GTA IV: temnější příběh v Liberty City, který dodnes stojí za návrat

GTA4Foto: Rockstar Games
🎧 Poslouchejte Kritiky.cz na Spotify a dal­ších pod­cas­to­vých služ­bách! Klikněte sem a nezmeš­kej­te žád­nou recen­zi.
Hodnocení článku
(zatím nehod­no­ce­no)
Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Grand Theft Auto IV vymě­ni­lo roz­leh­lost a bez­sta­rost­nou zába­vu San Andreas za sevře­něj­ší, rea­lis­tič­těj­ší a výraz­ně pochmur­něj­ší pohled na život ve vel­ko­měs­tě. Příběh Nika Bellica pat­ří k nej­vý­raz­něj­ším v celé sérii a Liberty City dodnes půso­bí neza­mě­ni­tel­ně. Návrat ovšem může zkom­pli­ko­vat opa­ko­vá­ní někte­rých misí, těž­ko­pád­něj­ší ovlá­dá­ní i tech­nic­ký stav počí­ta­čo­vé ver­ze.

Sen o novém začátku naráží na realitu

Když Niko Bellic dora­zí do Liberty City, neče­ká ho pohád­ko­vé při­ví­tá­ní ani rych­lá ces­ta k bohat­ství. Jeho bra­tra­nec Roman mu v dopi­sech popi­so­val život plný luxu­su, jen­že sku­teč­nost je mno­hem skrom­něj­ší: pro­vo­zu­je malou taxisluž­bu, je zadlu­že­ný a na žád­ný vel­ký úspěch zatím nedo­sá­hl. Rozpor mezi sli­by a rea­li­tou hned v úvo­du nasta­ví tón celé hry.

Liberty City není jen obrov­ské hřiš­tě, na němž může hráč bez násled­ků vyvá­dět. Je to pro­stře­dí, kte­ré oby­va­te­le sví­rá, záro­veň je láká pří­sli­bem lep­ší­ho živo­ta a neu­stá­le jim při­po­mí­ná, jak málo mož­nos­tí mají. Právě v tom se GTA IV liší od leh­ko­váž­něj­ších výprav do Vice City a San Andreas: měst­ské pro­stře­dí tu není pou­hou kuli­sou, ale důle­ži­tou sou­čás­tí pří­bě­hu.

Rockstar se v roce 2008 vydal smě­rem k uzem­ně­něj­ší­mu poje­tí ote­vře­né­ho svě­ta. Namísto obrov­ské mapy roz­dě­le­né mezi něko­lik měst a ven­kov­ské oblas­ti nabíd­lo GTA IV hus­tě zasta­vě­né Liberty City. Jeho čtvr­ti půso­bí jako růz­né čás­ti jed­no­ho živé­ho orga­nis­mu. Tento pří­stup pomá­há atmo­sfé­ře i sou­stře­dě­něj­ší­mu vyprá­vě­ní, záro­veň však zna­me­ná ústup od někte­rých sys­té­mů a mož­nos­tí, kte­ré si hrá­či oblí­bi­li v San Andreas. Proto hra dodnes roz­dě­lu­je pub­li­kum: jed­ni ji pova­žu­jí za vrchol série, jiní za krok zpět. Oběma názo­rům lze rozu­mět.

Realističtější ovládání mění rytmus hry

Základní náplň zůstá­vá pově­do­má: Niko cho­dí, řídí, stří­lí a plní úko­ly pro pes­trou sku­pi­nu zada­va­te­lů. Postupně se zaplé­tá do míst­ní­ho pod­svě­tí, pomá­há Romanovi a budu­je vzta­hy, kte­ré se časem pro­po­jí s vět­ší­mi kon­flik­ty. Přestřelky vyu­ží­va­jí kry­cí sys­tém, jenž v době vydá­ní před­sta­vo­val výraz­ný posun. Hráč se může scho­vat za pře­káž­ku, vyku­ko­vat zpo­za ní a pře­sou­vat se mezi jed­not­li­vý­mi kry­ty.

