V neděli 19.ledna se od 15 hod se ve velkém sále promítala sekce Polish Shorts. Do této sekce byly zařazeny nejhranější a nejoceňovanější polské filmy, které vybrala Krakovská filmová nadace. Filmy byly promítány na mezinárodních festivalech (Locarno, Cannes, Clermont-Ferrand, Karlovy Vary, aj.). Od 17 hod se pak promítala ve velkém sále další sekce, Labo - experiment a nové směry.
Snímek Za sklem je o mladíkovi, který přijede na pohřeb své tety. Pro ostatní zúčastněné je ale cizím elementem, který narušuje jejich komunitu, a tak tu není vítán. Nešťastnou náhodou mu také ujede zpáteční autobus, a tak je mladík nucen strávit noc v bytě tety.
Film Portrét z paměti je o chlapci Markovi, dostane videokameru a rozhodne se natočit dokument o své babičce. Její vyprávění je zajímavé, ale postupně se její příběhy mění podle toho, na co si vzpomene.
Ve snímku Dušičky slaví Lena osmnácté narozeniny. Jsou také Dušičky, kdy je potřeba zajít na hřbitov za matkou. Lena přemýšlí o svém životě a tak se vydává za svým otcem.
Film Echo ukazuje rekonstrukci vraždy dívky, kterou vyšetřuje policie a ze které jsou podezřelí dva mladíci. Znovu tak prožívají svůj čin a dochází jim, co provedli. Jejich svědomí je pak stále více tíží.
Snímek Příběh z chladírny se odehrává v supermarketu, kde pracuje mladý muž a žena. Jejich život je monotónní a práce ubíjející, takže jsou svým šéfem označeni za nejhorší zaměstnance podniku. Zároveň je nutí najít si životní cíl a to je pro oba záchrana. Hledáním cíle se totiž sblíží a už nejsou ti „nejhorší“.
V této sekci mě zaujal film Echo svou realističností, Portrét z paměti sondou do života se stárnoucí osobou a Příběh z chladírny nadějí v lepší budoucnost.
Ve filmu Tokyo Giants se ocitneme v Tokiu. V přeplněných ulicích města se pohybují lidé, kteří telefonují. Slyšíme jejich hovory i plánovanou vraždu a starosti rodiče o dítě. V davu je ale nemožné rozeznat, kdo s kým telefonuje, takže se ze všeho stává telefonický thriller.
Snímek Osamělé kosti je animovaný film, který dostane člověka do snů a halucinogenních vidin.
Ve snímku Tísňová volání slyšíme telefonické hovory, které se odehrávají mezi záchrannou službou a klientem. Stáváme se tak nepřímými účastníky situací - porodu dítěte, havárie aut, potopení lodi, apod.
Ve Stručné biografii Johna Baldessariho se během šesti minut dozvíme to nejzajímavější o Johnu Baldessarim, umělci a kmotru konceptuálního umění.
Film Solipsista předvede bytosti z jiného světa, které se navzájem prolínají a spojují, aby vznikla další, tajemná, bytost.
Ve snímku Smrt hmyzu se podíváme na taneční kreace motýla a dalšího hmyzu, které se pohybují ve vzduchu až do jejich smutného konce.
Snímek Pořád mě to tíží si můžeme díky tanečním kreacím ženy domýšlet, jak se cítí osoba, když je oblečena nebo přichycena na lana.
Film Furtiva Lagrima ukazuje příběh ryby od chycení v moři až po její zkonzumování za doprovodu zpěvu Enrica Carusa.
Hlavní cena festivalu byla udělena snímku Mass of Man režiséra Gabriela Gaucheta, zvláštní uznání získaly filmy Mystérium režiséra Chemy Garcíy Ibarry a snímek Ještěrky režiséra Vincenta Marietta. Cenu diváků si odnesl snímek Julian režiséra Matthewa Moora.
V porotě letos zasedli producentka Pavla Kubečková, umělecký ředitel Festivalu íránských filmů Kaveh Daneshmand a zástupkyně Krakovské filmové nadace Zofia Ścisłowská.
