Načítám počet zobrazení...
Když jste odsouzeni k smrti, tak se svět rozhodně nezdá jako milé místo. To by mohl potvrdit takový Lawrence Musgrove, který za blíže nespecifikovaný prohřešek dostal elektrické křeslo. Ne tedy, že by o něj zrovna nějak úpěnlivě žádal...
Film Ples příšer však kupodivu není ani tak o Lawrencovi a jeho případném kání a zpytování života neřestného, byť název by k tomu tak trochu mohl odkazovat (Ples příšer = termín ze 17. století popisující poslední hostinu odsouzence před popravou). Ples příšer má v podstatě 2 roviny, a to: Lawrencova rodina (žena a syn) a osud trojgenerační mužské domácnosti vězeňských dozorců. V určitý okamžik se obě roviny protnou (což divák pochopitelně tuší už delší dobu).
Dost se mi líbilo, jak si tvůrci se svým filmem vyhráli. Natáčelo se ve skutečné věznici, ve skutečné místnosti, kde se popravovalo... Neméně působivě se zdařilo natočit i vztah otce a syn (B. B. Thornton a Heath Ledger) a Halle Berry za svou roli dostala dokonce Oscara (byť osobně si myslím, že Thornton hrál přesvědčivěji).
Ples příšer je jedním z těch filmů, které by snad šlo popsat jako „mnohovrstevnaté“. Důležitým tématem je „lovestory“, ale zároveň je negována pokusem dostat se ven ze svého „posraného života“, pádným tématem tu rovněž je rasismus a xenofobie. Moc se mi například líbila scéna, kde děda vzpomíná na „staré dobré časy“ a myslí tím dobu, kdy bylo zcela OK být rasistou, sexistou, a bůhvíčím ještě.
„Bejt černej a ještě k tomu tlustej....v Americe...“
Rasismus je problém současné Ameriky (a pochopitelně, že nejenom tam), byť se překlenul proklamovanou korektností, tak v hloubi duše asi dost obyvatel „cítí“ s Hankem (zmiňovaný B. B. Thornton), když bere pušku a jde „malé negříky“ vyhnat ze své zahrady. Hankova „proměna“ z ne zrovna latentního rasisty (rvačka na toaletách) do tolerantního člověka bez předsudků se však odehrává postupně a je celkem slušně „vyargumentovaná“.
Tento skvělý film má navíc jeden pozoruhodný primát, obsahuje totiž pravděpodobně nejdelší scénu koitu v dějinách západní kinematografie (a to navíc koitu „mezirasového“, takže leckterému rasistovi se u toho bezesporu obrátí žaludek :)).
Film Ples příšer byl natočen před 14 lety. Dost dlouho mi trvalo se na něj podívat, povaloval se mi tady na skříni ve formě DVD v papírovém obalu snad více než 2 roky... Na některé filmy prostě musíte mít čas a chuť ke správnému požitku. Ples příšer za vychutnání určitě stojí.
Podívejte se na hodnocení Ples příšer na Kinoboxu.