Systém při­dá­vá sou­bo­jům tak­tic­ký roz­měr, nezna­me­ná však, že by byly vždy pře­hled­né. Přestřelka se snad­no zvrh­ne v cha­os, zejmé­na když se nepřá­te­lé roz­ptý­lí v čle­ni­tém pro­sto­ru nebo se obje­ví z neče­ka­né stra­ny. Hráč tak musí hlí­dat oko­lí a rea­go­vat na situ­a­ci, ale ne vždy má dost času nebo pro­sto­ru zvo­lit ide­ál­ní postup.

Nejvýrazněji se změ­nil pocit z říze­ní. Auta mají zna­tel­nou hmot­nost, jejich pod­vo­zek se při jízdě naklá­ní a prud­ké zatáč­ky vyža­du­jí před­ví­da­vost. Oproti před­cho­zím dílům půso­bí jíz­da méně arká­do­vě. Některým hrá­čům prá­vě tato fyzi­ka dodá­vá honič­kám napě­tí a pře­svěd­či­vost, jiným při­pa­dá ovlá­dá­ní pří­liš těž­ko­pád­né. Smyk může při­jít ve chví­li, kdy se nejmé­ně hodí, a pro­mě­nit oby­čej­ný pře­sun v nechtě­nou kom­pli­ka­ci.

Také boj zblíz­ka se vyhý­bá leh­kos­ti typic­ké­ho akč­ní­ho hrdi­ny. Niko se umí brá­nit, jeho pohy­by ale nepů­so­bí ele­gant­ně a rvač­ky se někdy mění v nepře­hled­né str­ká­ní. Realističtější poje­tí tak není vždy výho­dou: v někte­rých situ­a­cích dodá­vá hře oso­bi­tost, jin­dy zpo­ma­lu­je tem­po a ubí­rá sou­bo­jům na zábav­nos­ti.

Mise těží z atmosféry, ale časem se opakují

Úkoly čas­to začí­na­jí ces­tou na urče­né mís­to a pokra­ču­jí pro­ná­sle­do­vá­ním cíle, vyzved­nu­tím před­mě­tu nebo likvi­da­cí ozbro­je­ných pro­tiv­ní­ků v budo­vě. Mise jsou pev­ně zasa­ze­né do živo­ta postav a řada z nich umí dob­ře vystup­ňo­vat napě­tí. S postu­pem hry se však jejich základ­ní struk­tu­ra vra­cí. Vedle výraz­ných pří­bě­ho­vých scén tak při­bý­va­jí zakáz­ky, kte­ré půso­bí jako obmě­ny něko­li­ka zná­mých šab­lon.

Jednotvárnost čás­teč­ně vyva­žu­je samot­né měs­to. Cesta k zada­va­te­li nemu­sí být jen prázd­ným pře­mís­tě­ním mezi dvě­ma body: v uli­cích může dojít k neče­ka­né­mu stře­tu nebo náhod­né udá­los­ti, pří­pad­ně se hráč může pros­tě zasta­vit a sle­do­vat kaž­do­den­ní ruch. Liberty City doká­že zaba­vit i ve chví­lích, kdy se hlav­ní mise zrov­na nepo­sou­vá.

Ve srov­ná­ní se San Andreas je ale v nabíd­ce méně ved­lej­ších sys­té­mů, sbě­ra­tel­ských akti­vit i mož­nos­tí, jak roz­ví­jet posta­vu. Kdo oče­ká­vá stej­ně širo­kou šká­lu čin­nos­tí a podob­nou míru vol­nos­ti, může úby­tek obsa­hu pocí­tit výraz­ně. GTA IV upřed­nost­ňu­je pev­něj­ší vede­ní a pří­bě­ho­vé sou­stře­dě­ní před množ­stvím ved­lej­ší zába­vy.

Liberty City je víc než působivá kulisa

Po Nikovi je nej­vět­ší hvězdou hry její měs­to. Inspirace New Yorkem je patr­ná v silu­e­tě, hus­té zástav­bě i dopra­vě, ale také v kon­tras­tu mezi ruš­ný­mi obchod­ní­mi tří­da­mi a zane­dba­něj­ší­mi čtvr­tě­mi. Liberty City nepů­so­bí jako prázd­ná mapa, kte­rou vývo­já­ři zapl­ni­li jen kvů­li ces­to­vá­ní. Chodci spě­cha­jí po chod­ní­cích, řidi­či rea­gu­jí na pro­voz a v uli­cích se ode­hrá­va­jí drob­né oka­mži­ky, kte­ré se nemuse­jí opa­ko­vat.

