Česká kinematografie si v poslední době vede nebývale dobře, a my proto můžeme s radostí a hrdostí již podruhé za sebou na závěr roku sestavit žebříček TOP 5 kvalitních domácích snímků. Nebudu daleko od pravdy s tvrzením, že za poslední dva roky jsem v biografech viděl více dobrých českých filmů než za několik předchozích let dohromady. Snad to tedy není jen krátký záblesk z nebes a tuzemští filmaři nás budou i nadále zásobovat originálními kousky, tak jako se jim to už nějaký ten rok pravidelně daří v případě české seriálové tvorby.
Než se vrhneme do slíbeného českého kinematografického rybníčku, zastavme se na moment u vod světového filmu. Rok 2023 byl pro mě osobně v jednom ohledu mimořádný. Nikdy bych totiž nevěřil, že ve stejném roce krátce po sobě navštívím v biografu Titanic a Indianu Jonese, tedy dvě filmové značky, které jsou pro mne od nepaměti doslova náboženstvím. Titanic připlul zpět na velké plátno u příležitosti 25. výročí od premiéry a Indy se letos naposledy vrátil ve svém pátém dobrodružství. A jako bonus nás pak svou návštěvou v kinech počastoval Tom Cruiseů jako nesmrtelný Ethan Hunt v sedmé Mission: Impossible.
A právě zmíněná nemožná mise numero sedm s podtitulem Odplata uhranula naši redakci v uplynulém roce nejvíce, o čemž jsme se ostatně podrobně rozepsali v naší červencové recenzi. Velice spokojeni jsme byli rovněž po zhlédnutí zmíněného pátého Indiany Jonese. Ano, má to svoje mouchy, těmi největšími jsou digitální efekty nevalné kvality, které jako by vypadly z filmů od Marvela nebo DC, ale jinak je to opravdu dobrý dobrodružný film a především hezká a dojemná rozlučka Harrisona Forda. A bavilo mě to o malý ždibec více než čtyřka.
Z neprávem diváctvem krapet přehlížených snímků bychom vám pak rádi doporučili velkolepě rozmáchlou a multižánrovou podívanou jménem Babylon o zákulisí Hollywoodu přelomu dvacátých a třicátých let. Hvězdně obsazený velkofilm, kde září především Margot Robbie, měl sice v USA premiéru v prosinci roku 2022, do našich kin se ovšem dostal až letos v lednu. Ve stínu letošních velkých premiér zůstal také výborný Tetris od služby Apple TV+, který trefně, poutavě a tak trochu s nadsázkou vypráví o zrodu jedné z nejslavnějších počítačových her v sovětské Moskvě.
Nu a nyní už alou na očekávanou domácí pětici…
5) Bod obnovy
Když jsem v biografu spatřil první trailer na Bod obnovy, zpočátku se mi ani nechtělo věřit, že jde o celovečerní české sci-fi, tak dechberoucí byly vizuální efekty. Po řemeslné stránce je to špička, která snad v Česku nemá obdoby a může se měřit se zahraniční konkurencí, příběhově jde ale spíše o průměr.
4) Bratři
I tady se čeští tvůrci vytáhli. Na tuzemskou tvorbu velice zdařile nafilmovaná dlouhá akční pasáž o útěku bratrů Mašínů a dalších členů odbojové skupiny za československou hranici. Přesto se mi osobně více líbila a přišla mi zajímavější první polovina filmu, která se více zaměřuje na psychologii a emoce postav.
3) #annaismissing
Jeden z nejzajímavějších českých snímků posledních let. Pátrání po zmizelé influencerce Anně je skvěle a napínavě napsaným a natočeným thrillerem ze světa dnešních teenagerů a sociálních sítí. Zaujme nejen věrohodná mluva a chování mladých postav, ale i herecké výkony debutujících talentovaných představitelek dvou hlavních rolí (Viktorie Vítová jako Anna a Alexandra Vostrejžová jako Nina).
2) Přišla v noci
Aneb když k vám v noci nečekaně dorazí tchyně/maminka a rozhodne se u vás nějaký ten pátek utábořit. Naprosto úžasná, hláškami nabitá a v některých situacích téměř dokonalá psychokomedie s lehkým nádechem hororové afmosféry, jejíž trefné momenty si ještě dlouho po zhlédnutí v mysli sem tam přehrávám. Snad jediná výtka míří k poslední čtvrthodince, kdy to trošku ztratí onen drajv a šťávu.
1) Úsvit
Film, který bych se nebál označit za dílo světových kvalit. Nádherná dobová výprava roku 1937 a kulisy slovenského městečka Svit „baťovského vzoru“ umístěného na odlehlé planině pod majestátními Tatrami. Vizuál, kamera, režie, příběh a herecké výkony v čele se skvělou Eliškou Křenkovou, na vše je radost pohledět. Plus nadčasové poselství o předsudcích, souzení druhých a lidské omezenosti.
V této souvislosti si na závěr dovolím jednu bohužel ne úplně optimistickou myšlenku. Jak je vidět, nad poselstvím Úsvitu se opět zamýšlejí spíše tolerantnější smrtelníci s otevřenější myslí, kteří tento film až tak nepotřebují. A naopak lidé, kteří by jej potřebovali jako sůl, se nad ním nijak zvlášť nepozastaví.
Dobrý den!
V našem filmovém klubu považujeme za nejlepší film roku 2023 (z našich luhů a hájů) Tancuj Matyldo, který se k našemu velkému překvapení ve vašem výčtu nenanchází.
Přeji vám všem krásný zbytek dne. Robert Kunesch