Siluety věží večerní Prahy se noří do tmy a pod železničním mostem se připravují ke svému tajnému uměleckému počinu Petr a jeho kamarád Michal. Žádná velká tvorba se ale nekoná, protože police způsob malování na zdi a domy sprejem neřadí mezi legální umění. Začíná honička nočními ulicem, kterou doprovází hudební motiv s dunivými basy. Ten se během filmu ještě několikrát zopakuje. Svižné tempo střídání záběrů a vtipně vložené úvodní titulky rozjíždí příběh mladých writerů. Docela slibný začátek vypadá na příběh plný napětí, ale tempo zvolní a žádné drama se nekoná.
Petr Kocourek (Tomáš Vorel jr.) a jeho kamarád Michal Kolman (Jiří Mádl) si už zahráli ve filmu Gympl a film Vejška je volné pokračování jejich života. Kamarádi zůstávají kamarády, přestože jejich názory a představy o budoucím životě se postupně rozcházejí. Michal studuje vysokou školu ekonomickou a se studiem ani s životem si hlavu neláme. Přijal za své způsoby svého bohatého otce a z každé situace se snaží získat co nejvíc pro sebe. Budoucnost neřeší. Dokáže peníze utrácet a při svých frajeřinách nezapomíná ani na svého kamaráda Petra. Společně provádí noční tahy Prahou, snaží se sehnat nějaký kšeft a spolu balí holky. A nutno přiznat, že Michal to s holkama umí a s ničím si nedělá problémy. To Petr má naopak problémů plnou hlavu. Jednak si musí poradit se svou věčně alkoholem unavenou matkou a zvídavým malým bráchou. Dalším problémem jsou neúspěšné zkoušky na uměleckou školu a trvalým problémem je nedostatek peněz. Neúspěch u zkoušek mu však vynahradí seznámení s pohlednou dívkou Julií (Eva Josefíková). Těžko říci, jestli se Petr s Julií zamilují nebo je to k sobě jen přitahuje. Každopádně to vypadá, že se na Petra usmálo štěstí. Otázka je, jestli se ještě přikutálí potřebné peníze.
Režisér Tomáš Vorel navázal na svůj předchozí úspěšný film a se stejnými herci se pustil do pokračování osudu studentů, tentokrát v prostředí pražských vysokých škol a klubů. Při psaní scénáře spolupracoval s českým uznávaným streetartistou Pastou Onerem. Tato spolupráce se vyplatila především ve scénách při tvorbě graffiti a zobrazení prostředí výtvarné školy. Ve filmu jsou vidět různé formy graffiti od jednoduchých tagů až po malbu na legální plochy. Také konec filmu se tváří, že umění a graffiti zvítězilo. Přesto mi připadá příběh hodně jednoduchý. Kromě několika honiček s policajty se žádný adrenalinový zážitek nekoná. Pití a drogy patří k běžné zábavě, mejdany jsou hlučné a kluby ještě hlučnější. Kamarádství Petra a Michala drží spíš ze zvyku. Každý má však svou představu, jak by chtěl v životě postupovat a čeho by chtěl dosáhnout. A tady scénář trochu kulhá. Michal je napsán a zahrán jako docela slušný „hajzlík“ a nedokážu pochopit, jak s ním může Petr tak dlouho vydržet. Napadají mě dvě možnosti. Buď je dobrý writer, ale rozumu moc nepobral, nebo je v podstatě taky vypočítavý a kamarádství s Michalem mu prostě vyhovuje. Tak nevím, co si mám vybrat. A samotný závěr příběhu, kde Petr odlétá za vysněnou prací, je jako z románu červené knihovny, kdy chudý chlapec ke štěstí přišel.
Je obtížné film charakterizovat. Chvilkami tváří jako realistický, vzápětí však balancuje na hranici parodie. Věrohodná a realisticky pojatá postava je maminky Petra, kterou výborně zahrála Zuzana Bydžovská. Scény z domova a dialogy maminky s Petrem nebo s Julií jsou ze života. Realistické a současně smutné i humorné. Výborně vyznívá postava Michala, kterého hraje Jiří Mádl s nadhledem a všechny scény, kde se objeví, dokáže s přehledem strhnout diváckou pozornost na sebe. Tomáš Vorel jr. dodává své postavě trochu naivního a citlivého Michala věrohodnost, přesto je znát, že mu schází herecké zkušenosti. Vedlejší role učitelů a spolužáků jsou napsány velice střídmě a zahrané na hranici karikatur. Ve snaze zachytit různé situace a uplatnit „ vtipné hlášky“ nedal scénář hercům moc prostoru pro rozehrání svých postav. Přesto působí film Vejška proti Gymplu jako propracovanější a herecké výkony působí civilněji. Výjimku a oživení do děje vnáší Filip Vorel v malé roli „zrzouna“. Snahou autorů filmu bylo především zaujmout a pobavit diváky věkové kategorie 14 – 18 let a to by se mohlo podařit.
Uvedené divácké skupině by také mohla vyhovovat filmová hudba, kterou složil Mike Trafic a rapuje Vladimír 518. Ve filmu zazní písničky Zdrhej, Děti Prázdnoty a Planeta Praha. Poslední jmenovaná se mi líbila nejvíc a rap považuji jako ideálně zvolený hudební doprovod.
Film má díky hudbě a výtvarně cítěným scénám osobitou atmosféru a určitě si najde nadšené diváky.
Foto: EEAP
Nejnovější komentáře