Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...
Od Řecka na východ, přes Egejské moře, se nachází pobřežní město Troja, obehnané téměř nedobitnými hradbami. Díky tomu se zatím nestalo terčem Řeků. Staly se však události, které racionální uvažování válečníků odsunuly na druhou kolej boj o jednu ženu se stal důvodem k válce o Troju.
Mladý trojský princ Paris (Orlando Bloom) se zamiluje do Heleny (Diane Kruger), manželky sparťanského krále Meneláa (Brendan Gleeson) a pošetile si jí, ze své návštěvy ve Spartě, odveze domů do Troje. Rozzuřený Meneláos, rozhodnut Troju srovnat se zemí, požádá o pomoc Agamemnóna (Brian Cox), svého bratra a krále Mykén. Společně se s obrovským loďstvem vydávají k trojským břehům, jeden z důvodů cti, jeden z touhy po rozšiřování své říše.
Aby se z filmu nestal dokument, nebylo, pochopitelně, možné, se na trojskou válku dívat objektivně, ale bylo nutné jednu stranu vykreslit jako „tu hodnou“ a druhou jako „tu zlou“. Roli kladnou získala, jak se dalo čekat, Troja. Díky tomu hodně utrpí, zde nesympatické, postavy řeckých válečníků Meneláa a Agamemnóna.
Děj filmu je více méně daný. V některých místech se předpokládá znalost Homérovi Iliady, takže tvůrci považovali za zbytečné zmínit, že je Achilles zranitelný pouze na patě. Na druhou stranu se tiše doufá, že tu Iliadu nikdo nezná zase tak dobře, takže se původně desetiletá válka odehraje během jednoho týdne.
Troja, jako nový historický velkofilm, naprosto splňuje to, co od něj bylo očekáváno. Monumentální scény ze starého řecka, monumentální bitvy, romantika, zkrátka to, kvůli čemu divák chodí do kina. Vybrané herecké obsazení potom vše završuje. Hudební stránka je trochu slabší - nečekejte že vám něco utkvěje v hlavě do druhého dne.
(4,91 z 5)
Tak, kde začít, snad:
1. Autorem sepsaný slohový útvar určitě není kritika, ale spíše stručný popis děje s jedním odstavcem subjektivního zhodnocení.
2. Aby se z filmu nestal dokument, nebylo, pochopitelně, možné, se na trojskou válku dívat objektivně. Tak tohle mně vyrazilo dech. Jak chcete dělal dokument o něčem, co se nestalo? Trója, o jejíž existenci se dost dlouho pochybovalo, byla zničena nějakou přírodní katastrofou, nejspíš zemětřesením, ale určitě ne v důsledku války. Trojská válka je sama o sobě legendou, napínavou pohádkou.
3. Tvůrci se ve filmu snažili oprostit od veškeré mystiky, a proto Achilles vysvětluje, že není nezranitelný a proč nosí štít. Je zde pouze jedna scéna s „nadpřirozenem“, kdy se Achilles setkává se svojí matkou, dle pověsti vílou, a i ta je pojatá spíše jako sen.
4. Autor se sice snaží vzbudit dojem, že zná Ilias jak své boty, ale ani náhodou tomu tak není. O zranitelném místě na Achiellově těle v ní není ani slova. Stejně tak Ilias nepopisuje celou trojskou válku, ale pouze 51 dní z jejího posledního roku a soustředí se především na události, které vedly ke smrti Hektora. Pád Tróje ani smrt Achylla zde popsány nejsou.
5. Scénář filmu se tedy, kromě Iliady, inspiroval i mnohými (vesměs mladšími) Achilliedami i různými dalšími pověstmi o bájné Tróje a jejich převážně ústní tradicí (a samozřejmě i čistě hollywoodskou fikcí).
Film je to dobrý, kritika strašná.