V příběhu se setkáváme s dvojitým špiónem, který jde na dvě strany – vietnamská a jihovietnamská. Nevím, co bych k tomu měla napsat. Je to hodně politické – komunistické, což by mladší generace asi nevzala nebo úplně nevěděla, o čem se mluví, a to speciálně u nás. Dvojitý agent byl momentálně podřízený strážnému s dětskou tváří, jak si ho sám pro sebe nazval. Ten ho chodil každý den kontrolovat a častoval ho mnoha nadávkami. Celá kniha se vlastně vrací k jedné obrovsky podstatné věci – občanské válce ve Vietnamu. Hlavní hrdina se jmenuje Kapitán, což je docela zvláštní, že nemá žádné v uvozovkách normální jméno.
Jak sám podotýká, byl by radši, aby ho jeho strážný s dětskou tváří tituloval například slovem bastard. Sám jím je – je nemanželským dítětem mladé Vietnamky a francouzského katolického kněze. Nebylo to ale dobrovolné početí, kněz jeho maminku zneužil. Právě v občanské válce byl k ruce svému generálovi, ale také hrál na druhou stranu jako informátor. S generálem prchnul během války do Spojených států amerických a tam mimo jiné studoval. Je to vlastně extrémně politický román a také to patří mezi špionážní thrillery. Není na tom nic komického, i když to někteří tak vidí, já teda ne. Je to škoda, protože mám ráda asijskou kulturu, hlavně tedy Čínu. Myslela jsem si, že to bude dobrý román, ale není to pro mě.
Když ho, tedy kapitána propustili z nemocnice, kam se jednou také dostal, tak už byl k nepotřebě, jak sám říkal a dostal letenku na okamžitý odlet z Filipín, kde se nacházel. Mimoto šel den poté s generálem na oběd. Polemizovali spolu o čínských lidech, že jsou všude kolem nich, přičemž to kdysi, a to ne tak dávno, bylo naopak. V tomto románu je plno událostí, které se doopravdy staly, není to jen vymyšlené, právě naopak. Ovšem něco se muselo upravit z hlediska chronologie a nějakých detailů.
Aby to bylo čtenářům trochu jasnější, tak jsou zde vykresleny americké výslechové metody, které se dost výrazně změnily od padesátých let. Pro Asiaty a speciálně vietnamskou komunitu je tenhle román stěžejní tak moc, že to většina Evropanů asi nikdy nemůže ani pochopit. Nechci to v žádném případě nějak snižovat nebo hanit, ale tenhle styl psaní je mi dost výrazně vzdálený, a to i přesto, že za minulý rok tato kniha dostala Pulitzerovu cenu, což je jedna z největších cen v oblasti literatury. Téměř každá kritika v zahraničí je tomuto románu nakloněna, což vcelku chápu vzhledem k okolnostem napsaných v ní.
Celkově se tento román stal bestsellerem, a to i mezinárodní míře. Možná je to i tím, že Asiatů jsou miliardy a tak si tento román koupili, i když to vlastně většina z nich poznala na vlastní kůži. Autor se narodil přímo ve Vietnamu, takže zúročil svoje zážitky, i když je zná tak trochu zprostředkovaně, protože ve čtyřech letech odešel s rodiči do amerického exilu. Přestože to všichni chválí, tak já teda ne. Mě vcelku nezajímá, která kniha je bestsellerem, řídím se vlastními pocity a názory v tomto směru. Nicméně se tento špionážní thriller dá doporučit určité sortě čtenářů.
Doporučila bych to kromě asijské komunity také čtenářům, jenž se doslova vyžívají ve špiónství dejme tomu politických událostech. Má 432 stran.
Věnovalo nakladatelství Jota.
- Autor: Viet Thanh Nguyen
- Žánr: špionážní thriller
- Nakladatelství: Jota
- Datum vydání: 2017
