Mimořádná Marta (Tatiana Dyková) je zpět a tentokrát opravdu půjde do tuhého. Po osudovém polibku s kapitánem Kreinerem (Roman Zach) by se mohlo zdát, že konečně našla pevnou půdu pod nohama, opak je ale pravdou. Marta od policie odešla, svému starému týmu ale stále chybí. To by ale nebyla Marta, aby její návrat nebyl triumfální. Společné vyšetřování policisty tentokrát zavede za mříže věznice, do prostředí sídlištního drogového gangu, do ášramu i na lékařskou fakultu, kde se odehrává bizarní případ takzvaného „upíra“. Kreiner má pořád přítelkyni Evu (Jana Plodková), vzájemná chemie s Martou však nevyprchala a komplikuje jim životy víc než kdy dřív. Nečekanou oporu Marta najde v nováčkovi týmu, Vojtovi Hamplovi (Matěj Šumbera). Do života se jí navíc znovu vrací její otec Štefan (Bolek Polívka), nenapravitelný podvodník. Společně se zapletou do obrovského průšvihu, v němž půjde o život...
HPI (akronym pro francouzské Haut potentiel intellectuel) AKA Mimořádný potenciál je úspěšný francouzský seriál o ženě s mimořádně vysokou inteligencí, která díky svým výjimečným schopnostem pomáhá policii řešit ty nejzapeklitější případy. Seriál se v letech 2021–2025 dočkal celkem 40 epizod rozdělených do pěti sérií. A jak už tomu u úspěšných formátů bývá, dočkal se několika mezinárodních adaptací – od slovenské Výnimočné Nikol přes americký seriál Velký potenciál po české Případy mimořádné Marty. Seriál s Tatianou Dykovou v hlavní roli zažil v rámci dosavadních dvou sérií solidní divácký úspěch. Jeden z členů ústředního hereckého obsazení, Jiří Spišák, dokonce prohlásil, že mu tvůrci francouzské verze sdělili, že se česká verze původního seriálu povedla více nežli ta americká. Těžko říci, zda je tomu i díky faktu, že má být česká verze poměrně věrnou kopií francouzského originálu (více nežli ta americká, která na to má jít trochu po svém), úspěch lokální verze nicméně minimálně v rámci sledovanosti nejde zpochybnit. I proto je realizace třetí série logickým krokem.
Případy mimořádné Marty jsou mimo jiné seriálem, u kterého od první série nedošlo k žádné změně v tvůrčím týmu. Znamená to nejen to, že se zajetý tým v podstatě vnímá jako rodina, ale také to, že by diváci neměli očekávat žádné zásadní změny oproti předchozím sériím. Pokud diváky předchozí případy Marty nechaly chladnými, nejspíše neexistuje příliš důvodů, aby se na tom u třetí série něco změnilo. A na druhou stranu naopak platí, že kdo má pro tento kriminální seriál slabost (minimálně dle sledovaností by se určitě pár diváků našlo), ten se nejspíše může těšit na osm podobně pojatých nových případů. Svým způsobem nicméně start 3. série v režii Marka Najbrta může fungovat jako slušná vstupní brána pro ty, kteří jsou dosavadními sériemi tak trochu nepolíbeni. Především i proto, že samotná Marta na začátku 3. série začíná tak trochu s čistým štítem.
Po událostech 2. série Marta od policie odešla a vrátila se tak k zaměstnání uklízečky. Úvod za doprovodu písně In Da Club od 50 Centa ilustruje zdánlivě pohodovou atmosféru Marty a jejích tří dětí, situace ovšem není tak růžová, jak se zdá. Marta je totiž pořád svá, což jí ve finále stojí také rychlou ztrátu staronového zaměstnání. Návrat k policii nepřipadá v úvahu, Marta se přesto rozhodne své detektivní vlohy využít v rámci vlastního vyšetřování. Starý policejní tým pod vedením kapitána Kreinera v podání Romana Zacha se mezitím snaží skrývat, že jim jejich netradiční kolegyně chybí, a zároveň fungovat jako za starých časů. Nejen díky nové posile v týmu to není tak jednoduchý úkol.
Sami tvůrci se nebojí Případy mimořádné Marty označovat jako absurdní kriminálku, ostatně jinak to u podobně postaveného seriálu nejspíše ani nejde. Marta je protagonistkou, která může svou kombinací mimořádných detektivních schopností a značně nekonvenčního přístupu evokovat například Patricka Janea ze seriálu Mentalista nebo Adriana Monka ze seriálu Můj přítel Monk. Jane vystihuje její nekonvenční fungování po boku policie, Monk zase tu stránku její osobnosti založenou na mimořádném postřehu a schopnosti odhalovat detaily. Zároveň má ovšem Marta daleko ke kopii byť jen jednoho z nich. Je totiž vysoce inteligentní, zároveň ovšem chaotická, impulzivní a energická. Její vysoký intelektuální potenciál se projevuje především rychlým zpracováním informací, obrovskou pamětí a schopností vytvářet nečekané souvislosti. A k tomu řeší běžné problémy, jako je péče o děti, práce, peníze i vztahy. A byť má Marta vysoký intelekt, polidšťuje ji várka přešlapů.