Vizuální nála­da je záměr­ně šedá a čas­to zata­že­ná. To dob­ře ladí s pří­bě­hem, ale záro­veň může při del­ším hra­ní půso­bit jed­no­tvár­ně. Hra nesá­zí na pes­trou, pohled­ni­co­vou krá­su; její půvab spo­čí­vá v detai­lech, cel­ko­vé nála­dě a dojmu, že měs­to žije dál, i když se hráč zrov­na nevě­nu­je hlav­ní­mu ději.

Liberty City nej­víc vynik­ne po setmě­ní. Světla reklam, výloh a pou­lič­ních lamp vytvá­ře­jí půso­bi­vé pano­ra­ma, kte­ré dává uli­cím dal­ší roz­měr. Animace postav a jejich fyzic­ké reak­ce na oko­lí zase pomá­ha­jí scé­nám půso­bit hma­ta­tel­ně­ji. Některé tvá­ře dnes sice vypa­da­jí hrubě a méně pře­svěd­či­vě než v sou­čas­ných hrách, měs­to jako celek si ale ucho­vá­vá výraz­nou identi­tu.

Atmosféru pod­po­ru­je i zvu­ko­vá strán­ka. Rádia nabí­ze­jí směs hud­by a pořa­dů, kte­ré dokres­lu­jí míst­ní kul­tu­ru, zatím­co dia­lo­gy stří­da­jí civil­ní ryt­mus s cha­rak­te­ris­tic­kým humo­rem. Vedle váž­ných roz­ho­vo­rů zazní­va­jí hláš­ky, kte­ré se snad­no vry­jí do pamě­ti, včet­ně Romanových opa­ko­va­ných pozvá­nek na bow­ling. Právě pro­po­je­ní rádií, ruchu ulic a roz­ho­vo­rů pomá­há tomu, aby Liberty City půso­bi­lo jako sku­teč­né mís­to, ne jen jako her­ní pro­stor.

Niko Bellic je středobodem silného kriminálního dramatu

Niko při­jíž­dí do Spojených stá­tů s nadě­jí na nový začá­tek, ale minu­lost ho neo­pouš­tí. Jeho život ovliv­ni­ly váleč­né zku­še­nos­ti a ztrá­ty, záro­veň ho žene tou­ha najít člo­vě­ka spo­je­né­ho se sta­rou zra­dou. Vedle toho se sna­ží ochrá­nit Romana a vybu­do­vat si v novém pro­stře­dí vlast­ní záze­mí. Tyto cíle dáva­jí jeho pří­bě­hu pev­ný základ a odli­šu­jí ho od pou­hé­ho řetěz­ce úko­lů.

Niko není jen vyko­na­va­te­lem pří­ka­zů. Musí se pohy­bo­vat mezi osob­ním pře­ži­tím, loa­ja­li­tou a tou­hou po spra­ve­dl­nos­ti. Hra jeho minu­lost nepo­u­ží­vá jako jed­no­du­chou omlu­vu pro nási­lí, ale uka­zu­je, jak snad­no se člo­věk může dostat do kru­hu roz­hod­nu­tí, z něhož vede ces­ta k dal­ší­mu kon­flik­tu. Právě v tom spo­čí­vá jed­na z nej­pů­so­bi­věj­ších strá­nek vyprá­vě­ní.

Důležitou roli má také Roman. Často půso­bí komic­ky a někdy může být únav­ný, jeho vztah s Nikem však při­po­mí­ná sku­teč­né pou­to dvou lidí, kte­ří se zna­jí dlou­ho před začát­kem hry. Příběh dopl­ňu­jí své­ráz­ní spo­jen­ci i nebez­peč­ní zada­va­te­lé, jejichž osob­nos­ti pomá­ha­jí odli­šit jed­not­li­vé čás­ti děje. Humor z GTA nezmi­zel, jen čas­tě­ji nará­ží na cynis­mus a bez­útěš­nost.

