The Artist

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Jsou fil­my, kte­ré zaujmou svým pří­bě­hem, kom­po­zi­cí, vizu­á­lem nebo pro­pra­co­va­nou psy­chi­kou postav. Potom jsou fil­my jako The Artist. Ty se vymy­ka­jí napros­to vše­mu, co je v té době zaběh­nu­té, a nelze je tedy zamě­nit s žád­ným jiným dílem. Umělec, jak zní neo­fi­ci­ál­ní čes­ký název, je totiž film, kte­rý vyu­ží­vá všech­na kouz­la sta­řič­ké­ho fil­mu z dob, kdy zvuk muse­la obsta­rá­vat kape­la pří­mo v kinosá­le.

Ač se tedy jed­ná o sní­mek z roku 2011, zacho­vá­vá si veš­ke­ré tra­di­ce němé­ho fil­mu v době své nej­vět­ší slá­vy a sna­ží se tak ve všech smě­rech i vypa­dat. Rázem se tedy dostá­vá­me do mezi­vá­leč­né­ho obdo­bí ame­ric­ké­ho Hollywoodu, kde nesmír­ně popu­lár­ní herec George Valentin pro­ží­vá vrchol své kari­é­ry. Žije v luxus­ním domě se svou podob­ně slav­nou man­žel­kou a jeho fil­my jdou na drač­ku. Ovšem co nevi­dět se na svět­lo svě­ta dosta­ne vyná­lez, kte­rým George opo­vr­hu­je – mlu­ve­ný film.

Jelikož si svou popu­la­ri­tu George uží­vá plný­mi douš­ky, nehod­lá si při­pouš­tět, že by se mělo něco měnit. V momen­tě, kdy sály začnou vypro­dá­vat fil­my bez dopro­vod­ných sním­ků s tex­tem, němý film se dostá­vá na okraj divá­ko­va zájmu. To samo­zřej­mě cítí i hlav­ní posta­va a sto­jí před ním zásad­ní roz­hod­nu­tí, zda-li zůsta­ne věr­ný své­mu dosa­vad­ní­mu „němé­mu“ řemeslu, nebo se vydá do víru dění mlu­ve­né­ho slo­va.

Film The Artist je úžas­ným oži­ve­ním sto­ja­tých vod svě­to­vé­ho fil­mu, při­tom se para­dox­ně jed­ná o retro jako hrom. Hlavní tvůr­ce fil­mu – Michel Hazanavicius dosud nena­to­čil oprav­du vel­ký sní­mek, ovšem na Umělci se vyřá­dil. Pohltí vás doba, atmo­sfé­ra i úžas­ný pří­běh a začne­te si při­pa­dat jako v tako­vé zvlášt­ní pohád­ce. Po něko­li­ka oka­mži­cích nezvy­ku se nala­dí­te na psa­né dia­lo­gy a pono­ří­te se do okouz­lu­jí­cí atmo­sfé­ry němé­ho fil­mu napl­no. Dokonce ve vás může nos­tal­gii vytvo­řit až na tako­vé úrov­ni, že se začne­te shá­nět po dal­ších němých fil­mech jako tomu bylo u mě.

Umělec by měl vidět úpl­ně kaž­dý, kdo se o film aspoň tro­chu zají­má. To neje­nom pro­to, že se jed­ná o dílo s neo­pa­ko­va­tel­nou (při­tom však opa­ko­va­nou) atmo­sfé­rou, ale i po strán­ce dra­ma­tic­ké výteč­ně zvlád­nu­té. A za jed­no vám ručím. Na tenhle film nikdy neza­po­me­ne­te!