Willy Wonka je postava z dětské knížky Karlík a továrna na čokoládu spisovatele Roalda Dahla, z jehož díla vzešly třeba i filmové adaptace Obr Dobr nebo Fantastický pan Lišák. Přímo Karlíka adaptovaly již dva filmy – Pan Wonka a jeho čokoládovna z roku 1971 v režii Mela Stuarta a Karlík a továrna na čokoládu z roku 2005 od Tima Burtona. V tom prvním ztvárnil výstředního mistra čokolády Willyho Wonku Gene Wilder, ve druhém si jej zahrál Johnny Depp. Film Wonka ale nezpracovává znovu tentýž příběh, naopak oběma předchozím snímkům i Dahlově románu dějově předchází a pojednává o kariérních začátcích Willyho Wonky z doby předtím, než vybudoval svou slavnou továrnu. V této verzi se titulní postavy, jež se zde poprvé stává též hlavním protagonistou, ujal herec Timothée Chalamet.
 |
| Photo © Warner Bros. |
Režisérem filmu Wonka se stal britský filmař Paul King, jenž má na kontě mimo jiné rodinné filmy o neobyčejném medvědovi Paddington a Paddington 2, přičemž režie chystaného třetího dílu se kvůli Wonkovi vzdal. Film Wonka má stejně jako oba Paddingtoni příjemnou a rozvernou atmosféru s nádechem nostalgie a sentimentu, klade důraz na syté barvy a výrazné kostýmy a prostupuje jím nakažlivý proud tvůrčí energie. Jeho hlavní hrdina je neotřesitelně pozitivní snílek, svět okolo něj je rozjásaný, milý a dětsky naivní. Jestliže předešlé filmy adaptující Dahlovu dětskou klasiku pracovaly i s jistou temnou stránkou osobnosti Willyho Wonky, s jeho melancholií nebo citem pro morbidní humor, tak v novém Wonkovi po ní není ani stopy. Směrem, který vytyčili jeho dva předchůdci, se Paul King ve svém filmu omezovat nenechal – sice na ně leckdy vizuálně nebo hudebně odkazuje (zejména na onu verzi ze 70. let, s níž Wonka sdílí i dvě písničky), leč přesto přichází s vlastním pojetím a originální vizí.
Wonka vznikal ve Velké Británii a významné vedlejší role v něm ztvárnili známí britští herci a herečky, především Hugh Grant, Olivia Colman, Sally Hawkins nebo Rowan Atkinson. Z upoutávek se to sice nezdá, leč jde o plnohodnotný muzikál s pěveckými a tanečními čísly (zastoupenými v mnohem větší míře než v předešlých dvou filmech), jehož britský scénář disponuje nápaditou hrou se slovy jak v dialozích, tak v písničkách (obojí je do češtiny přeloženo skvěle). Taneční choreografie nevynikají kdovíjakou promyšleností nebo velkolepostí, do bezelstné atmosféry a celkové nenáročnosti snímku však sednou. Výprava i výtvarná stylizace filmu je jinak perfektní, hravá a vynalézavá.
Fantasy elementy příběhu vyvstávají na povrch při zmiňování přísad, které Wonka používá na výrobu čokolády, a mezi nimiž lze nalézt i bouřkové mraky nebo sluneční paprsky. Jeho exotické výrobky nejenže údajně chutnají jako ta nejlepší čokoláda na světě, ale leckdy poskytují i dodatečné efekty – některé čokoládové pralinky vám umožní na pár chvil létat, po jiných vám i na holé hlavě vyrostou vlasy. Milovníci sladkého si tudíž jistě přijdou na své a po zhlédnutí filmu vznikne touha dopřát si doma alespoň horké kakao. Willy Wonka je okouzlujícím prodejcem, příhodně ale ovládá i skutečné kouzelnické umění, když při promování svých čokolád před lačnými zákazníky loví rekvizity z klobouku nebo z hedvábných šátků. Snímek se nezabývá tím, jak ke svým dovednostem přišel, magie je každopádně přítomna jak v jeho eskamotérství, tak v jeho čokoládách.
Děj využívá dickensovské motivy (městské prostředí, různé sociální vrstvy, romantizace chudoby, postava sirotka) a úvod jak vystřižený z Pinocchia – hlavní hrdina přijíždí do města pln nadějí a očekávání, leč doplatí na svou důvěřivost, když hned první den nejenže přijde o všechny úspory, ale ještě k tomu naletí podvodníkům, kteří z něj učiní otroka v prádelně. Ve snaze prorazit s prodejem svých exkluzivních čokolád mu komplikuje život nejen záhadný skřítek Umpa-Lumpa, jenž mu krade zásoby, ale i těžká konkurence ovládající veškerý prodej čokolády ve městě. Tu tvoří kartel tří zlých podnikatelů, kteří mají podplaceného šéfa policie (úplatky bere v bonboniérách, takže v průběhu filmu krásně přibírá na váze) a nedopustí, aby jim někdo kazil kšefty.
Spojencem proti trojici zlotřilých kapitalistů se Wonkovi stane skupina společníků z prádelny, kteří stejně jako on lehkomyslně skočili na tentýž špek, a v nichž Wonka konečně najde vytoužené spřízněné dobré duše. Film je v tomto ohledu přehlídkou jednorozměrných figurek, často definovaných pouze svým povoláním (účetní, telefonní spojovatelka) nebo jedinou určující vlastností (dobrosrdečná sirota, neúspěšný komik), kteří pod Wonkovým vedením opakovaně a nezištně spojují síly. Každodenní útěky ze zajetí, plán na vniknutí do střeženého objektu či rekonstrukce Wonkovy první prodejny jsou ve filmu dílem týmové spolupráce, která nepřipouští žádné konflikty mezi členy týmu, jen harmonické souznění a sdílenou radost z úspěchu.
V příběhu se často vyskytují klišé a předvídatelné zvraty. K řadě aspektů v ději film přistupuje s přirozenou samozřejmostí, leckdy navzdory vnitřní logice dané scény nebo pravidel fikčního světa. V tomto ohledu je potřeba jít filmu trochu naproti, nechat se volně unášet naivitou jeho příběhu a nerýpat se tolik v detailech, provázanosti jednotlivých akcí, smyslu některých prvků nebo nekonzistencí ve vyprávění i uvažování postav (hrdinovi přijde hrubě neetické odcizit sklenici mléka, ale o pár minut později mu nedělá problém vykrást v zoo stánek s balonky). Na sentimentální notu snímek tlačí (s výjimkou závěru) uměřeně, přičemž z Wonkova vztahu k zesnulé matce vytváří dojetí rozhodně efektivněji než v případě vyřešení osudu Wonkovy sirotčí kamarádky.
Pohádkový rodinný muzikál Wonka má díky svému průzračně čistému feel-good tónu vyprávění, akceptujícímu pouze dobrou náladu a uvolněnou zábavu bez jakýchkoli temnějších vrstev, šanci stát se novodobou a multi-generačně populární klasikou, k níž se budou mnozí diváci s oblibou vracet. Svůj podíl na tom má ale i humor, suverénní výkon Timothého Chalameta v hlavní roli a také sladce barevná (a přitom nepřeslazená) stylizace. Je to něco jiného, než na co jsme byli zatím u filmových adaptací s Willym Wonkou a jeho čokoládou zvyklí, ale v tomto případě jsou jinakost a originální přístup ke známé látce silnou stránkou výsledného počinu.