Výsledkem je pří­běh, kte­rý se méně opá­jí před­sta­vou ame­ric­ké­ho snu a více zkou­má, co z tako­vé­ho snu zůsta­ne pod tla­kem. Rozhodnutí v poz­děj­ších fázích navíc dáva­jí závě­ru osob­něj­ší roz­měr a nutí hrá­če pře­mýš­let o ceně, kte­rou Niko za své jed­ná­ní pla­tí. Vedle výraz­né atmo­sfé­ry je prá­vě jeho osob­ní ces­ta důvo­dem, proč pří­běh pat­ří k nej­sil­něj­ším v sérii.

Rozšíření ukazují další tváře města

Součástí kom­plet­ní­ho vydá­ní mohou být také pří­bě­ho­vá roz­ší­ře­ní The Lost and Damned a The Ballad of Gay Tony. Obě mění per­spek­ti­vu i tón vyprá­vě­ní a roz­ši­řu­jí pohled na Liberty City. Zejména dru­hé z nich při­ná­ší pod­stat­ně výstřed­něj­ší ener­gii a při­po­mí­ná divo­čej­ší strán­ku série.

Rozšíření uka­zu­jí, jak se pří­běhy růz­ných postav mohou ve stej­ném měs­tě pro­tí­nat, aniž by hlav­ní děj Nika při­šel o vlast­ní identi­tu. Pro hrá­če, kte­ří chtě­jí v Liberty City zůstat déle, jde o důle­ži­tý bonus. Zároveň ješ­tě zře­tel­ně­ji vynik­ne, že základ­ní GTA IV je opro­ti San Andreas stříd­měj­ší a sou­stře­dě­něj­ší: nabí­zí méně sys­té­mů, zato kla­de vět­ší důraz na posta­vy a jejich pří­běhy.

Počítačová verze umí návrat znepříjemnit

Na kon­zo­lích před­sta­vo­va­lo GTA IV v době vydá­ní výraz­ný tech­no­lo­gic­ký krok. Na sou­čas­ných počí­ta­čích je však jeho tech­nic­ký stav pod­stat­ně obtíž­něj­ší obhá­jit. Kompatibilita i výkon se liší pod­le sesta­vy a nasta­ve­ní. Některým hrá­čům hra běží bez vět­ších potí­ží, jiní se potý­ka­jí s kolísá­ním sním­ko­vé frek­ven­ce, dlou­hým načí­tá­ním nebo chy­ba­mi, kte­ré mohou pře­ru­šit postup.

Mezi hlá­še­né potí­že pat­ří také zmi­ze­ní zvu­ku po pře­pnu­tí do jiné apli­ka­ce, mise uváz­lá na načí­ta­cí obra­zov­ce nebo posta­va, pří­pad­ně ved­lej­ší posta­va, kte­rá se zasek­ne v pro­stře­dí. U titu­lu s tak dlou­hou his­to­rií půso­bí podob­né záva­dy obzvlášť neo­mlu­vi­tel­ně. Modernější počí­tač navíc auto­ma­tic­ky neza­ru­ču­je bez­pro­blé­mo­vý záži­tek.

Komunitní úpra­vy zamě­ře­né na sta­bi­li­tu a kom­pa­ti­bi­li­tu mohou situ­a­ci výraz­ně zlep­šit, nejsou ale ide­ál­ní ces­tou pro kaž­dé­ho. Hráč, kte­rý chce hru pou­ze nain­sta­lo­vat a spus­tit, by neměl být nucen nej­pr­ve hle­dat návo­dy, upra­vo­vat nasta­ve­ní a insta­lo­vat neo­fi­ci­ál­ní opra­vy. Část potí­ží sou­vi­sí s vyso­kou sním­ko­vou frek­ven­cí nebo se star­ší­mi tech­nic­ký­mi před­po­kla­dy hry.

Samotné GTA IV si návrat zaslou­ží, počí­ta­čo­vá ver­ze však může nos­tal­gic­kou radost rych­le vystří­dat čeká­ním, restar­to­vá­ním a hle­dá­ním řeše­ní. Technické nedo­stat­ky tak pat­ří k nej­vět­ším sla­bi­nám sou­čas­né­ho vydá­ní. Hra, kte­rá doká­že zaujmout svým pří­bě­hem a atmo­sfé­rou, někdy kla­de zby­teč­né pře­káž­ky ješ­tě před­tím, než se hráč dosta­ne k samot­né­mu hra­ní.

