Zavátá sněhem - Sníh ukrývá různá tajemství...

Žánr detek­tiv­ky pat­ří v sou­čas­né době mezi hlav­ní trhá­ky na kniž­ních pul­tech.  I když se stá­le veze­me na vlně sever­ské kri­mi, při­bý­vá i nových čes­kých auto­rů, kte­ří se sna­ží objas­nit vraž­du až na posled­ní stra­ně a poskyt­nout čte­ná­řům pří­jem­nou dáv­ku napě­tí. Mezi ně se řadí i Martin Stručovský se svým titu­lem Zavátá sně­hem. Povedlo se mu popa­so­vat se se ctí s téma­tem, kde je maxi­mál­ní kon­ku­ren­ce a čte­nář chy­bu neod­pouš­tí?

Zavátá sně­hem nabí­zí kla­sic­kou kom­bi­na­ci: tělo mla­dé dív­ky nale­ze­né náhod­ným kolemjdou­cím a býva­lé­ho detek­ti­va, kte­rý se stá­hl do ústra­ní, aby v kli­du žil civil­ní život. Kolem zavraž­dě­né stu­dent­ky se motá sku­pi­na podiv­ných spo­lu­žá­ků, otec býva­lý kri­mi­nál­ník, jeho dáv­ní věři­te­lé, uči­tel lite­ra­tu­ry, kama­rád­ka s nesta­bil­ním rodin­ným záze­mím,… Možných vra­hů je něko­lik a býva­lý poli­cis­ta Matěj Mlynář začí­ná kou­sek po kous­ku sklá­dat mozai­ku sku­teč­ných udá­los­tí.  Čekáte dal­ší z řady pove­de­ných detek­ti­vek, na kte­ré jste si za posled­ní roky více­mé­ně zvyk­li?

Bohužel  Martin Stručovský v Zaváté sně­hem nena­bí­zí kri­mi extra­li­gu, ale kope okres­ní pře­bor zpes­t­ře­ný vsuv­ka­mi z čer­ve­né knihov­ny. „Věděl jsem jedi­né. Její hně­dé oči jsou ty nej­krás­něj­ší, co znám. A přál jsem si do nich hle­dět až do kon­ce živo­ta.“  I toto se dá pře­číst v čes­ké detek­tiv­ce.  Srdce Lenky Lanczové by zaple­sa­lo.

Hlavní hrdi­na je, jak už je teď v detek­tiv­kách zvy­kem, býva­lý alko­ho­lik. Čtenář může lehce nabýt dojmu, že všich­ni detek­ti­vo­vé jsou buď býva­lí alko­ho­li­ci, uži­va­te­lé drog, jedin­ci sti­že­ní depre­se­mi nebo  kom­bi­na­ce výše uve­de­né­ho. I přes svou alko­ho­lo­vou minu­lost si ve vypja­té scé­ně Mlynář nechá nalít paná­ka, ale cítí, že na to není sám a má všech­no pod kon­t­ro­lou.  Matěj Mlynář je auto­rem pre­zen­to­va­ný jako super­man, kte­rý ote­vře kaž­dý zámek pla­že­tou, má kon­tak­ty po celém měs­tě, pře­pe­re ban­du osob­ních stráž­ců ze země býva­lé­ho východ­ní­ho blo­ku a jako bonus navíc má dar vyjed­ná­vat. Jak jinak si vysvět­lit, že se mu všich­ni postup­ně při­zna­jí  a ti slab­ší se dokon­ce obrá­tí na víru pra­vou a začnou konat dob­ré skut­ky.

Mimo vraž­dy ten­to  kniž­ní super­man odha­lí a vyře­ší ješ­tě obchod s bílým masem, otrockou prá­ci ukra­jin­ských děl­ní­ků, jed­no­ho lichvá­ře, dea­le­ra drog a nako­nec k smr­ti una­ve­ný (bodejť) dopad­ne i vra­ha. A aby toho neby­lo málo zamí­chá se nám do toho vše­ho i otáz­ka otcov­ství.

Nechci ura­zit auto­ra, kte­rý se sna­žil čte­ná­ři při­nést dech berou­cí záplet­ku, ale na jed­nu kni­hu je toho až pří­liš, čer­ve­ná knihov­na dojmu také nepři­dán a detek­ti­va ve výsluž­bě bude­te pro jeho doko­na­lost spí­še nesná­šet, než mu fan­dit. Plusové body dostá­vá Martin Stručovský a Zavátá sně­hem za čes­ké reá­lie, což na dobrou detek­tiv­ku bohu­žel nesta­čí.

• Název kni­hy:      Zavátá sně­hem
• Autor:                   Martin Stručovský
• Rok vydá­ní:        2019
• Nakladatelství: mot­to (Albatros Media)