tí.

Každý si vždy pama­tu­je Ferdu Mravence, Brouka Pytlíka a jejich zami­lo­va­nou lás­ku Berušku. Každá hmy­zí posta­va v době vzni­ku měla cha­rak­te­ris­ti­ky poplat­né době, což nebu­du zmi­ňo­vat. Nový seri­ál je totiž tak jed­no­du­chý a naštěs­tí pro novou dobu dětí tak sro­zu­mi­tel­ný, že je to pros­tě baví. Ferda je pra­co­vi­tý, všech­no umí. Brouk Pytlík je leni­vý a všech­no viděl ve fil­mu. A co Beruška? To je pros­tě „nafin­tě­ná“ fifle­na, kolem ní se pros­tě svět točí. Btw, asi by si našla boha­té­ho týp­ka, co by ji spon­zo­ro­val a měla ho jako slu­hu.

Hlavní tvůr­ci už mají něco za sebou. Jezevec Chrujda už se stá­vá poma­lu feno­mé­nem, jak jej Česká tele­vi­ze pořád opa­ku­je. Tvořil jej stej­ný reži­sér David Súkup. Scenárista Michal Čunderle má za sebou něko­lik scé­ná­řů pro tele­vi­zi. Pro zají­ma­vost tvo­řil v roce 2020 pohád­ku Honza a berá­nek, kte­rá byla na moti­vy Josefa Lady.

Viděl jsem pro­za­tím tři díly. Když vyne­chám zněl­ku, kte­rá je zábav­ná, ale správ­ně krát­ká, jak má být, aniž by pře­ká­že­la, tak pří­běh je stro­hý. Máme základ­ní pre­mi­su, kte­rou se dozví­me ihned v nad­pi­su, a během poví­dá­ní se dozví­me, jak je Ferda šikov­ný, jak je Brouk Pytlík neši­ka (že to zka­zí) a Beruška nafin­tě­ná. Hlavní tro­ji­ce Jaroslav Plesl, Josef Carda a Ivana Korolová jsou přes­ně tou správ­nou tro­ji­cí, kte­rá pova­hy všech postav cha­rak­te­ri­zu­je. Ve ved­lej­ších posta­vách se stří­da­jí všich­ni tři hlav­ní her­ci. Podařilo se jim při­způ­so­bit hla­sy tak, aby byl seri­ál pokry­tý.

Nesmíme zapo­me­nout ani na hud­bu. Tu slo­žil Ondřej Gregor Brzobohatý, kte­rý pat­ří mezi nové hvězdy skla­da­te­lů. Jestli je to jenom jmé­no, nebo i pros­tě talent, kdo ví, roz­hod­ně se nenu­dí a sklá­dá mno­ho hud­by pro seri­á­ly.

Myslím si, že je dob­ře, že se stá­le natá­če­jí nové seri­á­ly pro děti. Ferda Mravenec je správ­ný seri­ál. Máme prá­va, zapo­me­ne­me na jeho his­to­rii a v rám­ci postav udě­lá­me pří­běhy, kte­ré zaba­ví nové děti. Možná si časem najdou his­to­rii, jak byl pros­tě seri­ál komu­nis­mem zka­že­ný, jak jsem si já našel v rám­ci Neználka a Všeználka, kte­ří byli hrdi­no­vé mého mlá­dí.

Hodnocení: 80 %