Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...John Carpenter je mužem, který se do historie zapsal významným písmem, a jeho filmy jako Halloween, Mlha či „Útěk z New Yorku“ jsou již filmy kultovní, ať už na ně navázalo sebehloupější pokračování anebo nějaký ten remake, či nikoli. Jeho filmy se budou stále hrát, a to i přesto, že svoje nejlepší léta už má nejspíš dávno za sebou. The Ward to jasně dokázal a bylo až s podivem, jak moc režisér v rámci žánru klesl. Ale vraťme se k jeho nejlepším rokům, konkrétně pak k roku 1982, kdy se i on ujal remaku, a to remaku původního filmu The Thing from Another World a natočil tak jeden z nejlepších sci-fi hororů všech dob, s nímž mohl s klidem konkurovat takovému snímku, jakým je „Vetřelec“. „Věc“ je pak mnohými označována za Carpenterův nejlepší film.
Jen si představte to prostředí. Antarktida, místo, které je velmi málo probádané, místo, kde se může skrývat snad cokoli. Tahle představa upomíná na H. P. Lovecrafta a jeho opus „V horách šílenství“. „Věc“ se nesnaží o nic menšího, než vyslat na Antarktidu skupinu mužů (ženu v tomhle filmu skutečně nepotkáte), kteří zde pracují na vědecké stanici. Co se může stát, vždyť tu nic není, řeknou si možná. Polární medvědi jsou u druhého pólu, nebezpečí tedy moc nehrozí. Jenže pak se dostanou k místu, které skrývá tajemství. Objeví podivný organismus, který se postaral o to, aby jiná expedice zmizela. S tím, že přinesou do své základny podivně pokroucené tělo, možná lidské možná ne, na sebe sešlou něco hodně špatného.
Film se může zdát poměrně jednoduchý – skupina lidí je vystavena nebezpečí a snaží se přežít. Známá hra na kočku a na myš, jen s hodně zvláštní kočkou a ve velmi nehostinném prostředí. Právě Antarktida je jedním ze základních prvků úspěchu, tím druhým je paranoia, která filmem prostupuje. Titulní věc se může skrývat v jakémkoli organismu. Kdo bude další? Kde se hrozba projeví? Koho organismus roztrhá zevnitř? Asi je nám jasné, že Kurt Russell to nebude, alespoň ne hned. Ale právě paranoia způsobuje, že muži začínají šílet, neví, komu mohou věřit a nebezpečí na ně číhá naprosto všude.
John Carpenter naprosto skvěle vystavěl atmosféru, a i když nám „Věc“ představuje velmi brzy, rozhodně nevyloží všechna esa, která měl, najednou, ale dovídáme se až postupně, co věc všechno umí a čím může přeživší překvapit. Kromě toho, že je zde výtečná atmosféra, je potřeba ještě doplnit, že naprosto úžasné je gore. Příšery se skutečně povedly, až je to skoro neuvěřitelné, a vám se zasteskne po klasických monstrech, která neměla ani pixel digitálního modelování. „Věc“ je v tomhle naprosto skvělá a v ničem nás nešetří. Je až překvapivé, jak moc je tu gore vymakané.
John Carpenter natočil skutečně výtečný film, který si zasloužil místo mezi klasikou žánru. „Věc“ vás nadchne a užijete si jí, i když je na ní zub času patrný, avšak mnohem méně než u jiných filmů. A mimochodem, kdybyste si mysleli, že hudbu si opět složil John Carpenter sám, budete na omylu. V tomto případě se partu ujal mistr mezi mistry Ennio Morricone a skvěle tak dokreslil atmosféru, která z příběhu sálá.
Hodnocení: 85%
Fotky: Universal Pictures
Části seriálu: Věc
- Věc - John Carpenter zrodil legendu, s kterou mu notně pomohl Kurt Russell. Výtečný film, který nadchne atmosférou a paranoiou, která se šíří rychlostí blesku.
- Věc: Počátek [60%]
(4,91 z 5)
Ne, ve filmu Věc opravdu nepřinesli do své základny podivně pokroucené tělo, u kterého nebylo jasné, jestli patří člověku nebo nikomu jinému. To si patrně autor článku plete s filmem Věc: Počátek, ovšem tam nehrál Kurt Russel a nenatočil ho John Carpenter. Ve filmu Věc zachránili psa před zabitím členem jiné polární výpravy.
Výborně, Zuzo.
A navic, Carpenter slozil 5 kulervoucich motivu, vcetne main titles. Takze ne jen Morricone.
To musim nesouhlasit.Věc se sice dostane na základnu se psem.Ale,divně pokroucené tělo najdou na zničené zakladně a dopravi ho vrtulníkem na svou základnu.
Tak, tak...
Přesně!! A jak ho pitvají a potom ty dialogy a scény jsou prostě bomba!
Asimilace kompletní... Autor článku ale na druhou stranu pravdu má. Zaprvé – za všechno může zaběhnutý pes (husky), který s tou hrůzou začal. Zadruhé -Jenže Kurt Russel se zaletěl podívat na norskou polární stanici, kde venku před budovou našel ohořelou mrtvolu jakéhosi „dvojksichtu“. Tuhle mrtvolu/věc (pokud se nepletu) si naložili do vrtulníku a vzali s sebou na svoji základnu k prozkoumaní.
A jak prohlásil doktor ve svých poznámkách: „Tělo stále vyzařuje buněčnou aktivitu... ještě to není mrtvé!“
Já tenhle horor prostě zbožňuju. Těším mě, jak tenhle snímek zraje a nachází si nové fanoušky. A remake za mě zase takový průser nebyl. Scenáristi se vcelku snažili a mohlo to dopadnout mnohem, ale mnohem hůř.
Film jsem viděl ještě před revolucí na domácím videu s tím „jednomužným“ dabingem a šumem automatiky, která horrorům dodávala tu správně strašidelnou atmosféru. 🙂
Ale říkal jsem si, že filmaři už neví, co by ještě natočili a vymýšlí si šílenosti, a na to mě pak dost udivilo, když jsem četl povídku, podle které byl ten film natočen, že ta povídka byla myslím z roku 1929. Už si nepamatuju ten rok přesně, ale vím, že to bylo určitě předválečné.
Máte skoro pravdu,pane Franto,dal jsem si práci o tom najít něco,povídku napsal v r 1938 John Wood Campbell a podle ni natočil J.Carpenter film Věc. ale první film Věc byl natočen v r.1951.