Dle zcela zaujatého a subjektivního pohledu. Řazeno chronologicky, od těch co byly objeveny již v dětství a probudily hluboké emoce.
1# BRITNEY SPEARS – BABY ONE MORE TIME
Hele nelekej se jo. Každej nějak začínal. Mně bylo deset let, psal se rok 1999 a díky Britney jsem si uvědomil, že se mi líbí ženy. Navíc se jedná o opravdu chytlavou popinu. Hudební přerod do hardcorového electronic undergroundu přišel až později, takže vydrž.
2# SUPERCROOO – 2005
Bylo mi 12 a poslouchal jsem rap. Tvrdý a nekompromisní rap. DJ Asia, Gangstarr, Mobb Deep, všechno jsem to jel. Jednou jsem v opuštěné třídě na základní škole Jiřího z Poděbrad 1685, objevil tzv. kazeťák, (dnes již téměř vyhuben) a v něm byla kazeta s podivným názvem FREKVENCE P.H.A.T. Vzal jsem ji a odnesl si ji domů, kde jsem si donekonečna smažil ve walkmanovi. Nekecám. Říkal jsem si – Ano, je to hezké, ale já hledám něco ještě trochu víc, něco co osloví mou prdel i mou duši, a budu si na tom moci plout.
Takový song přišel až s vydáním kompilace East Side Unia 3, kde se nacházel i tento remix s názvem 2005. Brutální text, brutální beat, brutální hugovy a jamesovy lyrics. Tam, kde byl Hugo surrealistický, koketující s ďáblem, pentagramem, obrazem zla, odrazem od planety Mars, Lucií Bílou, Adolfem Špidlou, tam kde hrozilo, že s ním všechny české celebrity zatáhnou, pojdou, zažerou zhebnou, tam Cole přispěchal na pomoc se svou futuristickou vizí, kde rodiny, co neviděly slunce roky, žijou pod kopulí, a v jeho čtvrti žižKOV jsi viděl všude KOV…
Doteď se domnívám, že se jedná o hudebně i textem o dosud nepřekonaný song od této legendární dvojky. Cole si stále drží svůj vysoký standard, ale pan Hugo se (Dle mého zcela zaujatého a subjektivního pohledu) už nikdy, NIKDY (a to ani na Toxxxic Funku ne) nepřiblížil genialitě textu, jaký zandal v tomto songu.
3# Aphex Twin – Beetles
Aphex Twin. Vlastním jménem Richard D.James, zrozený z dvojčat, z nichž jedno bylo zahubeno. Conrwallský mág, jehož hudba je pojem nejen na elektronické scéně, a který dokázal nemožné. Pravděpodobně jediný hudební producent, který vlastní tank, a nad planetou létají vzducholodě s jeho logem. Člověk, díky němuž beru na milost matematiku, protože jeho hudba matematika je. Jedná se o neskutečně promyšlené a propracované tracky, dělané na takové úrovni, že Kdyby vyrůstal Wolfgang Amadeus Mozart v devadesátých letech, téměř určitě by dělal něco podobného, na čemž se většina zaujatých i nezaujatých fanoušků aphexova mága plně shoduje.
Tento song jsem si ale vybral, protože svědčí i o tom, že Aphex Twin je schopný udělat i vlastním zpěvem podpořenou, melodickou, jeho osobitým způsobem podanou věc, na které se lze také zcela zaseknout. Troufám si tvrdit, že song Beetles a Milkman mne nezvratným způsobem formovaly. V těsném žávěsu je track Ziggomatic v17, kde lze najít matematiku o které jsem mluvil, a navíc jsem u afexe experiencoval opakovanou synestezii (tzn. Vidění barev.) Takže jestli je něco ZLATÝ, a má to ZLATOU BARVU, je to song Ziggomattic 17. (a samozřejmě všechny songy od aphexe i jeho aliases jsou převážně geniální a výborné.)
#4 Amon Tobin – Wires & Snakes
Amon Tobin a jeho album Bricolage ve mne zanechalo nesmazatelnou odezvu. Poprvé jsem se o jeho albu dozvěděl z kompilace Xen Cuts vydanou labelem Ninja Tune, což byl i domovský Amonův Label. Amonova kombinace jazzu, breakbeatu a prvků breakcoru je naprosto mistrná, a málokdo umí podobnou hudbu jako on. Celkem mě bavil i jeho projekt Two Fingers, ale Amon je Amon. Všechny jeho alba jsou velmi dobré a povedené.
5# Dizzee Rascal – I Luv U
V šestnácti létech svého života jsem objevil Grime, v těsné návaznosti na Dubstep. Tím začalo legendární a nesmazatelné období mého života, kdy jsem propadl temným, nabasovaným trackům ve 138 až 142 Beats per Minute a plně si ujížděl na jejich maniakální, agresivní a cholerické energii. Žánry Dubstep i Grime byly něco, co ve mně vězelo celý život, a jen čekalo na to, až se TO objeví.
