Stormbreaker

Natočit pořád­ný rodin­ný film, u kte­ré­ho by se bavi­ly děti a rodi­če neu­sí­na­li nudou, to je umě­ní. Tento žánr je ten­ký led, kte­rý se může kdy­ko­liv a komu­ko­liv pro­lo­mit a dost čas­to se to stá­vá. Musím říct, že ani Stormbreaker není nějak výji­meč­nou podí­va­nou, kte­rá by se sta­la nut­nou sou­čás­tí kaž­dé dět­ské video­té­ky.Film má vel­ký poten­ci­ál, kte­rý ale vyu­ží­vá maxi­mál­ně z polo­vi­ny. Má sym­pa­tic­ké­ho před­sta­vi­te­le hlav­ní­ho hrdi­ny, luxus­ní herec­ké obsa­ze­ní a cel­kem sluš­ný námět, kte­rý sice není ori­gi­nál­ní, ale mla­dé pub­li­kum má šan­ci zaujmout. Režisér Geoffrey Sax ale doká­zal napl­no vyu­žít jen jed­no­ho kla­du, a to Alexe Pettyfera v ústřed­ní roli Alexe Ridera. Dává mu dosta­tek pro­sto­ru, aby se stal ido­lem nác­ti­le­tých a on ho plně vyu­ží­vá. Těžko se dá už teď mlu­vit o tom, zda z něj bude za pár let před­sta­vi­tel cha­rak­ter­ních rolí, ale jako akč­ní hrdi­na není vůbec špat­ný.

Kromě něj se ve Stormbreakerovi obje­vu­je něko­lik hvězd­ných jmen jako je Ewan McGregor (kte­ré­ho uvi­dí­te jen pár minut), Robbie Coltrane (kte­ré­ho si také moc dlou­ho neu­ži­je­te), Alicia Silverstone (ta ztvár­ni­la ved­lej­ší roli, tak­že nemá šan­ci se moc pro­je­vit a je to ško­da) nebo Billy Nighy (ten pře­kva­pi­vě podá­vá jen prů­měr­ný výkon), ale scé­nář na ně trestu­hod­ně zapo­mí­ná, tak­že se sna­ží zajmout někde z dru­hé až tře­tí kole­je.

Příběh o 14-ti letém klu­ko­vi, kte­rý se dozví, že jeho pěs­toun, strý­ček Ian (Ewan McGregor) byl taj­ným agen­tem a on má teď po jeho smr­ti nastou­pit na jeho mís­to, není vůbec objev­ný. Ale kdo z nás nechtěl, aby se na základ­ní ško­le dozvě­děl, že nud­né prá­ce jejich rodi­čů jsou jen zástěr­kou a oni jsou špi­ón­ská esa. Nejde o to, jest­li už to tu sto­krát bylo, ale důle­ži­té je, aby se to dětem líbi­lo. Naneštěstí fil­mu chy­bí onen náboj, kte­rý by docí­lil toho, že by se po dokou­ká­ní děti roz­běh­ly do poko­je a psa­ly před­čas­ný dopis Ježíškovi, ve kte­rém by si přá­ly hodin­ky s uspá­va­cí­mi šip­ka­mi a pásek s trys­ko­vým poho­nem.

A přes­to­že je celý Stormbreaker nato­če­ný odleh­če­ným sty­lem, kdy her­ci schvál­ně pře­hrá­va­jí, akč­ní scé­ny jsou záměr­ně pře­hna­né a celý pro­jekt je vlast­ně pojat jako tee­nage ver­ze James Bonda, postrá­dá pořád­né vti­py a chytla­vý humor.

Nejzábavnější posta­vou je pra­vá ruka hlav­ní­ho zápo­rá­ka Nadia (Missi Pyle, kte­rá se obje­vu­je snad ve všech sou­čas­ných kome­di­ích ale­spoň v malé ved­lej­ší roli). A nako­nec je to ona, kte­rá se stá­vá nej­vý­raz­něj­ším anti­hr­din­ským cha­rak­te­rem, i když by to měl být Darrius Sayle (Mickey Rourke).

Alespoň akč­ní sek­ven­ce nejsou špat­né. Honička kolo vs auto nebo sou­boj Alexe na vra­ko­viš­ti jsou nato­če­ny sviž­ně a mají šmrnc. Jenže veskr­ze jsou to jedi­né pořád­né momen­ty, ve kte­rých se něco děje. Zajímavá je ješ­tě kuchyň­ská rvač­ka Nadii a Alexovy chůvy (Alicia Silverstone), ale čím více se film blí­ží do finá­le, tím rych­le­ji ubí­rá na spá­du.

Některé pro­hřeš­ky fil­mu neod­pus­tí ani děti, a to jsou hod­ně tole­rant­ní divá­ci. Dokonce si mys­lím, že se ani nena­jde moc těch, kte­ří by ho pova­žo­va­li za oprav­du „cool“. Stormbreakera zachra­ňu­je hlav­ně Alex Pettyfer, ale ani on ho nemů­že celý utáh­nout, přes­to­že se sna­ží. Stormbreaker doká­zal je to, že neu­ra­zí ani děti ani dospě­lé, ale také ani jed­nu část pub­li­ka nedo­sta­ne do kolen.