Jde převážně o epizodický/procedurální seriál, start 3. série ovšem funguje především jako expoziční. Jasně prokazuje, že se seriál se startem nové série automaticky nevrací k dosavadnímu stavu, byť samotná synopse třetí série přece jen naznačuje, že se Marta vrátí ke svému nečekanému zaměstnání. Minimálně na startu 3. série ovšem Marta funguje víceméně jako samostatná jednotka. Nemá sice za zády své zkušenější kolegy a za pochodu si zřejmě ukusuje příliš velké sousto, je nicméně zábavné sledovat, jak se sice hlavní hrdinka od policie distancuje, kromě finanční tísně to ovšem vyvolává dojem, že jí její bývalá práce prostě chybí. To hezky ilustrují i momenty, kdy se Marta pokouší anonymně komunikovat se svými bývalými kolegy. Byť jsou zrovna tohle ty momenty, kdy divák může snadno o vysokém intelektu protagonistky pochybovat.
Případy mimořádné Marty mají poměrně jasně rozdaná pravidla hry, na která už tak divák musí přistoupit. Tvůrci cílí především na humor a kriminální aspekty, pokud už tu má dojít na automobilovou honičku nebo scénu s rukojmími, je to minimálně v jednom případě natočené poměrně kompromisně, naštěstí zároveň i ne vyloženě ochotnicky. Mentální rozpoložení hlavní hrdinky tu ilustrují především archivní záběry z minulé série, zároveň ovšem nejde o vyloženě rušivé porušení klasického narativního pravidla Show, don’t tell („Ukažte, neříkejte“). Boční linka o sériovém vrahovi zubařů je tu z velké části do počtu, podstatnější je sledovat tým, který si tak nějak zvyká na absenci Marty a zároveň se vyrovnává s její náhradou, která při prvním setkání a prvních interakcích dobrý první dojem nedělá. Tento nováček v podání Matěje Šumbery přesto dokáže vyvolat dojem, že do nového týmu nejen zapadne, ale nejspíše dokáže být i nějakým způsobem k užitku.
Tatiana Dyková již za svou kariéru předvedla spoustu expresivních hereckých výkonů, i proto v této roli působí jako jasná castingová trefa. Její výrazná mimika, energie a schopnost pracovat s poněkud chaotickým projevem Marty pomáhají tomu, aby hlavní postava nepůsobila jako karikatura. Dyková navíc nepřekvapivě dokáže poměrně přirozeně balancovat mezi komediální nadsázkou a civilnějšími momenty. Jestli kvůli něčemu stojí za to seriál vidět, je to určitě její zábavný výkon, díky němuž je místy lehce nesnesitelná hrdinka přece jen o kousek sympatičtější.
Po vizuální stránce pak Případy mimořádné Marty rozhodně nejsou žádnou revolucí, zároveň ale seriál pracuje s poměrně výraznými barvami, má svižný střih a způsob uvažování hlavní hrdinky tu navíc podtrhují různé vizuální gagy a stylizované vsuvky. Je na každém, jak moc bude zkoumat, zda jde o českou invenci, nebo jen funkční kopírku francouzského originálu, primárnější je nicméně fakt, že to v české podobě funguje. A pokud se tu něco přebírá z Francie, alespoň ne vyloženě křečovitým dojmem. Stylizace tu nejen existuje, ale především funguje. Start 3. série Případů mimořádné Marty minimálně vyvolává dojem, že se tu nejede na první dobrou, což je (bohužel) také něco, co se dá říct o málokterém seriálovém projektu z tuzemských vod. V záplavě nejrůznějších kriminálek, které jedna druhou variují, jsou přece jen Případy mimořádné Marty poměrně svěžím zjevením. A i proto má snadno nakročeno k tomu, aby se i do třetice jednalo o divácký hit.
Start 3. série Případů mimořádné Marty nepůsobí jako žádná seriálová revoluce, zároveň ale nabízí dost důvodů k tomu, aby člověk chtěl zjistit, kam se příběh Marty a jejího bývalého policejního týmu bude dál ubírat. Výrazná Tatiana Dyková, svérázná hlavní hrdinka, absurdnější pojetí kriminálních případů a několik vizuálně hravějších momentů dělají z úvodu třetí série poměrně sympatickou televizní podívanou. Některé tvůrčí volby sice působí poněkud kompromisně a samotný kriminální případ není zrovna tím nejzajímavějším, co úvod nabízí, jako vstup do třetí série ale Případy mimořádné Marty fungují překvapivě dobře. Jestli si seriál tuto úroveň udrží i v dalších epizodách, ukáže až zbytek série, její začátek ovšem rozhodně nepůsobí jako krok vedle. A diváci tohoto seriálu tak mají rozhodně důvod se těšit...
3. série Případů mimořádné Marty na TV Nova startuje 18. 10. 2026 (na Oneplay již od 11. 10. 2026)