Dizzeeho jsem si vybral jako zástupce a naprostého Kinga žánru Grime, a jehož song I Luv U mne dokonce ovlivnil natolik, že jsem na něj tehdy natočil vlastní videoklip a umístil jej na youtube. V tracku I Luv U všechno sedne jako prdel na hrnec. Ten Clap, ten Bass, a Dizzeeho maniakální rap, který připomíná myš na steroidech, která tvrdě a nekompromisně pobíhá po londýnské Tube a čeká na svou čtvrť. V těsném závěsu s I Luv U bych rád připomněl i tracky Stop Dat a Seems 2 Be, jejichž energie je zcela slyšitelná a dobře fungují i jako instrumentálky.
6# 16bit – Panic
Jak jsem psal v předchozích řádcích – Dubstep a Grime jdou ruku v ruce, takže se určitě sluší zmínit song, který jsem měl ve svém mp3 přehrávači tehdy nejčastěji, a tím je určitě Panika od (již rozpadlé) dvojice 16bit, kterou tvořili Eddie Jefferys a Jason Morrison. Pravověrní dubstepfilové Vám budou tvrdit, že tohle už není ten pravý Dubstep, a nebezpečně se blíží zkomercializovanému brostepu, který zavedl až mnohem později Skrillex a další, ale pro mě kritéria splňuje, stále se jedná o křišťálově čistou, londýnskou agresi, která se tak skvěle hodí k masovým vraždám a pouličním bitkám (nejen) v londýnských ulicích.
… A navíc zremixovali i Britney Spears!
7# Chris Clark – Herr Barr
V místech, kde Aphex Twin naplňoval spíše mé vnímání skutečně elektronického zvuku, tam Chris Clark naplnil mou představu o přirozené SYROVOSTI elektroniky. Jeho zvuk zní přesně tak syrově a neobroušeně, jak si jen člověk dokáže představit. Přitom se za Clarkovým sound designem ale slyšitelně skrývá neuvěřitelné množství práce, píle a dřiny.
Syntezátory vynořující se z temných hlubin zapovězených lesů, perkuse, které zní jako rostoucí kořeny stromů, xylofony a živé bicí, které plní svou důležitou úlohu, a nepopiratelný lofi zvuk – to je určitě Chris Clark. Podle mě je škoda, že se od té syrovosti v posledních letech trochu odklonil a dal se spíše na čistě znějící techno, ale i proto jeho alba Body Riddle a Empty The Bones of You zůstávají klenotem. Clark je jediný producent, u kterého jsem si uvědomil, že plně přesahuje mou mentální i metafyzickou úroveň, a pokud by někdo měl jednat v budoucnu s mimozemskými civilizacemi, měl by to být on. Prostřednictvím jeho hudby. Určitě.
8# Knxwledge – ∆romatik
Knxwledge jsem objevil na dánské škole IPC (International People’s College) díky oblíbenému producentovi Shlohmovi, a začala dlouholetá a nikdy nekončící láska. Knxwledge naplňuje prapodstatu hiphopu a dovádí ji do alternativní dokonalosti. Tam kde se Jay Dilla zastavil, Knxwledge zběsile pokračoval, a v ohýbání pravidel hiphopových beatů se neváhal zastavit před ničím. Knxwledgovy beaty jsou chill a hip-hop beats ve své nejčistší podobě, a je ostudou zmínit jediný track, protože Knxwledge má (nejspíš jako jediný beatmaker v historii planety země) k dnešnímu dni na svém bandcampu přes 80 hudebních beat tapů/alb. Mimochodem na youtube se občas najdou velmi kreativní klipy k jeho beatům vystřižené z různých filmů, naučných videí, a instruktážních dokumentů, a už jen proto se vyplatí knxwledge znát 🙂
9# Flying Lotus – Do the Astral Plane
Tento song jsem si vybral, protože Flying Lotus, podobně jako Knxwledge, beatový mág z Los Angeles na něm spojil prvky hiphopu, lofi a housu. Lofi, žánr tehdy naprosto v plenkách, zde dostal hmatatelné základy. Do toho typické Lotusovy perkuse jdoucí striktně mimo jakýkoliv beat, a přesto perfektně zapadající. Moc hezká skladba, stejně jako Lotusovy jiné a ostatní.
10# Slim Hustla – Remain Unseen
Od Britney Spears až loufáj hausu. Taková byla moje cesta. Lofi House jako přirozeně vyeskalovaný žánr, ke kterému se mé slechy musely nakonec zákonitě odebrat a Slim Hustla jako jeho skvělý zástupce, v tomto bezesporu grandiózním žebříčku. A jaká je Tvoje TOP skladba nebo TOP skladby? Neboj se napsat do komentářů a miluj. Miluj harmonie, miluj perkuse, miluj špinavost. Pamatuj, že cokoliv, co je zvukově čisté, je podezřelé.
Čestné zmínky:
Shlohmo
Boxcutter
Mucha
Claviq
Skream
Excision
Madlib
Kromestar
Blawan
7krát3
Bert & Friends
Kiefer
Tyler The Creator
DeBarge – I Like it
Bonobo
Peaches
Mr. Oizo
Machinedrum
Outkast
Gleb
Slugabed
James Blake
Tuamie
JarJarJR
BSD.U
Weval
Kubake
Gruzo
Honey T
Burial
The Streets
Řezník
Prefuse 73
Skinshape
The Supremes
Marc Rebillet
…..a asi miliarda dalších 🙂
Photo © Fox Broadcasting Co.
Nejnovější komentáře