Je rok 1968 a mladý režisér John Jan se vydává do Francie, do Cannes, aby představil svůj filmový snímek O slavnosti a hostech. Společně s ním jsou na festivalu také Miloš Forman a Jiří Menzel se svými filmy (Hoří, má panenko a Rozmarné léto). Je téměř jisté, že jeden z těchto režisérů obdrží hlavní cenu, ale okolnosti jim nepřejí. Během festivalu totiž zachvacují Francii studentské protesty namířené proti konzervativní společnosti a materialismu a mnozí umělci na jejich podporu stáhli své filmy ze soutěže. Díky tomu pak žádný z Československých režisérů vysněnou cenu nezískal.
Takto začíná poslední film režiséra Jana Němce, který se ale jeho dokončení nedožil, a tak ho dokončil Tomáš Klein. Scénář filmu vychází z Němcovy publikace Nepodávej ruku číšníkovi a vypráví o mladém, nadějném režisérovi od šedesátých let do současnosti. Mladého umělce hraje Jiří Mádl, pro kterého byla hlavní role přímo ušita na tělo. Jeho starší variantu, která provází diváky hlavně hlasově, si zahrál Karel Roden. Úodní slovo uvede diváky do počáteční situace a během celého filmu pak pomocí komentáře doprovází některé hrané scény. Film ale není pouze hraným filmem, zahrnuje také autentické záběry z původních Němcových filmů, archivní záběry či autentické dialogy. Celkově je pak snímek poskládán z různých záběrů, které podkresluje komentář či hudba. V historických záběrech ale autoři nechávají divákovi prostor ke znovuprožití české historie bez zvuku, aby klíčové momenty působily co nejvíce.
Film se začal natáčet na filmovém festivalu v Cannes, a tak se na jednom místě prolínají vlastně dvě časová období – rok 1968 a 2015. Historické záběry jsou ale odlišené od těch současných barevně a někdy i díky zvuku. V průběhu natáčení se štáb vydal i do Spojených států, ale to už bez Jana Němce. Režie se tam ujal Tomáš Klein, který měl dostatek sil, prostoru a dobrých rad od režiséra. Na filmu pak není ani poznat, kde režíroval Němec a kde Klein, což je dobře a největší zásluhu na tom mají jistě oba protagonisté. Za kamerou stál Jiří Maxa, který má zkušenosti z natáčení filmů i televizních seriálů (Bumerang, České století). Záběry jsou sice ke koukání, ale jejich střídání mi přijde spíše na škodu. Musela jsem přijít na to, proč jsou některé scény barevné či černobílé, nebo doprovázené zvukem či bez zvuku. Navíc jejich střídání mi také připadalo docela rychlé, klidně bych je zpomalila nebo některé scény vystříhala.
Protože film není ani úplně hraný, ani úplně dokumentární, není lehké ho ohodnotit. Samotné téma je sice zajímavé, ale jeho zpracování mě už tolik nenadchlo. Škoda, že režisér nezvolil natočení klasického filmu s hlavním hrdinou, jasnou dějovou linkou, kde by dobové záběry děj pouze doplňovaly.
Nejnovější komentáře