Wonka: prequel Timothée Chalameta má šmrnc, ale chybí mu kouzlo Genea Wildera

Jak vlastně Willy Wonka založil svou továrnu na čokoládu? Nevadí, že existuje skutečné pokračování knihy Roalda Dahla Karlík a továrna na čokoládu, které nebylo nikdy zfilmováno, tady je prequel, o kterém jste nikdy nevěděli, že jste ho chtěli, aby vám ukázal, jak se čokoláda skutečně vyrábí.

Wonka je jasný a veselý, působivě navržený, dobře zahraný a občas velmi vtipný a velkou zásluhu na jeho kouzlu má pravděpodobně scenárista a režisér Paul King, který předtím zabodoval dvěma nakažlivě dobrými filmy o Paddingtonovi. Ale prostě nedokáže zachytit kouzlo původního Dahlova příběhu, na kterém se dokázala svézt i přeplácaná verze Tima Burtona z roku 2005.

Přesto je ve Wonkovi dost věcí, které se vám budou líbit, abyste si o letošních svátcích zasloužili návštěvu kina, i když tento film není předurčen k tomu, aby se stal klasikou. Timothée Chalamet je v roli titulní postavy působivě dobromyslný a hraje ji s dětskou nevinností, která je na pomezí cynické zlomyslnosti Gena Wildera a Jackovy podivínské role Johnnyho Deppa.

Willy Wonka více než deset let cestoval po světě, aby přišel na dokonalé ingredience pro své kouzelné čokolády, ale nevadí, že všechny ty kulisy: Wonka začíná s Willym, který čerstvě vystoupil z lodi v nejmenované evropské lokalitě s deseti stříbrnými sovereigny v kapse a kloboukem plným snů, když se chystá založit obchod v gurmánské pasáži.

Wonkovy gravitaci vzdorující pochoutky však představují hrozbu pro zlou „čokoládovou mafii“: čokolatiéry Slugwortha (Paterson Joseph), Fickelgrubera (Mathew Baynton) a Prodnose (Matt Lucas), kteří ve městě prodávají ředěné sladkosti a zároveň si nechávají rostoucí zásobu té dobré pod uzamčením v podzemním trezoru pod místní katedrálou.

Tito chlapíci jsou Wonkovými protivníky, ale zároveň poskytují filmu několik komických vrcholů – zejména ve spojení s kakaovým policejním náčelníkem (Keegan-Michael Key), který plní jejich příkazy (a v průběhu filmu zábavně roste do obřích rozměrů), a zmateným otcem (Rowan Atkinson), který hlídá jejich tekoucí odměnu.

Willy Wonka mezitím jako by se ztratil v dickensovském příběhu, uvězněn do desetiletí nevolnictví v místním hostinci prohnanou paní Scrubbitovou (Olivia Colman) a jejím hromotlukem Bleacherem (Tom Davis). Tam se sblíží se svým kolegou sluhou Noodlem (Calah Lane) a dalšími postavami, které mu pomohou vymanit se… a konečně rozjet tu továrnu na čokoládu.

Je to všechno hloupost, ale ne taková, jakou byl původní Dahlův román nebo jeho dvě předchozí filmové adaptace. Magické prvky v těchto dílech sloužily alegorickým účelům, které rozehrávaly dětskou fantazii jako téměř děsivý varovný příběh, ale do očí bijící efekty Wonky jsou jen neškodnou výkladní skříní.

Přesto Wonka vypadá fantasticky a venkovní kulisy jsou podivuhodným spojením lokalit Londýna, Paříže a Berlína z počátku 20. století (zatímco všechny postavy mluví viktoriánskou angličtinou, značení a další prvky jsou ve francouzštině a němčině). A červenobílá tramvaj č. 23 ve filmu se možná inspirovala svým slavným pražským protějškem.

Stejně jako předchozí adaptace je i Wonka muzikál, což přispívá ke vzdušné atmosféře. Ale kromě krátkého přednesu Oompa Loompa v podání Hugha Granta a nostalgické interpretace Pure Imagination od Chalameta žádná z nových písní od skladatele Jobyho Talbota nijak nevyniká.

Ačkoli je Wonka spíše smíšenou taškařicí než uspokojivou bonboniérou, fanoušci původního příběhu i noví konvertité si přijdou na své. Zejména pro mladší diváky bude tento film pravděpodobně uspokojivě sladkým hitem v období svátků.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový