VILMA CIBULKOVÁ (teta Marta)
Ve filmu hrajete roli přepracované rodinné poradkyně, či jak se dnes říká mediátorky v manželských vztazích. Jak sama relaxujete a odpočíváte, co je pro vás největším druhem odpočinku?
Jak kdy a od čeho si potřebuji odpočinout, zda je to časově nebo duševně náročná práce. Jsem jarní dítě, tudíž hůře snáším zimní měsíce, většinou v tom období čerpám energii a inspiraci nad knihami a relaxuji v bazénu, ve slunečnějších měsících odpočívám prací všeho druhu, sportem a turistikou. K jakémukoli odpočinku ale potřebuji pohyb.
Teta Marta, kterou ve filmu hrajete, si jde odpočinout ke svým příbuzným, kde zjišťuje, že jejich manželství je v troskách. Myslíte si osobně, že institut manželského poradenství může pomoci zachránit manželství?
Upřímně, já osobně bych si u svých příbuzných, byť sebebližších, nikdy neodpočinula. Teta Marta vlastně také ne, ale našla, co postrádala. Lásku. V závěru filmu ale pronáší jednu velmi pádnou větu, a to, že své manželství zachrání jen ti, co ho zachránit chtějí, a já s tím naprosto souhlasím. Navíc, proč by jim v této bohumilé snaze nemohlo dopomoci i nezaujaté třetí oko, a tím většinou manželské poradenství bývá.
Co vy osobně byste mohla doporučit manželským párům balancujícím nad propastí nevěry, lží, podvádění a řítícím se společnými silami k rozvodu. Máte nějaké univerzální doporučení?
Že by bylo nejmoudřejší jít od sebe. Inu, je-li manželství provázeno nevěrou, lží a podvody mnoha tváří, pak si snad i laik položí otázku, zda kráčí vůbec o manželství. Lásku ctí každý z nás po svém, považuju ji za schopnost posvátnou a nevěřím, že na umění milovat platí nějaká univerza.
Jiří Lábus, který ztvárnil ve filmu roli spisovatele Pruta, se v průběhu děje filmu zamiluje do tety Marty, tedy do vás. Jaká byla vaše vzájemná spolupráce a máte pro diváky nějaký vzkaz? K tématu láska kvete v každém věku apod.?
S Jiřím Lábusem jsem se ani před kamerou nepotkala poprvé, i v osobním životě je slunečná bytost. Asi nejdelší čas jsme spolu mohli díky Milanu Cieslarovi strávit při práci na filmu Krev zmizelého. Potkali jsme se také při společné práci v Divadle pod Palmovkou. Několik nejkrásnějších dialogů, které jsme spolu ve filmu vedli, bylo obsaženo pouze v širší čtyřdílné verzi pro ČT. Bohužel je diváci měli šanci zhlédnout pouze jednou, v již nikdy nereprízované premiéře. Ale protože je Jiří Lábus vlastníkem jednoho z největších srdcí, které znám, každé setkání s ním je mi vždy nesmírným potěšením. Ať jde o osobní, či pracovní, vždy je protkáno jeho něžnou laskavostí, která působí na své okolí až dojemně a nezapomenutelně. A ty milé chvíle s ním mi žádný filmový střih ze srdce nikdy nevystřihne.