Verdikt: osobitý díl, který obětuje část svobody

GTA IV se nesna­ží pře­ko­nat San Andreas množ­stvím akti­vit ani roz­lo­hou. Místo toho zužu­je záběr a sou­stře­dí se na uvě­ři­tel­něj­ší měs­to, osob­ní dra­ma a pro­ta­go­nis­tu, jehož minu­lost ovliv­ňu­je kaž­dý dal­ší krok. Výsledkem je jeden z nej­pa­mát­něj­ších pří­bě­hů série a atmo­sfé­ra, kte­rá se od ostat­ních dílů odli­šu­je i po letech.

Za toto zamě­ře­ní hra pla­tí ústu­pem čás­ti hra­vé svo­bo­dy. Vedlejší čin­nos­ti nejsou tak pes­t­ré, mise se postup­ně opa­ku­jí a někte­ré mecha­ni­ky půso­bí spíš neob­rat­ně než rea­lis­tic­ky. Její hod­no­ta tedy nespo­čí­vá v tom, že by ve všem pře­ko­ná­va­la před­chůd­ce, ale v odva­ze zvo­lit jiný směr.

Návrat do Liberty City lze dopo­ru­čit kaž­dé­mu, kdo hle­dá sil­né kri­mi­nál­ní dra­ma a doká­že při­jmout poma­lej­ší tem­po i spe­ci­fic­ké ovlá­dá­ní. Fanoušci série tu najdou neza­po­me­nu­tel­né­ho pro­ta­go­nis­tu, pře­svěd­či­vě vysta­vě­né měs­to a pří­běh, kte­rý obsto­jí i ved­le řady nověj­ších her. Na PC je ovšem nut­né počí­tat s tech­nic­ký­mi kom­pli­ka­ce­mi, kte­ré mohou vyža­do­vat trpě­li­vost a někdy i zásah komu­ni­ty.

GTA IV zůstá­vá mimo­řád­ně hod­not­ným, niko­li však bez­chyb­ným dílem. Jeho nej­vět­ším vítěz­stvím je, že vzpo­mín­ka na Nika a jeho ces­tu pře­tr­vá déle než vět­ši­na jed­not­li­vých pře­stře­lek. Největší sla­bi­nou je, že samot­ný návrat k nim může být zby­teč­ně kom­pli­ko­va­ný.

Silné a slabší stránky

Co se poved­lo: Silný, dospě­lej­ší pří­běh a výbor­ně napsa­ná posta­va Nika Bellica; hus­té Liberty City s výraz­nou atmo­sfé­rou a pře­svěd­či­vým měst­ským živo­tem; výrazná pří­bě­ho­vá roz­ší­ře­ní a neza­mě­ni­tel­ná kom­bi­na­ce humo­ru a dra­ma­tu.

Co může vadit: Opakující se struk­tu­ra misí a men­ší nabíd­ka akti­vit než v San Andreas; těž­ko­pád­né říze­ní a sou­bo­jo­vé situ­a­ce, kte­ré nemu­sí sed­nout kaž­dé­mu; nesta­bil­ní výkon, chy­by a dlou­hé načí­tá­ní, s nimiž se mohou setkat hrá­či PC ver­ze.

Hodnocení: 87 %


GTA: San Andreas i po letech nabízí svět, ve kterém se dá ztratit
12. listopadu 2026GTA: San Andreas i po letech nabízí svět, ve kterém se dá ztratitGrand Theft Auto: San Andreas je kriminální sága, otevřené hřiště i návrat do časů, kdy obrovský virtuální svět působil jako zjevení. Jeho měřítko, postavy a soundtrack neztratily sílu, zestárnutí se však podepsalo na ovládání, některých misích…Vydáno v rubrice: Retro games
Polda 3: Kultovní česká adventura s detektivním duchem a nezaměnitelným humorem
20. října 2026Polda 3: Kultovní česká adventura s detektivním duchem a nezaměnitelným humoremPolda 3 je nejen pokračováním legendární české herní série, ale i samostatnou kapitolou plnou absurdních zápletek, vtipných dialogů a nezapomenutelného dabingu. Tento díl z roku 2000 přináší rozmanitá prostředí, propracovaný příběh a herní mechanismy, které se…Vydáno v rubrice: Retro games
Polda 2 Remaster: Česká adventura, která neztrácí lesk ani po čtvrtstoletí
19. října 2026Polda 2 Remaster: Česká adventura, která neztrácí lesk ani po čtvrtstoletíPolda 2 patří mezi legendy české herní scény a její remaster z roku 2023 přináší nejen moderní vizuál, ale také rozšířený příběh a nové herní mechanismy. Tento článek se podrobně věnuje tomu, jak si druhý díl…Vydáno v rubrice: Retro games
Polda 1: Kultovní česká adventura, která nadčasově baví i po třech dekádách
16. října 2026Polda 1: Kultovní česká adventura, která nadčasově baví i po třech dekádáchPrvní díl legendární série Polda, vydaný v roce 1998, představuje českou herní scénu v její nejautentičtější podobě. Kombinace typického českého humoru, originálního dabingu a absurdních hádanek vytvořila z této adventury kultovní záležitost, která si i dnes…Vydáno v rubrice: Retro games
Lootbound – zajímavý mix rougelike s inventory puzzlem, který má co nabídnout, ale i své limity
5. září 2026Lootbound – zajímavý mix rougelike s inventory puzzlem, který má co nabídnout, ale i své limityLootbound je nezávislá tahová rougelike hra, která kombinuje prvky známé ze Slay the Spire s inventárním systémem připomínajícím legendární Diablo II. Hráče láká na originální mechaniku správy vybavení a budování týmu, zároveň ale čelí nárokům na…Vydáno v rubrice: Retro games
Prince of Persia 3D: Odvážný krok do třetí dimenze s rozporuplným výsledkem
28. listopadu 2025Prince of Persia 3D: Odvážný krok do třetí dimenze s rozporuplným výsledkemPrince of Persia 3D představuje zásadní zlom v slavné sérii, která na počátku své existence definovala žánr plošinovek. Jako první díl této legendární ságy převedený do 3D přinesl nejen nové možnosti, ale i značné výzvy a…Vydáno v rubrice: Retro games
The Original Moorhuhn Hunt – návrat legendy, která stále baví
8. listopadu 2025The Original Moorhuhn Hunt – návrat legendy, která stále bavíLegendární střílečka Moorhuhn, známá také jako Crazy Chicken, slaví více než čtvrt století své existence a stále si nachází nové fanoušky. Remaster klasiky pod názvem The Original Moorhuhn Hunt přináší osvěžený zážitek, který kombinuje jednoduchost, návykovost…Vydáno v rubrice: Retro games
Ski Jump International 3: Nečekaný klenot mezi zimními sporty
4. listopadu 2025Ski Jump International 3: Nečekaný klenot mezi zimními sportySimulace skoků na lyžích možná nepatří mezi nejpopulárnější sportovní žánry, přesto však může nabídnout unikátní zážitek. Ski Jump International 3, hra od finského programátora, dokazuje, že i zdánlivě jednoduchá tématika může přinést hlubokou a návykovou hratelnost.…Vydáno v rubrice: Retro games
Prince of Persia 2: The Shadow and the Flame – návrat legendy s temnějším nádechem
2. listopadu 2025Prince of Persia 2: The Shadow and the Flame – návrat legendy s temnějším nádechemPrince of Persia 2: The Shadow and the Flame je pokračování ikonické plošinovky z roku 1989, které staví na úspěchu svého předchůdce a přináší hráčům temnější příběh, propracovanější grafiku a náročnější souboje. Tato hra z roku…Vydáno v rubrice: Retro games
Prince of Persia (1989) – Původní král filmových plošinovek, který položil základy žánru
30. října 2025Prince of Persia (1989) – Původní král filmových plošinovek, který položil základy žánruPrince of Persia je jednou z těch her, které se zapsaly do dějin videoherního průmyslu jako průkopníci svého žánru. Tento titul z roku 1989, vytvořený Jordanem Mechnerem, nabízí nejen technickou inovaci v podobě rotoskopické animace, ale…Vydáno v rubrice: Retro games
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené