Until Dawn - Adaptace, neadaptace

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Rok poté, co její sest­ra Melanie (Maia Mitchell) záhad­ně zmi­ze­la, se Clover (Ella Rubin) a její přá­te­lé vydá­va­jí do odlehlé­ho údo­lí, kde zmi­ze­la, a hle­da­jí odpo­vě­di. Při prů­zku­mu opuš­tě­né­ho návštěv­nic­ké­ho cen­t­ra zjis­tí, že je pro­ná­sle­du­je mas­ko­va­ný vrah a jed­no­ho po dru­hém děsi­vě vraž­dí… jen aby se pro­bu­di­li a ocit­li se zpět na začát­ku téhož veče­ra. Uvězněni v údo­lí jsou nuce­ni zno­vu a zno­vu pro­ží­vat onu noc – jen­že pokaž­dé je vra­ho­va hroz­ba jiná, pokaž­dé děsi­věj­ší než ta před­cho­zí. Naděje se zmen­šu­je a sku­pi­na si brzy uvě­do­mí, že jim zbý­vá už jen ome­ze­ný počet smr­tí a jedi­nou mož­nos­tí, jak unik­nout, je pře­žít do sví­tá­ní...

Until Dawn je inter­ak­tiv­ní horo­ro­vá video­hra z roku 2015. Jejím prin­ci­pem je to, že hráč musí činit roz­hod­nu­tí, kte­rá ovliv­ňu­jí vývoj pří­bě­hu – všech­ny posta­vy se mohou dožít kon­ce hry, stej­ně tak ale mohou všich­ni zemřít. Jak vůbec něco tako­vé­ho pře­vést do fil­mo­vé podo­by? Právě to bylo pro reži­sé­ra Davida F. Sandberga a sce­náris­ty Garyho Daubermana a Blair Butler zásad­ní výzvou. Výsledný film Until Dawn pro­to není čis­tou fil­mo­vou adap­ta­cí. Jedná se o ori­gi­nál­ní pří­běh, kte­rý se ode­hrá­vá ve stej­ném svě­tě, roz­ši­řu­je jeho myto­lo­gii, před­sta­vu­je zce­la nové posta­vy a záro­veň při­chá­zí s tro­chu odliš­ným kon­cep­tem. Zatímco ve hře hráč činí roz­hod­nu­tí, kte­rá zásad­ně ovliv­ňu­jí smě­řo­vá­ní děje, ve fil­mu fun­gu­je prin­cip časo­vé smyč­ky – po kaž­dé smr­ti se ústřed­ní sku­pi­na hrdi­nů vra­cí na začá­tek tero­ru a zdán­li­vě nevy­hnu­tel­ně krveplo­li­tí začí­ná od zno­va.

Už samot­né roz­hod­nu­tí jít ces­tou ori­gi­nál­ní­ho pří­bě­hu poměr­ně roz­dě­li­lo veřej­nost. Filmové Until Dawn postrá­dá video­her­ní inter­ak­ti­vi­tu, došlo poté k čas­tým názo­rům, že fil­mo­vá ver­ze nedá­vá původ­ní hře dosta­teč­ný respekt. Režisér David F. Sandberg však toto roz­hod­nu­tí obha­ju­je tím, že nikdo z tvůr­čí­ho týmu nechtěl jen pře­vy­prá­vět děj původ­ní hry – už jen pro­to, že ta trvá zhru­ba deset hodin, a její zásad­ní zkrá­ce­ní by pod­le něj byla ško­da. Někdo tak fil­mo­vé Until Dawn ozna­ču­je už před pre­mi­é­rou za pou­hé­ho „pří­živ­ní­ka“, jiní nao­pak oce­ňu­jí pří­stup Sandberga a spol., kte­ří se roz­hod­li nabíd­nout divá­kům něco tro­chu jiné­ho. Otázkou ale zůstá­vá – fun­gu­je fil­mo­vé Until Dawn?

Po odboč­kách v podo­bě dvou Shazamů! se Sandberg napl­no vra­cí k horo­ro­vé­mu žán­ru, ve kte­rém se pro­sla­vil sním­ky Zhasni a zemřeš nebo Annabelle 2. Opět tak dostá­vá šan­ci uká­zat, že má pro horor cit, dob­ře zná žánro­vé prin­ci­py, a doká­že efek­tiv­ně pra­co­vat s atmo­sfé­rou. V tom­to pří­pa­dě navíc vyu­ží­vá motiv časo­vé smyč­ky k tomu, aby si po kaž­dém restar­tu mohl pohrá­vat s růz­ný­mi horo­ro­vý­mi podžán­ry – od sla­she­ru až po found foo­tage. Tento pří­stup mu dává mož­nost se sluš­ně „vyřá­dit“ a záro­veň vzdát horo­ro­vé­mu žán­ru jako tako­vé­mu výraz­nou poctu.

Výrazným prv­kem fil­mu jsou prak­tic­ké efek­ty, kte­ré se nebo­jí být chví­le­mi až vylo­že­ně krva­vé. Diváci slab­ších povah mož­ná budou mít chuť opus­tit sál, pro­to­že nási­lí zde půso­bí až nepří­jem­ně rea­lis­tic­ky – na roz­díl od pře­hna­ně kari­ka­tur­ních béč­ko­vých sla­she­rů, při­tom to nezna­me­ná, že by se nási­lí drže­lo nějak zásad­ně zpát­ky. Sandberg navíc doka­zu­je, že doká­že budo­vat nepří­jem­nou a tís­ni­vou atmo­sfé­ru, kte­rá umí pořád­ně zalézt pod kůži.

Neznamená to, že by Sandberg nabí­zel vylo­že­ně psy­cho­lo­gic­ký teror s hlu­bo­kým pře­sa­hem. Scénář Garyho Daubermana a Blair Butler sice sta­ví na zají­ma­vém kon­cep­tu, ten se však postup­ně nevy­hnu­tel­ně vyčer­pá­vá. Hraní si s časo­vou smyč­kou a opa­ku­jí­cí se nási­lí (ze kte­ré­ho by mož­ná měli radost Radio Silence) zkrát­ka nesta­čí. Vnímavější divá­ci navíc mohou prů­běh děje poměr­ně brzy pro­kouk­nout, a v závě­ru je pak čeká spí­še zkla­má­ní – mno­hé zásad­ní otáz­ky totiž zůstá­va­jí nezod­po­vě­ze­né.

Přestože film kon­cep­tem evo­ku­je horo­ro­vou ver­zi Na Hromnice o den více, tako­vou hloub­ku zda­le­ka nena­bí­zí. Until Dawn tak ve výsled­ku půso­bí spí­še jako neu­rá­že­jí­cí béč­ko, jehož posta­vy se – vzhle­dem k situ­a­ci, ve kte­ré se ocit­ly – čas­to cho­va­jí až pří­liš nevě­ro­hod­ně, někdy dokon­ce vyslo­ve­ně hlou­pě. Právě v těch­to momen­tech je film nechtě­ně směš­ný, aniž by se o humor vědo­mě sna­žil.

Sandberg si naštěs­tí uvě­do­mil, že pří­má adap­ta­ce původ­ní hry by nedá­va­la smy­sl, a pokus o roz­ší­ře­ní her­ní­ho svě­ta novým pří­bě­hem tak půso­bí ale­spoň jako čest­ná pro­hra. Režisér kaž­do­pád­ně potvr­zu­je, že horo­ru rozu­mí, a jeho budou­cí pro­jek­ty mohou být roz­hod­ně zají­ma­vé – pokud dosta­ne k dis­po­zi­ci chytřej­ší scé­nář, kte­rý nabíd­ne nejen atrak­tiv­ní kon­cept, ale i uvě­ři­tel­né posta­vy. Ty v Until Dawn sice mají urči­té rysy a funk­ce, přes­to však zůstá­va­jí nevý­raz­né a postrá­da­jí sku­teč­ný vývoj. Výsledkem je film, ve kte­rém hlav­ní posta­vy sply­nou v jeden zapo­me­nu­tel­ný celek. A ani u jed­né nejsou závrat­né důvo­dy, aby na nich divá­ko­vi zále­že­lo.

Největší radost tak dělá Peter Stormare, kte­rý si zde zopa­ku­je roli Alana Hilla z původ­ní hry – což slou­ží jako jed­no z mála přímých pro­po­je­ní mezi fil­mem a jeho her­ní před­lo­hou. (je to holt lev­něj­ší vari­an­ta než obsa­ze­ní Ramiho Maleka nebo Hayden Panettiere). Bohužel násle­du­jí i dal­ší, mís­ty až topor­né poku­sy o napo­je­ní na hru, kte­ré půso­bí spí­še neob­rat­ně – a to i v kon­tex­tu sním­ku s roz­poč­tem pou­hých 15 mili­o­nů dola­rů. Některé pro­blémy by se totiž daly vyře­šit snad­no, a to i bez vyš­ší­ho roz­počtu. Především jeden moment evo­ku­je vylo­že­nou lenost.

Přesně pro­to je ško­da všech těch někdy až roz­to­mi­lých kre­a­tiv­ních nápa­dů, kte­rý­mi Sandberg oči­vid­ně oplý­vá. Kreativní jsou tře­ba i závě­reč­né titul­ky. Sandberg navíc pro­ka­zu­je, že je jed­ním z mála horo­ro­vých tvůr­ců, kte­ří ješ­tě doká­žou obstoj­ně pra­co­vat s lekač­ka­mi. Pasáž s found foo­tage je pak nato­lik zají­ma­vě zpra­co­va­ná, že zamr­zí, že niko­ho nena­padlo, že by film mož­ná fun­go­val lépe v kom­plet­ně found foo­tage for­mě a mohl se stát jakousi novo­do­bou Záhadou Blair Witch. Zbytek je neu­rá­že­jí­cí a stří­dá­ní sty­lů při­spí­vá k urči­té svě­žes­ti během celé sto­pá­že.

To samo o sobě však k vel­ké­mu nad­še­ní nesta­čí, pro­to­že jako celek jde stá­le o poměr­ně hloupou a nedo­pe­če­nou podí­va­nou – a to i přes­to, že se film chví­le­mi tvá­ří vizu­ál­ně sty­lo­vě a soun­d­track Benjamina Wallfischa svou mra­zi­vos­tí roz­hod­ně nešet­ří. Sandberg se sice sna­ží, co může, ale z jalo­vé lát­ky oprav­do­vý oheň pros­tě nevzpla­ne.

Výsledek neu­ra­zí, byť se dá věřit tomu, že skal­ní fanouš­ci hry budou mít spous­tu důvo­dů k nespo­ko­je­nos­ti. Během roku jis­tě vznik­ne mno­ho lep­ších, ale i hor­ších horo­rů, a vlast­ně se dá říct, že kon­cep­tu fil­mo­vé­ho Until Dawn nej­víc ško­dí prá­vě to, že je adap­ta­cí stej­no­jmen­né hry. Právě kvů­li tomu se stá­vá ter­čem neu­stá­lé­ho srov­ná­vá­ní a výtek ohled­ně toho, jak se fil­mo­vá adap­ta­ce k her­ní před­lo­ze cho­vá neu­cti­vě. Při zpět­ném pohle­du to ale půso­bí, že fil­mu nej­víc ubli­žu­jí prá­vě poku­sy o pří­mé napo­je­ní na hru. A kdy­by se film jme­no­val tře­ba Time-Slash (vařím z vody!!!), dost prav­dě­po­dob­ně by k němu dost lidí bylo ihned sho­ví­va­věj­ších.

Jako samo­stat­ný horor s tím­to kon­cep­tem, ale pod jiným názvem, by šlo ale­spoň o tro­chu zají­ma­věj­ší podí­va­nou. I v tako­vém pří­pa­dě by to ale chtě­lo sil­něj­ší sce­náris­tic­kou péči a hlav­ně v závě­ru nabíd­nout divá­ko­vi pocit, že je ve hře sku­teč­ně něco zásad­ní­ho. Sandberg by bez pro­blé­mu zvlá­dl nato­čit novou Noční můru v Elm Street či Pátek tři­nác­té­ho – a výsle­dek by byl nej­spíš lep­ší než vět­ši­na fil­mů z těch­to popu­lár­ních horo­ro­vých sérií. Until Dawn mu ale jako šikov­né­mu horo­ro­vé­mu řeme­sl­ní­ko­vi spí­še dělá med­vě­dí služ­bu. I tak je však už teď zřej­mé, že nej­vět­ší hvězdou fil­mu je prá­vě Sandbergův režij­ní ruko­pis.

Sandberg je šiku­la, kte­ré­mu nechy­bí schop­nost sebe­re­flexe. Velmi dob­ře ví, jak k jed­not­li­vým scé­nám při­stou­pit, aby měly ale­spoň něja­ký efekt, a vlast­ně se dá snad­no říct, že by se v pří­pad­ném pokra­čo­vá­ní doká­zal sluš­ně vyřá­dit – pokud by záro­veň měl štěs­tí na sil­něj­ší sce­náris­tic­ké záze­mí. Na Sandbergovi a spol. se roz­hod­ně musí oce­nit, že se nevy­da­li ces­tou čis­to­krev­né 50:50 fil­mo­vé adap­ta­ce video­hry. Název Until Dawn je pro něj ale svým způ­so­bem tou nej­vět­ší pře­káž­kou. Nároky na sta­tus neu­rá­že­jí­cí­ho horo­ro­vé­ho béč­ka však Until Dawn spl­ňu­je bez vět­ších potí­ží. A tak vlast­ně ani tolik neva­dí, že ambi­ce zřej­mě míři­ly o něco výš. Někdy i neu­rá­že­jí­cí výplach boha­tě sta­čí. Dějiny se nemu­sí nut­ně pře­pi­so­vat kaž­dý den, sta­čí mini­mál­ně film, kte­rý si jde ale­spoň v něja­ké rovi­ně užít. A tím fil­mem Until Dawn je, byť je ten palec naho­ru spí­še s při­mhou­ře­ním dvou oček. Hororoví fan­do­vé budou nej­spí­še spo­ko­je­ní, hard­co­re fan­do­vé video­her­ní před­lo­hy méně, prů­měr­ný divák se nej­spí­še bude muset smí­řit s tím, že bude s výsled­ným fil­mem tak nějak... smí­ře­ný.

Filmové Until Dawn je ve výsled­ku vlast­ně doce­la v poho­dě – i když mu svým způ­so­bem ško­dí už samot­ný název a fakt, že má coko­liv spo­leč­né­ho s původ­ní hrou. I ti, kte­ří her­ní před­lo­hu nezna­jí, si prav­dě­po­dob­ně všim­nou, že má film své nedo­stat­ky – pře­de­vším ve slab­ším scé­ná­ři, méně výraz­ném herec­kém obsa­ze­ní (což je ovšem spíš vina sla­bě napsa­ných postav) a ne zce­la vyu­ži­tém poten­ci­á­lu. Sandberg ale pro­ka­za­tel­ně pro­je­vu­je lás­ku k horo­ro­vé­mu žán­ru a jeho kre­a­ti­vi­ta je tím, co film táh­ne kupře­du. Na solid­ní horo­ro­vé béč­ko to sta­čí – na něco víc bohu­žel ne...

Verdikt: 60 %

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře